Systém petic k prezidentským volbám se musí změnit, upozornil soud

Soud obecně konstatoval, že ministerstvo se při kontrole petic dopustilo řady pochybení, a poukázal na to, že kandidáti jsou odkázáni na libovůli občanů a na to, zda jsou občané připraveni poskytnout osobní údaje.

Nelze přitom ověřit, zda si lidé uváděné údaje nevymýšlejí s cílem kandidáta poškodit, upozornil člen volebního senátu Ivo Pospíšil.

Za zcela neověřitelnou NSS označil kontrolu toho, zda uvedený petent skutečně vlastnoručně petici podepsal, ač zákon vlastnoruční podpis předpokládá.

Kandidáti jsou kvůli stávající úpravě nuceni sbírat osobní údaje přesné i nepřesné pod heslem „ber, kde ber“.

Ministerstvo samo přitom není schopné údaje na peticích ověřit. Podpisy jsou kontrolovány strojově a a tento stroj jména komolí, nedokáže rozeznat písmena, které lidské oko rozezná běžně.

„Jméno Pflégerová stroj přečetl Peleserová, byť běžným lidským okem bylo zřejmé, že se jedná o jméno Pflégerová. Jméno Bugala přečetl jako Rugala,“uvedl příklady Pospíšil. Dále od sebe stroj nedokázal rozeznat jednotlivá čísla a pochybení nebyla odhalena ani při následné kontrole operátorem.

Soud zároveň připomněl, že kvůli těmto problémům a nutnosti revize systému apeloval na zákonodárce již v minulosti.

„Zákonodárce by měl velmi vážně uvažovat o jeho změně,“ uvedl Pospíšil, podle něhož by se mohly petice podepisovat elektronicky prostřednictvím e-govermentu. Zmínil možnost využít datové schránky, elektronickou identitu občana či checkpointy.

Podle Pospíšila může stávající systém prohlubovat polarizaci již tak rozdělené společnosti.

Předseda specializovaného senátu Tomáš Langášek také připomněl, že NSS už dříve rozhodl, že každý poslanec či senátor může podpořit jen jednoho prezidentského kandidáta.

Vnitro ale podle něj tento právní názor „doslova ignoruje“ a soud neměl letos možnost tento problém znovu otevřít, protože „kde není žalobce, není soudce“.

Nedostatky právní úpravy podle Langáška do značné míry souvisejí s tím, že vznikala narychlo po překvapivé změně ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Kromě dílčích změn současného systému by se podle Langáška měl vzít do úvahy také případný návrat k nepřímé volbě.

„Když si vezmete, co všechno je s tou přímou volbou spojeno, kolik energie, práce, peněz na to musíme vynakládat, ještě s takovými problémy a možná i s ostudami, tak je otázka, jestli vůbec to má smysl,“ řekl novinářům Langášek.