Dnes studenti, zítra voliči. Středoškoláci by poslali na Hrad Nerudovou už v prvním kole

Největší počet hlasů získala mezi středoškolskými studenty Danuše Nerudová se ziskem 54,1 procenta hlasů, druhý následoval Petr Pavel (25,7 procenta), na třetím místě se umístil Andrej Babiš (9,9 procenta), na čtvrtém místě senátor Pavel Fischer (3,6 procenta) a na pátém senátor Marek Hilšer (2,6 procenta).

Zbývající čtyři kandidáti z celkem devíti, které vyhlásilo k 25. listopadu ministerstvo vnitra (Jaroslav Bašta, Josef Středula, Tomáš Zima a Denisa Rohanová), dosáhli u studentů méně než dvě procenta hlasů.

Pořadatelem vzdělávacího projektu, v rámci kterého se pořádají studentské prezidentské volby, je společnost Člověk v tísni prostřednictvím svého programu Jeden svět na školách (JSNS).

Studenti vybírali z kandidátů skutečných voleb, které se uskuteční v lednu – mimo Karla Diviše, který byl do boje o Hrad navrácen až nyní. Ze skutečné volby naopak vypadla Rohanová.

„Velké přízni středoškoláků se celkově těší jen dva prezidentští kandidáti: Danuše Nerudová a Petr Pavel. I mezi nimi je přitom velmi značný rozdíl v počtu získaných hlasů. Na třetím místě je pak s výrazným odstupem Andrej Babiš, který se celkově nedostal ani k dvoucifernému procentuálnímu výsledku,“ shrnul iniciátor „voleb nanečisto“ a ředitel JSNS Karel Strachota.

Co se týká srovnání hlasování podle typu školy a regionu, největší rozdíl je podle něj u Babiše. Na gymnáziích dostal celkově 4,9 procenta hlasů, na odborných učilištích téměř 30 procent, přičemž např. v Ústeckém kraji na tomto typu škol téměř 50 procent hlasů.

Na jednotlivých školách při volbách nanečisto vznikly volební komise složené ze studentů, kteří pracovali pod dohledem vyučujícího. Po skončení úterních studentských voleb měl vždy pověřený pedagog vyplnit elektronický formulář se seznamem kandidátů na prezidenta. Výsledky zapracovala výzkumná agentura Kantar Millward Brown.

Studentské volby mají podle organizátorů přispět k aktivnímu a zodpovědnému občanství budoucích prvovoličů. Středoškoláky mají seznámit se základními principy demokracie a volebním systémem ČR, s programy i kandidáty.

„Výsledky studentských voleb vnímáme jako specifickou výpověď o nejmladší generaci, o jejích názorech a postojích. Myslíme si, že by politiky, médii ani širokou veřejností neměly být přeceňovány ani přehlíženy,“ uvedli již v listopadu organizátoři.

Studentské volby se poprvé konaly v roce 2010. „Doprovázela je poměrně silná odmítavá reakce zejména ze strany některých politiků,“ připomněl Strachota. Studentské volby by podle něj měly kandidátům a stranám připomínat, že mají ve svých programech a politice myslet také na nejmladší generaci.

Prezidenta středoškoláci poprvé vybírali v roce 2012, tehdy jen v jednom kole. U studentů získal největší podporu hudební skladatel a výtvarník Vladimír Franz, reálný vítěz voleb Miloš Zeman skončil na čtvrtém místě. Pět let poté mezi mladými zvítězil v prvním i druhém kole bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš před – skutečným vítězem – Zemanem.

Pokud v blížícím se prvním kole skutečných prezidentských voleb 13. a 14. ledna lidé budoucí hlavu státu nevyberou a bude zapotřebí i kolo druhé, plánuje Člověk v tísni na 18. a 19. ledna i mezi studenty též druhé kolo.