Středulovi chybí podpisy lidí, pojistku vyjednává v Senátu

„Přesné číslo neřeknu, máme nasbírané desítky tisíc podpisů. Číslo zveřejníme začátkem listopadu. Setrvale sbíráme, počítáme s tím, že je potřeba nasbírat více podpisů než 50 tisíc (kvůli možné chybovosti – pozn. red.),“ řekl Novinkám mluvčí Středulovy prezidentské kampaně Jan Štoll.

Z ulic se sběr podpisů zřejmě brzy přesune i do Valdštejnského paláce. „Prvotně máme v úmyslu opírat se o hlasy lidí, nicméně podporu senátorů úplně nevylučujeme. Můžu potvrdit, že v současné době probíhají i tato jednání,“ dodal Štoll s tím, že o oslovení poslanců zatím Středula neuvažuje.

Tak či tak si je však tým odborového předáka jistý, že se boje o Hrad zúčastní. „O konci kampaně se v žádném případě neuvažuje,“ zdůraznil Štoll. Středula přitom názorově souzní zejména s levicovými politiky, kterých je v Senátu menšina. Klub ANO a ČSSD čítá jen šest členů.

Jedním ze senátorů, kteří už Středulovi podepsali kandidátní listinu, je Petr Vícha z ČSSD. „Již jsem (Středulu) podpořil,“ napsal Novinkám. Naznačil zároveň, že Středula není sám, kdo se snaží nedostatek podpisů občanů zalepit senátory. „Podpis lze dát jen jednomu. Každému jsem řekl, že jsem již dříve slíbil panu Středulovi,“ dodal s tím, že svůj postoj opírá o názor Správního soudu. Ten se liší od ministerstva vnitra, podle kterého může senátor či poslanec podpořit více kandidátů.

Že je nyní o podpisy senátorů mezi kandidáty na prezidenta zájem, potvrdil Novinkám i senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Sám se však prý žádnému ještě neupsal. „Ještě je čas,“ myslí si. Podle něj bude pro případné kandidáty nejjednodušší, když si pro podpisy přijdou na schůzi horní komory, která se koná 2. listopadu.

O dosažení kýžené hranice 50 tisíc podpisů zatím neinformovali ani senátor Marek Hilšer, bývalý senátor Libor Michálek nebo podnikatel Karel Janeček. „O své kandidatuře budu informovat v dohledné době,“ napsal Novinkám Hilšer na otázky, zda má dost podpisů od občanů, či zda zvažuje opřít se o kolegy v horní komoře. Michálek na dotazy neodpověděl vůbec.

Mluvčí Janečkovy kampaně Nikol Klevcovová Novinkám sdělila, že Karel Janeček má desítky tisíc podpisů, cílem je sesbírat alespoň 60 tisíc. To se podle ní podaří splnit.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová už v polovině října ohlásila, že má nasbíráno asi 80 tisíc podpisů, koncem září už hranici 50 tisíc podpisů občanů překročil i favorit volby generál Petr Pavel. Kandidaturu má jistou také senátor Pavel Fischer, který podpisy nasbíral mezi senátory.

Podle ankety serveru iRozhlas dostatek podpisů ohlásili také Jaroslav Bašta, Vladimír Boštík, Tomáš Březina, Karel Diviš, Jiří Kotáb, Denisa Rohanová, Alena Vitásková a Tomáš Zima. Ovšem to neznamená, že je opravdu mají, někteří z nich nevedou téměř žádnou kampaň.

Petice s podpisy občanů následně zkontroluje ministerstvo vnitra. Pro kandidaturu je nutné, aby po odečtení všech chybných podpisů jich zůstalo na petici 50 tisíc. Postupuje tak, že z petice s alespoň 50 tisíci validních podpisů vybere vzorek 8500 podpisů. Následně ministerstvo ověří, zda podepsaní petenti skutečně existují a je jim nejméně 18 let v druhý den prvního kola volby, nebo zda nezemřeli před zahájením sběru podpisů. Kontroluje se také, zda se na stejnou petici nepodepsal jeden občan dvakrát.

Pokud bude chybovost u méně než tří procent podepsaných občanů, nezapočítá ministerstvo tyto občany do celkového počtu petentů. Pokud je chybovost větší, vybere ministerstvo z petice další vzorek 8 500 petentů a následně je zkontroluje. „Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u méně než 3 % občanů podepsaných na petici, nezapočítá Ministerstvo vnitra občany, u nichž zjistilo nesprávné údaje, z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u 3 % nebo více než 3 % občanů podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích,“ doplňuje na svých stránkách vnitro.

V roce 2017 měl nejvíce chyb na peticích prezident Miloš Zeman. V prvních odebraných vzorcích našli úředníci chyby u téměř 8,3 procenta podpisů, ve druhém vzorku pak necelých 7,7 procenta. Z petice proto byl současnému prezidentovi odečten průměr obou čísel.