Sociologové: Babiš ulovil voliče SPD, Přísahy a ČSSD. Teď rozhodnou debaty

První kolo prezidentských voleb skončilo velmi vyrovnaně, Pavel dostal 35,4 procenta a Babiš 35 procent. Je to více, než kdy ANO utržilo ve sněmovních volbách, v roce 2021 mělo 27,1 procenta, vrcholu dosáhlo v roce 2017, kdy mělo 29,6.

Nabízí se tedy otázka, kdo jsou ti, kteří volili Babiše, když nevolili jeho hnutí? „Jsou to částečně voliči SPD, stran, které se nedostaly do parlamentu, například Přísahy a ČSSD, ale i částečně nevoliči… Paleta je jiná než ve sněmovních volbách,“ myslí si ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd souhlasí. „Určitě získal i hlasy lidí, kteří volili jiné strany než ANO. A naopak někteří lidé, kteří volili ANO, ho nemuseli volit jako prezidenta,“ poznamenal pro Novinky.

Průzkumy přitom tento výsledek voleb nepředpokládaly, Babiš podle nich neměl překročit hranici 30 procent. STEM mu v prosinci přisuzoval 24,3 procenta, Pavlovi dokonce necelých 18 a Danuši Nerudové přes 22 procent. Agentura Median zveřejnila 9. ledna poslední průzkum, kde měl Pavel 29,5 procenta, Babiš 26,5 procenta a Nerudová 21 procent.

Podle Buchtíka za to může vysoký podíl voličů, kteří do poslední chvíle váhali. „Nerozhodnutých lidí bylo hrozně moc. Snažili jsme se modelovat něco, čím si sami lidé nejsou jistí. Modely pracovaly s velkou mírou nejistoty. My jsme věděli, že Danuše Nerudová a Petr Pavel by měli dostat v součtu okolo 50 procent, pokud by nezačala výrazně růst podpora Pavla Fischera. Došlo tu jen k přelití hlasů od paní Nerudové k Petru Pavlovi,“ řekl k výsledku Buchtík.

U Babiše to prý bylo ještě složitější. „Všechny výzkumy byly dělané před odstoupením Josefa Středuly, Jaroslav Bašta dostal o něco méně hlasů a pravděpodobně i část lidí, kteří chtěli volit Danuši Nerudovou, nakonec volili Andreje Babiše, byť to byla asi menšina. Je to pro nás poměrně velké překvapení. Tak osm procent šlo k Petru Pavlovi a 1,5 procenta k Andreji Babišovi,“ dodal ředitel STEM.

Podle něj rozhodně nelze předpokládat, že všichni voliči poražených kandidátů, kteří se vymezovali proti Babišovi, půjdou do druhého kola volit Pavla. „Tak to rozhodně nefunguje, lidé se rozhodují různě, byť jsou tendence jasné. My vidíme v datech, že voliči Nerudové chtějí ze dvou třetin volit Pavla, jedna šestina nepůjde volit vůbec a jedna šestina půjde volit Babiše. Čistý přírůstek Pavla bude třeba sedm procentních bodů,“ dodal Buchtík.

Kostelecký zdůraznil, že předpovědět přelivy lidí může být ošidné. „Lidé mají někdy neuvěřitelné důvody. Jsou lidé, kteří se budou do poslední chvíle rozhodovat, jestli volit komunistickou stranu, nebo ODS. A rozhodnou se někdy z důvodů, které třeba nejsou zcela racionální,“ řekl Novinkám.

„Někdo může volit Danuši Nerudovou, protože mu připadá autentičtější, než ‚chladný‘ generál. A až si bude muset vybrat mezi Pavlem a Babišem, tak mu třeba zase bude připadat Babiš autentičtější… Ale nevěřil bych, že by to bylo masové,“ dodal.

Podle Kosteleckého bude druhé kolo napínavé. „Bude strašně záležet na tom, jak budou vypadat debaty a předvolební kampaň,“ zdůraznil.

Pavel má podle něj větší šanci porazit Babiše, než měl Drahoš ve volbách se Zemanem. Drahoš totiž po prvním kole za Zemanem silně zaostával, a to v poměru 38,6 procenta ku 26,6 procenta, zatímco Pavel a Babiš jsou na tom v podstatě stejně (35,4 a 35 procent).

„Tehdy se velmi, velmi posunulo veřejné mínění ve prospěch Zemana po první debatě, kde byl přesvědčivější pro většinu diváků. Plus mobilizoval slavným heslem ‚Stop imigrantům a Drahošovi, tato země je naše‘. Předpokládám kampaň tohoto typu,“ dodal s tím, že mobilizace voličů může narazit na strop.

To si myslí i Buchtík. Účast ve druhém kole očekává stejnou nebo mírně vyšší než v kole prvním, kde byla 68,2 procent. „Zvednout více než 70 procent lidí je v podstatě nemožné. Všechno nasvědčuje tomu, že voliči doma nezůstanou, byť se o to budou kandidáti snažit,“ podotkl šéf STEM.

Podle něj zhruba dvacet procent lidí nechodí k volbám nikdy. Jsou mezi nimi prvovoliči, lidé, co odjeli na dovolenou, nebo lidé žijící v zahraničí. „V zahraničí žije asi 200 tisíc voličů, ale z nich volilo asi 20 tisíc,“ poznamenal.