Rohanová může kandidovat s podpisy exposlanců, vnitro je uznalo

„Stanovisko ministerstva vnitra k této situaci je takové, že se uznávají podpisy zákonodárců, kteří drželi mandát v době, kdy byla kandidátní listina podána,“ řekl na dotaz Práva náměstek ministra vnitra Petr Vokáč.

„Zároveň zákon nestanovuje, od kdy lze podávat kandidátní listiny, takže jsme museli přihlédnout i k podání této kandidátní listiny na podzim loňského roku a byla skutečně podána v době, kdy podepisující poslanci měli mandát, proto jsme ji uznali,“ vysvětlil.

Podle rozhodnutí o registraci, které ministerstvo vnitra uveřejnilo na svých stránkách, podala Rohanová svou kandidaturu už 21. října 2021. Tedy dříve, než byl vyhlášen termín voleb.

Podpis získala od poslanců KSČM, například Stanislava Grospiče nebo Zdeňka Ondráčka, z řad ČSSD, například od Romana Onderky, Jana Hamáčka nebo Jana Birkeho, a podpis jí dalo i několik tehdejších poslanců z hnutí ANO. Mezi nimi třeba Barbora Kořanová, Pavel Juříček, Přemysl Mališ nebo Miloslava Rutová. Podpis připojila i bývalá poslankyně SPD Ivana Nevludová.

Výklad ministerstva vnitra se nelíbí některým ústavním právníkům. Nesouhlasí s ním Jan Wintr, podle kterého by teď někdo mohl registraci Rohanové napadnout u Nejvyššího správního soudu.

„Ministerstvo dává najevo, že preferuje kandidátky s podpisy poslanců a senátorů. Jeho názor by ale mohl vést k absurdním závěrům. Kdybychom to časově neohraničili, můžu už teď začít sbírat podpisy současných poslanců do příštích prezidentských voleb a ve vhodném okamžiku je vytáhnout,“ řekl Právu. Přirozeným momentem pro podání kandidátní listiny je podle něj vyhlášení voleb předsedou Senátu.

Rohanová dosud působí jako prezidentka České asociace povinných, která se snaží hájit postavení lidí s dluhy. V politice se angažovala nejprve v řadách ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie, ve volbách do Sněmovny v roce 2017 byla na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka.