Článek
Ještě před 15 lety volil hlavu státu Parlament na společném zasedání Sněmovny a Senátu. Vyhrál ten kandidát, pro kterého hlasovala většina poslanců i většina senátorů.
Byť se např. první volba Václava Klause v roce 2003 protáhla na tři kola, podle politologů byl tento způsob vhodnější než přímá volba, kterou zažíváme nyní.
Kandidát Vystrčil či Němcová?
„Kdyby byla volba parlamentní, tak by kandidáti byli navrženi politickými stranami v Parlamentu. Myslím, že nikdo by si nevzpomněl ani na pana Pavla, ani na paní Nerudovou. Takoví lidé by vůbec nekandidovali. Nejspíš by došlo k dohodě na určité osobnosti vládní koalice. Ta by si díky většině v obou parlamentních komorách byla schopná prezidenta zvolit,“ řekl Novinkám Bureš.
Babiš do debat s protikandidáty nepůjde
Opozice, kterou dnes ve Sněmovně představuje ANO a SPD a v Senátu ANO, ČSSD a nezařazení, by byla bez šance.
V Senátu má 13 křesel, ve Sněmovně 92. Koalice drží 108 poslanců a 68 senátorů. „Mohl by kandidovat pan Babiš, ale byla by to předem daná porážka,“ poznamenal politolog.
Kdo by kandidoval za vládní většinu si lze podle něj dnes těžko představit. „Já jsem od začátku tvrdil, že nejpřirozenějším kandidátem vládní koalice by měl být Petr Fiala,“ řekl Bureš.
„Mohla by to být třeba i Miroslava Němcová. Těžko říct. Určitě by se koalice ohlížela i na veřejné mínění,“ doplnil.
Podle Sokola by vláda nejspíš vybrala ze svých řad exekutivního politika. „Mně připadá, že v takové situaci by byl prezidentem zvolen Miloš Vystrčil. To je člověk, který je přijatelný pro všechny,“ řekl Novinkám.
„Pole kandidátů by bylo úplně jiné. Lidé jako Petr Pavel nebo Danuše Nerudová by v takové volbě nekandidovali, protože by neměli šanci. Zřejmě by nekandidoval ani Andrej Babiš, protože by nejpozději ve druhém kole prohrál,“ myslí si Sokol.
Koho chtějí za prezidenta bývalí kandidáti na Hrad
Pokud by se koalice nedokázala domluvit na jednom kandidátovi, hledala by hlavu státu mezi ústavními soudci nebo soudci Nejvyššího soudu…
„V tom by byla volba prospěšnější pro fungování demokracie v ČR. Prezidentem by byl někdo, kdo by na to byl připraven svou dosavadní kariérou. Teď jsme v situaci, že se lidé rozhodnou do politiky vstoupit přes nejvyšší funkci ve státě,“ nelíbí se Sokolovi.
Podle Gregora by Pavel nominaci získat mohl. „Je to výrazná známá osobnost, byť za sebou nemá politickou kariéru. Dovedu si představit, že by tam byl,“ poznamenal.
Víc šancí by však podle něj měli lidé jako např. bývalý kandidát na hlavu státu za ODS a exsenátor Přemysl Sobotka nebo senátor Pavel Fischer.
„Kandidáti politicky vyprofilovaní a konsenzuální. Nemají za sebou kontroverzní minulost, skandály. Mají diplomatické zkušenosti,“ dodal Gregor.
Vládní většina „všude“?
Situace, v níž by vláda měla „svého“ prezidenta a k tomu většinu ve Sněmovně i Senátu, by podle politologů ničemu nevadila.
Přímá volba prezidenta? Největší polistopadová chyba, míní politolog
Bureš ji naopak označil za ideální. „Český ústavní systém je postaven tak, že prezident nemá být v rozporu s vládou. Je součástí výkonné moci, jeho pravomoci vůči vládě jsou v podstatě minimální. Ústava nutí prezidenta, aby se choval politicky konsenzuálně s vládou,“ řekl Novinkám.
Nedocházelo by pak podle něj ke konfliktům mezi vládou a prezidentem. „Názorové pře by samozřejmě byly, to jsme viděli i za Václava Klause, ale i ten se snažil říkat výhrady decentně a nikdy otevřeně nešel proti vládě, s výjimkou evropské integrace,“ dodal Bureš.
Čistší kampaň
Politologové se shodují, že bez přímé volby by celá kampaň byla čistší, bez vzájemných urážek a lží.
„V přímé volbě se kandidáti, aby byli úspěšní, musejí vymezovat jednak vůči vládě, ale i proti polovině společnosti. Proti těm, kteří je stejně nebudou volit. Chtějí je znechutit, aby k volbám vůbec nešli,“ myslí si Gregor.
„Kdyby byla parlamentní volba, tak kandidáti budou promlouvat zejména k poslancům a senátorům. A ty by na svou stranu nezískali tím, že by pomlouvali druhou stranu,“ dodal.
Sokol předpokládá, že v nepřímé volbě by kampaň vypadala zcela jinak, než jakou zažíváme nyní. „Já si myslím, že by politické strany už před sněmovními volbami říkaly, koho podpoří na prezidenta, pokud by zvítězily ve volbách,“ řekl Novinkám.
Boj o druhé kolo se přelévá mezi Nerudovou a Pavla
Podvod na voličích
Sokol tvrdí, že Ústava počítá s tím, že by prezident měl být jen ceremoniální postava. S tím se však neshodují sliby ani představy voličů v přímé volbě. „Tudíž je přímá volba paskvil,“ dodal.
Systém kritizuje i Bureš. „Je to nesystémový prvek v Ústavě. Z funkce prezidenta dělá předmět ostrého politického boje. Kandidáti na prezidenta, aby získali hlasy, musí slibovat voličům konkrétní politiku, přitom nemají žádné pravomoci, aby ji prosadili. Je to podvod na voličích,“ řekl Novinkám.
Z tohoto hlediska se přímá volba nelíbí ani Gregorovi.
„V přímé volbě prezident potřebuje rozdělovat společnost, aby uspěl. Potřebuje se vymezovat vůči Parlamentu. My jsme ale parlamentní demokracie. Vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně a má prim v politickém systému ČR. Miloš Zeman, jako první přímo volený prezident ukázal až do krajností limity a problémy, které jsou spojeny s přímou volbou,“ dodal politolog.
Sám si však nedovede představit, že by se našla politická síla a vůle přímou volbu prezidenta zrušit a vrátit se k parlamentní.
„Jediné, co mě napadá, ale to je čistě hypotetická možnost, která není zcela reálná, že by nová hlava státu po volbách řekla, že chce, aby se vrátila parlamentní volba. To je jediný aktér, který by to mohl říct nahlas,“ dodal Gregor.
Přímá volba prezidenta byla přijata v roce 2012. Poprvé se podle ní volilo o rok později, kdy byl hlavou státu zvolen Miloš Zeman.
Ministerstvo vnitra pustí do bitvy o Hrad devět kandidátů. Janeček neprošel
