Hlavní obsah

Pavel: Každý není rusofil, vláda musí lidem naslouchat

Do souboje o prezidentský úřad se tento týden naplno pustil generál Petr Pavel, kterého průzkumy řadí k favoritům voleb. Novinkám a Právu řekl, jak hodnotí počínání vlády a jak by jako prezident zasahoval do zahraniční politiky.

Foto: Milan Malíček, Právo

Petr Pavel s manželkou Evou při zahájení své kampaně

Článek

Prohlásil jste, že nejste spokojen s politikou v Česku. Co přesně vám vadí?

Největší problém je v tom, že ani bývalá, ani současná vláda nedokáže dobře komunikovat, co dělá. Ta minulá nebyla ochotná komunikovat téměř s nikým, víme, jak dlouho to trvalo Andreji Babišovi, než si sedl s hejtmany, opozicí, neziskovkami nebo privátním sektorem. Současná vláda je v tomto lepší, ale špatně komunikuje s občany a toho zneužívá opozice.

Nezpochybňuji odbojovou činnost Mašínů, ale nedokážu překousnout, že spoutaný byl podříznut jako sele

Z pozice prezidenta byste s tím dělal co?

Hlavně bych usnadňoval. Prezident nemusí držet stranickou linii, pokud není nominantem jedné strany. Pak by měl hledat společné jmenovatele mezi vládou a opozicí, aby dobré nápady od odborníků přenášel na politickou úroveň. Pokud se bude vláda stavět ke komunikaci laxně, může ji iniciovat prezident. Má přístup k médiím, může jít na jednání vlády, Bezpečnostní radu státu, do Parlamentu. Možností je řada.

Myslíte, že vás v tom bude brát opozice vážně, i kvůli vaší armádní nebo komunistické minulosti?

Prezidentovi přece nejde o rozmělnění vlády a opozice do beztvarého guláše, ale o to, aby se konstruktivním názorům dostalo pozornosti.

Může se stát, že přijde například SPD s návrhem na řešení inflace. Nemusíme spolu souhlasit v otázce bezpečnosti a mezinárodních vztahů, ale v tomto s nimi třeba budu souhlasit, a jako prezident se postarám o to, aby návrh vláda vzala v úvahu.

Vraťme Česku řád a klid. Petr Pavel oznámil prezidentskou kandidaturu

Domácí

Tímto přístupem se dá dosáhnout přinejmenším lepší kultury v jednání. Vidíme, že v Parlamentu jsou zazděny třeba i dobré návrhy, protože s nimi přišli „ti druzí“. Ať už je to vláda, nebo opozice. Druhá strana návrh nepodpoří, nechá ho půl roku vyhnít a pak ho prezentuje jako vlastní úžasný nápad. Ztratíme tím ale půl roku času.

Vládě vytýkáte špatnou komunikaci. Nic jiného vám nevadí? Lidé nevidí pomoc státu jako dostatečnou.

Také jsem volil tuto vládu a jsem rád, že tam je. Vnímám, že se ujala moci v nejhorším možném období. Zdědila obrovské manko v rozpočtu a potýká se s problémy, které nemohl nikdo předvídat. Na druhou stranu to už zpočátku udělali špatně, když zvolili plošnější opatření, čímž zkonzumovali obrovské množství zdrojů s malým efektem. Teď se chtějí poučit, být adresnější, ale je to opět špatně. Teď by bylo lepší upřednostnit plošnost. Hlavní je rychlost i za cenu, že pomoc dostanou lidé, kteří ji úplně nepotřebují.

Problém je i v tom, že málo naslouchají odborníkům. Proč, když hrozí, že tu budou sociální nepokoje? Lidé se dostávají do situace, která je neúnosná a sami si nepomůžou.

Co říkáte na slova premiéra Fialy, že za sobotní demonstrací, kde bylo 70 tisíc lidí, byla organizačně ruská pátá kolona?

Mluvil jsem s paní, která se tím hodnocením cítila dotčená, a já to naprosto chápu. Není dobré všechny označit za extremisty a rusofily. Mnoho lidí tam přišlo z frustrace, nevidí cestu ven. Souhlasím, že organizátoři velkou část demonstrantů zneužili. Když tam někdo vykřikuje v podstatě nacistická hesla o naředění společnosti ukrajinskými uprchlíky, tak s tím se asi ztotožnil málokdo z přítomných. Mělo by se to odsoudit, ale ne s tím odsoudit těch 70 tisíc lidí. Těm se naopak věnovat musíme, jinak bude demonstrantů přibývat. Když je někdo označí za extremisty, tak s sebou příště vezmou i svoje příbuzné.

Jak byste na to jako prezident reagoval?

Za prvé bych lidem pokud možno srozumitelně vysvětlil, o co jde a co nás čeká. Paralelně s tím bych svolal panel odborníků a podíval se na inflaci a energetickou krizi. Řekli bychom si, co se musí udělat hned, abychom se vyhnuli rozkolu a demonstracím. Souběžně s tím by se pracovalo na dlouhodobějším řešení, které z velké části leží mimo ČR. Na tom musíme aktivně spolupracovat s našimi partnery.

Ruská pátá kolona. Fiala trvá na výrocích o organizátorech demonstrace

Domácí

Vláda minulý týden ustála hlasování o nedůvěře. Opozice žádala odvolání ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN), kterého už kritizují i politici z vládních stran. Vy byste se klonil k jeho odstoupení?

Nejsem si jist, že by to bylo vlivem jeho komunikační nekompetence nebo nedostatečné odbornosti. Pokud tam nejsou naprosto zásadní důvody, tak si myslím, že v době krize není rozumné přepřahat. Kontinuita je v tomto případě důležitější než nová tvář. Trvalo by několik týdnů, spíš měsíců, než by se někdo nový zapracoval. Luxus toho času teď nemáme. Pokud by tam nebyl zásadní problém, kdy by ministr ignoroval problémy lidí nebo byl neschopný, tak bych výměnu nepodporoval.

Pokud Rusko uspěje, je to prohra nás všech

A co u ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), jehož hnutí čelilo řadě afér?

To je především jeho odpovědnost jako předsedy hnutí a premiéra jako předsedy vlády. Pokud si to dokážou před veřejností obhájit, tak nic proti tomu. Prezident by neměl být tím, kdo iniciuje demisi jakéhokoliv ministra. Jsou to lidi premiéra a on za ně nese odpovědnost před občany.

Jak dlouho byste pokračoval v pomoci Ukrajině?

Časový horizont je dán tím, že Rusko musí na Ukrajině selhat. Pokud uspěje, je to prohra nás všech, demokratického světa, protože se to dřív nebo později obrátí proti nám. Nemusíme být z Ukrajiny zrovna nadšeni, i ona má své problémy, stejně jako my. V principu bychom si ale měli říct, že je to suverénní země, která byla napadena a chce sama rozhodnout o svém směřování. Ve válkách dochází ke ztrátám, ale mezi civilizovanými státy by měl panovat maximální ohled na civilní obyvatelstvo, a to Rusko nedělá. Už jen to by nás mělo vést k pomoci Ukrajině, dokud sama neřekne, že považuje daný stav za signál k zahájení jednání.

Není možné jim předepisovat, aby se smířili se ztrátou Krymu a celého jihu, protože pro nás je to dobře. I oni jsou v řadě ohledů racionální a chápou, že obnovit úplně územní celistvost před anexí Krymu je asi iluze. Nebudou na to mít dostatek sil a bez limitů nebude ani podpora Západu. Stav bude někde mezi, ale k tomu musejí Ukrajinci dospět sami.

Jednou z vašich priorit má být aktivní přístup k zahraniční politice. Jak si to představujete?

Aktivní je dle mého koordinovaná. Viděli jsme, že za prezidenta Miloše Zemana to pokulhávalo. Jednou byl vyloučen předseda Senátu, jednou ministr zahraničí. Druhá věc je nebýt pasivními členy organizací. Jestliže se nám teď nelíbí energetická situace, tak bychom měli předložit vlastní návrh, získat pro něj spojence. Bude to vypadat úplně jinak, když přijedeme na jednání Evropské rady a řekneme, že bod 1 a 2 se nám nelíbí, ale máme jiný návrh, který podporuje pět deset zemí.

Model 2. kola: Pavel 59,5 %, Babiš 40,5 %

Domácí

Na které téma se chcete soustředit?

Menší důraz bych přikládal V4, protože do značné míry ztratila svůj obsah. Věnoval bych se spíš dvoustranným vztahům, především s Německem. Když se podíváme, jak jsme s ním ekonomicky a energeticky provázáni, tak všechna funkční řešení energetické krize do budoucna více či méně souvisejí s Německem. Nikoliv tak s Polskem, Rakouskem nebo Slovenskem. Bylo by dobře vést intenzivní dialog s Německem na řešeních, která nám mohou pomoci.

Jak se stavíte k možnému vybudování americké základny v České republice?

Uvažovat o nějaké základně má smysl tehdy, když existuje nějaké ohrožení, které by její existenci ospravedlnilo, a když existuje shoda s našimi spojenci. Vždycky říkám: „Zeptejte se nejdřív Američanů, jestli je něco takového vůbec napadlo. Oni o ničem takovém neuvažují.“ Nejsme okrajovou zemí Aliance.

Přes nás pojede technika a materiál. Důležitější je mít infrastrukturu, která umožní transfer vojenských sil přes naše území, což nutně nemusí znamenat vojenskou základnu. Třeba plánované logistické centrum v Mošnově dává mnohem větší smysl. Kdyby nastal problém, který se bude týkat NATO jako celku, tak se bude nejspíš týkat zemí na hranicích a naše armáda by se podílela na řešení tam.

Jmenoval byste šéfa BIS Michala Koudelku do generálské hodnosti? Současný prezident to opakovaně odmítl.

Neměl bych s tím jediný problém, protože jsem přesvědčen, že si to zaslouží. Určitě stejně jako mnozí jiní, kteří v té době jmenováni byli. Nevnímal bych to jako sebemenší problém.

Prezident uděluje i vyznamenání. V jednom rozhovoru jste řekl, že jediný z důvodů, kvůli kterému byste nevyznamenal bratry Mašíny, je, že zavraždili strážmistra, který v tu dobu hlídkoval na služebně SNB. Dvojice ale zabila i civilistu. Pokladníka, který převážel výplaty a jehož vůz přepadli. To vám nevadí?

Já jsem řekl, že bych s vyznamenáním měl problém, ale můj názor na to není právní, ale čistě osobní z pozice člověka a hlavně vojáka. Vůbec nezpochybňuji odbojovou činnost bratří Mašínů, ostatně ministerstvo obrany jim udělilo status účastníků třetího odboje, dostali metál od premiéra, takže řekl bych, že jejich zásluhy zhodnoceny byly.

Vraťme Česku řád a klid. Petr Pavel oznámil prezidentskou kandidaturu

Domácí

Když se na to ale dívám jako člověk, tak vnímám, že všechno, co dělali, tak dělali jako odbojová skupina, včetně ztrát, které byly způsobeny v boji. Ale vnitřně mám problém s tím, že člověk, který byl omámen, spoután a nepředstavoval naprosto žádnou hrozbu (zabitý strážmistr), byl podříznut jako sele. To mně dělá zle a nedokážu to překousnout.

Ten pokladník se ale taky do boje nehrnul. Při přepadení se zprvu bránil pistolí, kterou mu pak sebrali a zastřelili ho.

Tam by se to dalo aspoň trochu pochopit, protože byl ozbrojen, došlo k jeho odzbrojení. Ale nebyl spoután a bezmocný na rozdíl od omámeného strážníka. Navíc z pohledu zabití člověka těžko hovořit o tom, který způsob je humánnější. Lidsky to nedokážu strávit a jako voják už vůbec ne, protože vojáky dnes učíme, co je při používání zbraní legitimní a co ne a že zajatci se nezabíjejí. A tohle zajatec byl, protože byl spoután. Chápu, že odboj je něco jiného než standardní vojenské operace, ale přesto se s tím nedokážu smířit.

Uvažovat o nějaké základně má smysl tehdy, když existuje nějaké ohrožení

Historik Petr Blažek tvrdí, že o vaší práci ve zpravodajské službě před rokem 1989 záměrně mlžíte a lžete. Podle něj jste byl v utajení cvičen na rozvědčíka a k řízení agentů. Diví se, jak je možné, že jste získal se svou minulostí v KSČ prověrku do NATO. Jak si to mají lidé přebrat?

Počítám s tím, že se budou v kampani objevovat lidé, kteří udělají cokoli, aby dosáhli svého politického cíle. Vždy jsem jim říkal urputníci. Řadím k nim i pana Blažka, který hledá senzace tam, kde nejsou.

Působil jsem v mnoha funkcích doma i v zahraničí. Abych je mohl dělat, přísnými bezpečnostním prověrkami jsem procházel opakovaně už od vzniku samostatné republiky. Dělaly je naše i zahraniční služby. Potvrzením je i to, že mě zástupci 30 zemí NATO v tajné volbě zvolili za svého nejvyššího vojenského zástupce, tedy předsedu Vojenského výboru s přístupem k nejtajnějším plánům. Každému, kdo se v mezinárodní bezpečnostní politice pohyboval, je jasné, že by mi tajné služby Američanů, Britů, Němců nebo Francouzů, kteří mají i jaderné zbraně, neumožnily přístup k těmto plánům, kdyby na mé minulosti našly cokoli problematického.

Výběr článků

Načítám