Pavel Fischer – diplomat a senátor znovu bojuje ve volbách o Hrad

Narodil se 26. srpna 1965 v Praze. Vyrůstal v Praze na Vinohradech. Vystudoval obor francouzština a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal magisterský titul. Později si doplnil vzdělání v oblasti státní správy na francouzské škole E.N.A. V roce 1993 se oženil, s manželkou Klárou mají čtyři děti.

V mládí se věnoval hudbě, atletice a skautingu. Jak uvádí na své webové stránce, jeho skautské jméno je Bob. Ovládá plynně francouzštinu, angličtinu a katalánštinu, zvládne hovořit německy i rusky.

Po studiích vykonával funkci dělníka geofyzikálního průzkumu v pražském závodu národního podniku Geofyzika Brno. Mezi lety 1993 a 1995 dělal zástupce ředitele v pražském institutu komunikace.

Poté přešel na Pražský hrad do Kanceláře prezidenta republiky. Úřad tehdy zastával Václav Havel, Fischer postupně vystřídal pozice tiskového specialisty, vedoucího tiskového odboru a šéfa politického odboru.

Hrad opustil, když v roce 2003 skončil Havlův mandát a prezidentem se stal Václav Klaus. Dalších sedm let zastával funkci velvyslance ČR ve Francii. V roce 2008 Česká republika začala navazovat diplomatické vztahy s Monakem. V souladu s mezinárodní praxí Monako připadlo do Fischerovy agendy velvyslance v Paříži.

Byl mu udělen monacký Řád svatého Karla a francouzský Řád čestné legie. Následně působil na ministerstvu zahraničí i jako ředitel výzkumné agentury STEM.

Svoji první kandidaturu na prezidenta oznámil 5. října 2017. Získal podporu 17 senátorů, zákon vyžaduje nejméně deset. Podporu obdržel od některých senátorů zvolených za ODS, TOP 09, Starosty a nezávislé, KDU-ČSL a ČSSD. Fischer se stal jedním z devíti prezidentských kandidátů.

Za klíčový bod svého programu Fischer označoval moderní stát s prezidentem, který garantuje spravedlnost a solidaritu. Hodlal otevřít Pražský hrad veřejnosti. Také prosazoval orientaci na Západ, a to především zesílním spolupráce se sousedy v EU a dalšími klíčovými členy NATO jako např. USA.

Za cíl měl přezkoumání Klausovy amnestie. „Něco takového už by se nemělo opakovat, protože se mi zdá, že tam právo a právní stát dostaly na frak,“ uvedl.

V prezidentských volbách získal 10,23 % hlasů (526 694 celkem) a umístil se na třetím místě, do druhého kola tedy nepostoupil. Podpořil v něm Jiřího Drahoše, kterého ale porazil obhajující Miloš Zeman.

„Jsem nestraník, jsem Pražák jako poleno. A přestože jsem Pražák jako poleno, tak jsem získal velmi pěkné výsledky ve východních Čechách nebo na jižní Moravě,“ uvedl o svém výsledku.

Měsíc po neúspěšné prezidentské kandidatuře oznámil úmysl v říjnu 2018 kandidovat do Senátu za obvod č. 17. Jeho sídlem je Praha 12, spadá do něj řada městských částí na jihu Prahy na obou březích Vltavy.

V prvním kole obdržel téměř 48 % hlasů, ve druhém se 78 % porazil oponentku Evu Tylovou podporovanou Piráty a Liberální ekologickou stranou. V Senátu se rozhodl zůstat nezařazený a nevstoupit do žádného klubu.

Po svém zvolení začal plánovat prezidentskou kandidaturu do lednových voleb 2023.

Stal se předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor v červnu 2021 seznal, že Miloš Zeman není schopen vykonávat funkci prezidenta. K závěru dospěl zkoumáním jeho výroků ke kauze Vrbětice, dezorientace a chybného vykládání znění Ústavy.

Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury návrh nepodpořila. Pracovala s ním ale o několik měsíců později při úvahách o možném odebrání prezidentských pravomocí po Zemanově hospitalizaci.