Nedejte na průzkumy, apeluje Fischer. Podle odborníků kampaň podcenil

„V poslední době slyším, že bychom se měli řídit průzkumy nebo že bychom měli volit menší zlo. To je ale manipulace svobodné volby. Nenechme za sebe rozhodovat jiné. Každý z nás si může volit, koho chce. Jsme přece svobodní lidé ve svobodné zemi. Volme podle svého nejlepšího svědomí. Volme srdcem,“ prohlásil Fischer.

Podle průzkumů je čtvrtý, za favorizovanou trojkou, kterou tvoří Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová, ale zaostává o takřka dvacet procentních bodů.

Fischer měl přitom vzhledem ke své kariéře a čtyřletému působení v Senátu našlápnuto k úspěchu. Podle odborníků si částečně uškodil sám, a to tím, že se do boje o Hrad přihlásil až na podzim, tedy poté, co celé léto Petr Pavel s Danuší Nerudovou sbírali podpisy a Andrej Babiš objížděl republiku v obytném voze.

A ani od října, kdy Fischer oznámil, že bude kandidovat s podporou senátorů, nedokázal upoutat pozornost. „Já jsem žádnou kampaň Pavla Fischera nezaznamenal, takže se k ní nemohu vyjádřit,“ řekl Novinkám marketingový expert Jakub Horák.

Jeho kolega z branže Karel Pluhař odhaduje, že v letošním roce skončí Fischer hůř, než když kandidoval naposledy proti Miloši Zemanovi. „Pořád je ale potřeba vnímat, že zejména u kandidátů se ziskem do 10 procent mohou být průzkumy značně nepřesné,“ zdůraznil.

„Fischerovi se před pěti lety také podařilo oslovit mladší voliče, kteří nyní více tíhnou k Danuši Nerudové a zároveň jim budou nejspíš více vadit Fischerovy konzervativní názory, třeba na sňatky stejnopohlavních párů,“ míní.

Fischerovi pak podle Pluhaře ubližuje, jak prezidentský souboj prezentují média. „Ta se zaměřila na tři kandidáty s největšími šancemi. Nejlépe je to vidět na debatách, kde se stále více prosazuje formát Babiš plus Pavel plus Nerudová a v jiný termín kandidáti s nižšími šancemi,“ řekl Novinkám.

Neviditelný je však senátor také podle politologa Petra Sokola. „Jeho kampaň začala pozdě. Přestože je v prezidentské volbě repetentem a kandiduje znovu, má největší politickou zkušenost, byl blízko Václavu Havlovi… Nerozumím tomu, proč nechal kampaň na poslední chvíli,“ dodal politolog.

Podobně vidí situaci i Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd. „Pavel Fischer začal s kampaní později – v době, kdy se už profilovali silní kandidáti. Bylo to jeho rozhodnutí. On mohl rok říkat, že bude kandidát, a snažit se prosazovat. Je to otázka strategie a taktiky kandidátů,“ řekl Novinkám.

První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později.