Článek
V pátek to oznámilo ministerstvo vnitra, které od 8. listopadu, kdy byl termín pro podání přihlášek a odevzdání potřebných podpisů, zkoumalo, zda jednotliví uchazeči splnili zákonné podmínky.
Největší favorité voleb generál ve výslužbě Petr Pavel, někdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš podmínky dle očekávání naplnili a utkají se ve volebním klání.
Ucházet se o hradní křeslo budou také senátoři a neúspěšní kandidáti z minulých prezidentských voleb Pavel Fischer a Marek Hilšer, stejně tak odborový předák Josef Středula, poslanec SPD Jaroslav Bašta, bývalý rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima a šéfka České asociace povinných Denisa Rohanová.
Koho chtějí za prezidenta bývalí kandidáti na Hrad
U Zimy a Rohanové se spekulovalo, zda splňují podmínky, jelikož oba se do voleb hlásili s podpisy senátorů a poslanců. Některé podpisy však patřily již bývalým členům parlamentu, kteří po proběhlých volbách znovu v parlamentních lavicích neusedli.
„Uznávají se podpisy zákonodárců, kteří drželi mandát v době, kdy byla podána kandidátní listina,“ vysvětlil náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Vokáč.
Janečka do boje nepustili, Diviš se odvolá
Ze známějších uchazečů vnitro odmítlo do voleb registrovat kvůli nesplnění zákonných podmínek miliardáře Karla Janečka či podnikatele Karla Diviše a Tomáše Březinu.
Janečkovi po kontrole chyběly necelé dva tisíce do potřebné padesátitisícové hranice, podle ředitele odboru voleb Tomáše Jirovce po vyřazení chybných hlasů zbylo 48 091 podpisů. Divišovi zbylo 49 884 podpisů a Březinovi 45 894.
Diviš se hodlá proti vyřazení z boje odvolat. „Budeme se odvolávat, protože nám nesedí počty podpisů, které zveřejnilo ministerstvo, tedy 61 438. Podle našich počtů jsme odevzdali 61 600. Pokud by bylo naše číslo správné, tak bychom se dostali nad hranici 50 tisíc podpisů,“ řekl Novinkám Diviš.
Odmítnutí uchazeči se spoléhali na podpisy občanů, kterých odevzdali dle zákona více než 50 tisíc, ale po prozkoumání podpisových archů a vyřazení části z nich se dostali pod tuto hranici. Další z dvanáctky odmítnutých nereagovali na výzvy či neodkázali napravit nedostatky.
Další kandidáti nesplnili podmínky
Aktivista Pavel Zítko z Kadaně, který tvrdí, že předložil minimálně požadovaných 50 000 podpisů, jich po překontrolování petičních listin dodal pouze 15 589.
Hlavně pro nedostatek podpisů nebyli zaregistrováni podnikatelka a někdejší místostarostka Prahy 8 za ODS Terezie Holovská, která neúspěšně kandidovala na prezidentku i před pěti lety, další neúspěšný adept z prezidentských voleb 2018 Libor Hrančík z Olomouce nebo šumperská invalidní důchodkyně Anna Kašná, která se neúspěšně pokoušela kandidovat na prezidentku v roce 2013
Jen dva senátorské podpisy na podporu své kandidatury dodal podnikatel a zakladatel Krtkova světa Josef Roušal. Vyřazeni byli Roman Lalik z Mostu, Václav Hačecký z Kolína, Roman Hladík z Neratovic a Jiří Horváth z Desné na Jablonecku. Ministerstvo dostalo 22 přihlášek, Milan Tomeček z Přerova ji dodal ale až 10. listopadu, tedy dva dny po zákonném termínu a jeho přihláška byla vyřazena rovněž.
Kandidáti na prezidenta totiž musejí mít podporu minimálně deseti senátorů nebo 20 poslanců nebo 50 tisíc řadových občanů.
Volby prezidenta 2023: Výsledky prvního kola a další informace
Odmítnutí kandidáti se budou moci do 30. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten bude muset o podnětu rozhodnout do 15 dní. „Poté dojde k losování čísel kandidátů a přistoupí se k tisku volebních lístků,“ dodal Vokáč.
Pokud se žádný z odmítnutých kandidátů neodvolá, volební čísla vylosuje komise už 1. prosince.
Přijatí kandidáti budou mít ze zákona prostor ve vysílání České televize a Českého rozhlasu, a to v době od 28. prosince do 11. ledna. Každé z těchto veřejnoprávních médií musí pro jejich prezentaci vyčlenit dohromady pět hodin vysílacího času.