Kdo míří do prezidentských voleb? Babiše může ohrozit kandidát SPOLU a PirSTAN

Kompletní a aktuální přehledový článek se všemi kandidáty včetně jejich medailonků čtěte zde >>

„Skutečně nejsem rozhodnutý, že bych šel za Petrem Fialou a říkal mu, že kandidátem má být Vít Rakušan,“ řekl Novinkám v říjnu sám předseda STAN Rakušan, který v letošních parlamentních volbách získal od voličů největší počet preferenčních hlasů.

Zároveň připustil možnost, že v případě, že bude hodně kandidátů, rozdrolí se hlasy voličů stran vznikající vlády SPOLU a PirSTAN, a z prvního kola postoupí současný favorit průzkumů Andrej Babiš spolu s šéfem SPD Tomio Okamurou, o jehož kandidatuře se rovněž spekuluje.

Oba by se mohli totiž pokusit vyjma příznivců vlastních stran získat i podporu těch, jejichž kandidáti letos propadli ve sněmovních volbách. Celkem jde o více než milion hlasů občanů, kteří volili zejména Přísahu Roberta Šlachty, KSČM a ČSSD, jež nepřekročily pětiprocentní hranici.

Jen zmíněné strany navíc společně s ANO a SPD volilo v součtu 2 667 826 voličů. Přesně o 334 tisíc více než strany, které utváří koalici.

A o tom, že je jedním z úkolů budoucího kabinetu přemýšlet nad kandidátem, mluvil hned po volbách právě i sám pravděpodobný premiér a šéf ODS Fiala. ,,Byl bych rád, kdyby to bylo za koalici SPOLU,“ uvedl a dodal, že vyloučena není ani možnost širší podpory.

Pokud jde však o možné „vládní“ kandidáty, již dříve se mluvilo o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). Dohady začaly po jeho návštěvě Tchaj-wanu ze srpna 2020, která vzbudila velkou pozornost.

„V současné době tu ambici nemám,“ řekl Novinkám s tím, že diskuze podle jeho informací prozatím ani nezapočaly. „V tuhle tu chvíli to považuji za věc, která klidně počká,“ míní Vystrčil.

A za možného „průřezového“ kandidáta, který by mohl získat podporu i Zemanových voličů, byl v kuloárech označován europoslanec ODS Alexandr Vondra. „Třeba se objeví takoví kandidáti, že to člověk bude muset zdvihnout, ale takováto situace zatím není,“ řekl v srpnu Novinkám. A situace se do této chvíle nezměnila. „Neuvažuji o tom,“ uvedl nyní.

Za hlavního konkurenta Babiše je tak v současnosti agenturami považován generál Petr Pavel, který rozhodnutí potvrdil v červenci. Situaci by podle něj mohly změnit snad jen zdravotní obtíže v nejbližší rodině. „Žádné další důvody si nedovedu představit,“ uvedl tehdy v Hospodářských novinách.

A zároveň představil první téma vlastní kampaně: tzv. „desatero proti krizi“, tedy soubor opatření, který má Česku pomoci lépe zvládat nečekané situace, jako jsou pandemie.

Ještě před Pavlem opětovnou kandidaturu oznámil lékař a senátor Marek Hilšer. „Horká kampaň teprve přijde, toto beru jako předpolí pro lidi, aby věděli, že kandiduji,“ řekl na podzim 2019.

Hilšer, který byl také kandidátem na ministra práce a sociálních věcí koalice PirSTAN, nyní učinil další krok a spustil sběr podpisů.

Ale zájem o post hlavy státu projevil i další senátor a neúspěšný kandidát z roku 2018 Pavel Fischer, který působil jako velvyslanec ve Francii a Monaku. „Na prezidentské volby chci být připraven,“ potvrdil před dvěma lety.

Dost možná svede prezidentský boj ale i rektorka Mendelovy Univerzity v Brně Danuše Nerudová, která je některými označována za možnou „českou“ obdobu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. „Ano, přemýšlím o tom,“ potvrdila v listopadu Novinkám. Doplnila však, že se chce definitivně rozhodovat až poté, co ji v lednu 2022 skončí mandát rektorky.

A podobně se vyjadřuje také šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „Ano, uvažuji (nad kandidaturou),“ řekl Novinkám s tím, že je na rozhodnutí podle něj stále dostatek času.

Už nyní má ale jasno, že o potřebné podpisy případně asi nepožádá senátory. „Pokud se bavíme o řádném termínu, myslím, že je správné oslovit občany a být občanský kandidát,“ dodal Středula.

A poté, co v lednu 2021 složil Miroslav Kalousek poslanecký mandát, začalo se spekulovat, že i on pomýšlí na Hrad. On sám opakuje, že nad kandidaturou doposud neuvažoval. „Možná o tom začnu přemýšlet, a možná také ne,“ uvedl pro Novinky.

V kuloárech se však mluví dále o tom, že by případně skončil podobně jako další polarizující osoba české politiky, expremiér ODS Miroslav Topolánek, který v prezidentských volbách 2018 získal 4,3 procenta. I s tím ale Kalousek podle zákulisních informací kalkuluje, a je připraven v druhém kole podpořit „spřízněného“ kandidáta.

Nově kandidaturu údajně zvažuje také miliardář Karel Janeček. Jeho nedávná koupě populární ankety Český slavík má prý souviset s cílem pokusit se dobýt Pražský hrad. „Je důležité, jestli se demokratický blok nějak spojí. Není to o tom, že by Janeček nyní spouštěl kampaň. Testuje ale možnosti a radí se,“ řekl Lidovým novinám zdroj, který je obeznámen s přípravami.

Naopak další prezidentské cíle zatím odmítá exprezident Václav Klaus, a to především s odkazem na zdravotní stav. „Za tři roky budu už výrazně starší než třeba dnešní (americký prezident Joe) Biden, takže úvahy o tom, abych si četl o sobě, že už ten kandidát na prezidenta je úplně dementní a plete si toho s tím, to bych nechtěl zažívat,“ řekl v listopadu 2020.

Klaus byl na podzim opakovaně hospitalizován.

Výslovné „ne” dále neřekla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, následovaná senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS) a dosluhující ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO).

Z umělecké sféry deklaroval ambice Michael Kocáb z Pražského výběru. „Všechno směřuje k tomu, že se rozhodnu kandidovat. Vlastně již jsem skoro rozhodnutý. V podstatě jen čekám, zda se neobjeví jiný kandidát, kterému bych důvěřoval a měl by větší podporu občanů. Hlavně, aby to zase nebyl nějaký bývalý komunista. To už bych nevydýchal,“ řekl na jaře MF Dnes.

Skupinu „zvažujících“ dále doplňuje také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, který byl ministr průmyslu a obchodu v 90. letech ve vládě Václava Klause.

Zájem však naznačili i politici, jejichž angažmá v posledních volbách, kterých se účastnili, skončilo debaklem. Například jde o bývalého premiéra ČSSD Jiřího Paroubka, jenž se dlouho netají chutí na politický comeback. Dále také exministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD), která podobně jako další adeptka Jana Bobošíková (Volný Blok) v letošních volbách do Sněmovny propadla.

A mezi potvrzenými uchazeči, kterým ale průzkumy připisují zanedbatelné šance, se objevuje právnička Klára Long Slámová, která zastupovala například Jiřího Kajínka, a stejně tak i Denisa Rohanová z České asociace povinných, která se pokouší hájit postavení dlužníků.

Ve hře je i majitel TV Barrandov Jaromír Soukup či veřejnosti méně známý podnikatel Vladimír Boštík, který ve volbách podporoval Roberta Šlachtu.