Kandidáti na prezidenta: Kdo vše se ucházel o Hrad

Novým prezidentem republiky bude Petr Pavel. Hlasovalo pro něj 3 358 926 voličů a získal 58,32 %. Expremiér Andrej Babiš za Pavlem zaostal o více než 15 procent - jemu voliči vhodili do volebních uren 2 400 271 hlasů a získal 41,67 %. Čtvrtým prezidentem České republiky tak bude Petr Pavel.

Níže naleznete profily všech kandidátů z 1. kola včetně obsáhlých rozhovorů, které Novinky připravily pro své čtenáře a posluchače. Pozvání do studia dostalo všech devět kandidátů, pouze Petr Pavel účast odmítl.

Petr Pavel (*1961) je voják ve výslužbě, během své kariéry obdržel za své služby mnoho českých i zahraničních ocenění a vyznamenání. Sloužil u výsadkového útvaru zvláštního určení (dnes speciální síly), u kterých později působil už jako velitel i v různých funkcích ve vojenském zpravodajství. Zúčastnil se mise v bývalé Jugoslávii, za kterou získala armáda i ČR mezinárodní uznání.

Zkušenosti má i s vojenskou diplomacií. Zastupoval armádu ČR na velitelstvích v Brunssumu, Monsu a ve vojenském výboru EU. Byl jmenován náčelníkem Generálního štábu AČR (2012–2015), byl zvolen předsedou Vojenského výboru NATO (2015–2018). „V letech 1985–1989 jsem byl členem KSČ. Tehdy jsem to vnímal jako součást své služby v armádě. Dnes vím, že to byla chyba,“ uvedl ke své minulosti.

Životopis a názory Petra Pavla čtěte zde >>

Andrej Babiš se narodil 2. září 1954 v Bratislavě. Hnutí ANO založil v roce 2011, o dva roky později s hnutím uspěl ve volbách. V letech 2017 - 2021 byl premiérem ČR. Prakticky celou jeho politickou kariéru ho provází kvůli holdingu Agrofert kauza ohledně střetu zájmů. Patří k nejbohatším Čechům, časopis Forbes v roce 2021 odhadl jeho jmění na téměř 75 miliard korun.

O možné kandidatuře expremiéra Andreje Babiše se spekulovalo delší dobu. Dotazy na jeho ambice stát se prezidentem se objevovaly ještě před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny 2021. Poté, co hnutí ANO porazila koalice SPOLU a na postu premiéra Babiše nahradil Petr Fiala, se spekulace ještě znásobily. Babiš kandidaturu tehdy nepotvrdil ani neodmítl. Původně prohlásil, že své rozhodnutí oznámí v září a bude sbírat podpisy, na začátku června nicméně sdělil, že případnou kandidaturu oznámí na poslední chvíli a spolehne se na podpisy poslanců. Oficiálně svou kandidaturu na prezidenta oznámil 30. října 2022.

Vše o životě, politické kariéře a kauzách Andreje Babiše čtěte zde >>

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, vysokoškolská pedagožka a ekonomka Danuše Nerudová kandidaturu na nejvyšší post vážně zvažovala od roku 2021, oficiálně ji oznámila na konci května 2022. 

Rektorkou byla zvolena v roce 2018, a stala se tak první ženou v čele univerzity a zároveň nejmladší rektorkou v České republice. Rektorkou byla do ledna 2022. Za své manažerské působení v čele Mendelovy univerzity je ale Nerudová i hojně kritizována. Univerzita musela zavřít kvůli plagiátorství a obchodu s rychlotituly doktorské studium ekonomických oborů a přišla o akreditaci. Někteří studenti například získávali titul Ph.D. za o rok kratší dobu než ostatní. Nerudová si stojí za tím, že postupovala tak, jak měla a kauza ji v kampani nepoškozuje.

Více o životě a názorech Danuše Nerudové čtěte zde >>

Pochází z Prahy, kde se narodil v roce 1965. Po studiích v ČR i v zahraničí Fischer vyučoval francouzštinu. Ovládá plynně také angličtinu a katalánštinu, zvládne hovořit i německy a rusky. Osm let působil v různých pozicích v Kanceláři prezidenta republiky, když v čele země stál Václav Havel. Mezi lety 2003 a 2010 byl velvyslancem ve Francii, jeho agenda se v roce 2008 rozšířila i o Monako.

O vrcholný úřad se již ucházel v roce 2018 díky podpisům senátorů, v prvním kole skončil se ziskem 10,2 % hlasů třetí a dál nepostoupil. Na podzim stejného roku se Pavel Fischer ucházel o post senátora za obvod č. 17 se sídlem na Praze 12 a zvítězil.

Více o Pavlu Fischerovi a jeho názorech čtěte zde >>

Kandidátem na prezidenta za SPD je Jaroslav Bašta, kterého podpořilo 20 poslanců hnutí. S politikou má bohaté zkušenosti, ač je původním povoláním archeolog. Podepsal Chartu 77 a v 90. letech se dostal do Sněmovny za ČSSD. V letech 1998 až 2000 byl ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Byl také náměstkem ministra zahraničí.

Mezi lety 2000–2005 byl velvyslancem v Rusku, od roku 2007 do roku 2010 pak velvyslancem na Ukrajině. Od října 2021 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR za hnutí SPD.

Více o politické kariéře Jaroslava Bašty a jeho názorech čtěte zde >>

Podruhé usiluje o prezidentskou funkci také chomutovský rodák Marek Hilšer, ročník 1976. Na Univerzitě Karlově studoval politologii a mezinárodní vztahy. V rámci studia se v roce 1997 zúčastnil stáže jako asistent předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a lidoveckého poslance Viléma Holáně. Jak později vzpomínal, zážitky jej přiměly „nevstupovat do politiky na začátku profesního života“. Poté cestoval, navštívil Spojené státy a Austrálii. Živil se jako popelář, instalatér či kopáč.

Později se vydal na studia medicíny. Předsedal Akademickému senátu 1. lékařské fakulty, stal se i členem předsednictva Akademického senátu UK. Při výzkumu se věnoval možnostem léčby rakoviny. V roce 2018 se pokoušel sbírat podpisy občanů. Nestíhal dosáhnout na nezbytných 50 tisíc, do voleb ho nakonec vyslaly podpisy od senátorů. Získal 8,8 % platných hlasů a skončil pátý. Stejně jako Fischer poté zamířil do Senátu.

O životě, kariéře a názorech Marka Hilšera si přečtěte zde >>

Spoluzakladatel a šéf technologické firmy IDC-softwarehouse, s.r.o. Karel Diviš patří mezi ty méně známé kandidáty. Své rozhodnutí aspirovat na post prezidenta republiky zdůvodňuje tím, že z ostatních kandidátů by si sám nevybral.

Diviš vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Během své kariéry v oblasti IT dosáhl řady úspěchů, podílel se na mnoha projektech od prvního on-line rezervačního systému pro nákup letenek ve střední a východní Evropě přes práci v oblasti systémové integrace a outsourcingu IT až po založení e-learningových vzdělávacích kurzů. Dvacet let se také věnoval sportu jako externí redaktor České televize.

Více o Karlu Divišovi a jeho názorech čtěte zde >>

Po absolvování pražského gymnázia vystudoval Fakultu všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově, později své vzdělání rozšířil titulem z VŠE v Praze. Působil jako lékař i člen odborné komise. Postupně se z funkcí asistenta, přednosty ústavu, děkana a proděkana propracoval na nejvyšší post v rámci univerzity – v letech 2014 až 2022 byl rektorem Univerzity Karlovy. O případné kandidatuře na prezidenta uvažoval delší dobu, v květnu 2022 svůj záměr potvrdil.

Jako prezident voličům dle svých slov nabízí velké životní zkušenosti. „Když se rozhlédnu, nevidím nikoho, kdo má takovou lidskou a manažerskou zkušenost. Mám velkou životní zkušenost, celý profesní život působím zejména ve zdravotnictví. Jako lékař jsem zvyklý pomáhat lidem, setkávat se s nimi, naslouchat jim a vnímat jejich každodenní osudy,“ uvedl Zima v rozhovoru pro Právo.

Více o Tomáši Zimovi a proč se rozhodl kandidovat čtěte zde >>

Ještě před prvním kolem z volby odstoupil odborář Josef Středula.

Druhé kolo se koná pouze v případě, že v prvním kole žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční počet platných hlasů. Poté soupeří dva kandidáti, kteří v 1. kole získali největší počet hlasů. Z 1. kola postoupil do 2. kola Andrej Babiš a Petr Pavel.