Článek
„Pokud hlasování dopadne v můj prospěch, tak to nebude sektářský projekt. Chci se hodně rozkročit. Opřít se o spoustu lidí z osvícené intelektuální sféry, levicová hnutí. Bude to široký vlastenecký projekt,“ nastínil Skála svou vizi ještě před rozhodnutím strany.
Komunisté na podzim 2021 neprošli do Sněmovny, Skála se tak musel spoléhat na nominaci poslanců či senátorů a sběr 50 000 podpisů od občanů. Počtu padesáti tisíc však nedosáhl a voleb se účastnit nebude.
Komunista Skála nesehnal podpisy, kandidovat na Hrad nebude
Člen KSČ
Josef Skála je politik, publicista a vysokoškolský pedagog, před KSČM byl členem KSČ. Narodil se 27. května 1952. Studoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze, kde později také přednášel filozofii.
Do tehdejší KSČ vstoupil ve svých 18 letech v roce 1970. V 80. letech byl čtyři roky předsedou Mezinárodního svazu studenstva, působil také v předsednictvu mezinárodní Světové rady míru. V ÚV KSČ odpovídal za prezentaci ČSSR v zahraničí.
15. listopadu 1989 vyznamenal z pozice předsedy MSS generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše nejvyšším vyznamenáním MSS. Ve svazcích StB byl veden jako ideový spolupracovník.
Působení v KSČM
Po revoluci začal Skála podnikat, v roce 1990 vstoupil do KSČM. O post předsedy i místopředsedy usiloval několikrát, soupeřil především s Vojtěchem Filipem.
Ve funkci místopředsedy KSČM působil dvakrát, nejprve od října 2009 do června 2010, podruhé v letech 2016 až 2018. Neúspěšně kandidoval ve volbách do Sněmovny v letech 2006 a 2010, neuspěl ani ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.
Vydal několik knih, například tituly Postřehy a fikce George Orwella, Dějiny psané kuráží a přepisované zbabělci nebo World War II: Taboos and Falsifications.
Je reprezentantem ultrakonzervativního křídla KSČM. Od roku 2018 je signatářem levicové platformy Restart, téhož roku ohlásil založení spolku Paměť a svědomí, který má bránit „přepisování dějin“ ve službách politiky. Skála například zpochybňuje podpis Vasila Bi'laka na tzv. zvacím dopise, na jehož základě vojska Varšavské smlouvy okupovala od roku 1968 Československo.
Prezidentské volby se v ČR konají každých pět let, od roku 2013 se hlava státu volí přímou volbou. V prezidentských volbách 2023 zvítězil generál ve výslužbě Petr Pavel. Příští volby prezidenta proběhnou v roce 2028.