Jak se volí prezident a co je přímá volba?

V letech 2013, 2018 a 2023 proběhla přímá volba – prezidenta vybírali všichni voliči. Stejně jako při volbách do Senátu se zde uplatňuje většinový systém, vítězí tedy ten, kdo jednoduše získá nejvíce hlasů. Jinak to při obsazování jediného křesla ani být nemůže.

Pokud některý z kandidátů získá v 1. kole nadpoloviční počet platných hlasů, vítězí.

V opačném případě se koná o dva týdny později druhé kolo, ve kterém soupeří dva kandidáti s nejvíce platnými hlasy z 1. kola. Pokud se více kandidátů díky stejnému počtu hlasů dělí o první místo, postoupí všichni tito kandidáti. V případě děleného 2. místa postoupí tito kandidáti společně s osobou na prvním místě.

Pokud se před 2. kolem některý z postupujících vzdá kandidatury, pozbude práva být volen nebo zemře, do 2. kola postupuje kandidát, který se v prvním kole umístil na třetím místě.

Ve druhém kole vítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Pokud je takových více, zvolen nikdo nebyl a proběhne nová volba. Na ni dojde i v případě, že vítěz zemře před složením slibu, nebo slib nesloží předepsaným způsobem.

První dvě přímé volby (2013 a 2018) vyhrál Miloš Zeman, v čele státu tak stál po dvě volební období. V roce 2023 z voleb odešel vítězně Petr Pavel.

Navrhovat kandidáta smí skupina 20 poslanců, skupina 10 senátorů a každý občan starší 18 let, jehož návrh podpoří petice podepsaná alespoň 50 tisíci občany oprávněnými volit. Kandidát tedy musí splnit alespoň jedno z výše uvedených.

Kdo chce podpořit něčí kandidaturu, musí na petici umístit k podpisu také tyto údaje:

Ministerstvo vnitra v petici kontroluje podpisy, správnost a úplnost nezbytných údajů na namátkovém vzorku 8 500 náhodně vybraných podpisů. Pokud jsou údaje chybné u méně než 3 % vzorku (tj. nejvýše u 254 podpisů), jen tyto nezapočítají do celkového počtu. V opačném případě ministerstvo vybere ke kontrole druhý, stejně velký vzorek.

Pokud u něj bude chybovost nižší než tři procenta, podpisy s chybnými údaji z obou vzorků se nezapočítají. Bude-li představovat 3 % či více, od celkového počtu podepsaných občanů se odečte množství, které procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích.

Volen může být každý, kdo dosáhl alespoň ve druhý den voleb nejméně 40 let věku. Nesmí mu však být v době voleb omezena svéprávnost k výkonu volebního práva, pak by nemohl být volen.

Každý kandidát musí do 5 dnů od vyhlášení voleb zřídit volební účet. Umožní tím nepřetržitý, bezplatný přístup k přehledům všech pohybů peněz sloužících k vedení kampaně. Výdaje nesmí přesáhnout 40 milionů korun. Pokud se kandidát účastní i druhého kola, horní hranicí je 50 milionů.

Hlasovat smí občan ČR, který se alespoň druhý den volby dožívá 18 let. Ve druhém kole smí volit Češi, kterým alespoň druhý den druhého kola je 18 let.

Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Do obálky se vkládá jeden hlasovací lístek. Nijak se neupravuje, nic se na něm neoznačuje.

V prezidentské volbě tvoří celá Česká republika jeden volební obvod. Pokud chcete volit v jiném okrsku, než kde jste vedeni ve stálém seznamu, lze požádat o vydání voličského průkazu.

Stejně jako při volbách do Poslanecké sněmovny lze i prezidenta volit na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR v zahraničí kromě honorárních konzulátů.

Na území, kde místní čas je oproti časovému pásmu v ČR posunut o 3 a více hodin zpět (např. v Americe), probíhají volby místo „českého“ pátku se sobotou vždy ve čtvrtek a pátek od 14:00 do 21:00 místního času.

Na území, kde je oproti České republice čas posunut dozadu o nejvýše 2 hodiny (např. Spojené království, Portugalsko), probíhají volby v pátek od 12:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 12:00 místního času.

Na ostatních místech (např. Slovensko, Indie, Austrálie) se hlasuje v pátek  od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00 místního času.

Úřad prezidenta může být uvolněn úmrtím hlavy státu, vzdáním se úřadu do rukou předsedy Senátu, koncem funkčního období (než složí slib nový prezident) a ústavní žalobou.

Návrh na žalobu pro velezradu či porušení ústavního pořádku podává Senát, pokud se pro něj vysloví tři pětiny přítomných. Žalobu schvaluje Poslanecká sněmovna třemi pětinami všech poslanců (120 z 200). Poté může Ústavní soud prezidenta zbavit úřadu a způsobilosti být do něj opět volen.

V době, kdy je prezidentský úřad uvolněný, přechází podle Ústavy pravomoce na předsedu vlády, předsedu Poslanecké sněmovny. Když je dolní komora rozpuštěná, za jejího předsedu je vykonává předseda Senátu.

Prezidentovi je možné odebrat pravomoce vycházející z jeho úřadu, pokud jej nemůže ze závažných důvodů vykonávat. Článek 66 Ústavy ČR určuje, že na jejich odebrání se musí shodnout Poslanecká sněmovna i Senát. Prezident v takovém případě smí Ústavnímu soudu navrhnout zrušení usnesení a opětovný zisk pravomocí.

Pokud se uvolní úřad prezidenta republiky, do 10 dnů vyhlásí předseda Senátu termín voleb tak, aby se konaly do 80 dnů ode dne vyhlášení. Na rozdíl od senátních voleb však nejde o volby doplňovací, nový prezident by se složením slibu ujal úřadu na řádných pět let.

Pokud vítěz voleb zemře před složením slibu nebo jej nesloží předepsaným způsobem, do 10 dnů najde předseda Senátu termín nových voleb. Konat se budou do 90 dnů od vyhlášení.

Když soud uzná návrh na neplatnost volby jako opodstatněný, se stejnými lhůtami se vyhlásí opakovaná volba.

Při zneplatnění části volby se opakuje jen tato část. Termín určí do deseti dnů předseda Senátu, opakování proběhne do 30 dnů od vyhlášení termínu.

O výši platu prezidenta a jeho pravomocech čtěte zde >>

V minulosti byla hlava státu volena nepřímo – jinými volenými představiteli. Po celou dobu existence Československa vybíral prezidenta parlament, stejně se postupovalo po vzniku České republiky v roce 1993.

V ČR se konaly celkem 4 nepřímé volby. V roce 1993 ještě nebyl ustaven Senát, volila pouze Poslanecká sněmovna. Další již proběhly na společném zasedání obou komor. Dvakrát zvítězil Václav Havel (1993, 1998) a dvakrát Václav Klaus (2003, 2008).

Výhra v prvním kole žádala, aby kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a zároveň všech senátorů. Jinak do druhého kola postoupili kandidáti s nejvíce hlasy od poslanců a nejvíce od senátorů (mohl to být stejný člověk a postoupil tak sám).

Ve druhém kole stačila nadpoloviční většina přítomných poslanců a rovněž přítomných senátorů. Případně všichni z druhého kola prošli do třetího, kde ke zvolení kandidáti potřebovali hlas nadpoloviční většiny přítomných zákonodárců dohromady.

V letech 2003 a 2008 prezident nebyl napoprvé zvolen a volbu bylo nutné opakovat. Například v roce 2003 Václav Klaus zvítězil až ve třetím kole třetí volby.