Hilšer dostane od státu vedle platu 5,4 milionu. Jde o příspěvek pro stranu za mandát

Jeho strana má šest členů. Pro Seznam zprávy Hilšer uvedl, že jeho čistý roční příjem – mimo zmíněný příspěvek jeho straně za mandát – je 1,585 milionu korun, což má zahrnovat vedle příjmu senátora i příjem z nájmu v hodnotě 161 tisíc korun a příjem z úvazku na lékařské fakultě. Jako řadový senátor bere měsíčně před zdaněním 90 800 korun, k tomu 47 200 korun paušální náhrady na reprezentaci a dopravu.

Že by šlo o neférový postup při získávání státního příspěvku za mandát, si Hilšer nemyslí. „Všichni v tom hledají nějakou černotu, ale tak to není. Když chcete vykonávat politickou činnost, tak peníze potřebujete. Kdokoliv se může podívat, na co se používají. Hospodaření je naprosto transparentní,“ řekl Právu senátor s tím, že nic z toho nejde na platy.

Politické strany a hnutí získávají za mandát senátora či poslance 900 tisíc korun za rok. Pokud je ale dotyčný zvolen jako nezávislý, žádné peníze nedostane. To je případ třeba Pavla Fischera, který rovněž kandiduje na Hrad. „Nevím, z čeho to financuje,“ řekl Hilšer.

Strana Marek Hilšer do Senátu, která vznikla v roce 2018, má jasný účel: podporu jeho politické činnosti. Hilšer ji obhajuje tím, že mu přízeň v tehdejších prezidentských volbách vyjádřilo přes 450 tisíc lidí, bez nichž by stranu nemohl založit. Nutných je k tomu minimálně tisíc podpisů. „Je to naprosto legitimní,“ tvrdí.

Odmítá, že by byl před jinými nezávislými prezidentskými uchazeči zvýhodněn, naopak. „Příspěvek na mandát je určen na politickou činnost, takže stejně jako z něj politické strany financují své kampaně, tak u mě jde taky část na kampaň a považuji to za způsob, jak mohu být nezávislý na nejrůznějších soukromých sponzorech,“ řekl Právu.

Zmínil třeba pořádání debat a hrazení pronájmu prostor, provoz webu nebo financování informačních novin v souvislosti s děním kolem Nákladového nádraží Žižkov, kde ho o podporu požádali občané.

Budování stran „jednoho muže“ není podle politologa z Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka v poslední době neobvyklé. Politici si tím pomáhají prosazovat své zájmy. Podobnou paralelu vidí s Úsvitem Tomia Okamury, který založil nynější šéf SPD v roce 2013, tehdy jako senátor.

„Osoba lídra byla promítnuta do názvu, v zásadě to byl jeho osobní, personální projekt, o kterém rozhodoval. Tady je to taky, byť z hlediska cílů se to liší,“ řekl Právu Kopeček.

Hilšer má podle něj omezenější cíle a politické ambice, než měl tehdy Okamura. „U Hilšera to tehdy bylo na podporu senátní kandidatury, dnes prezidentské. Nemá tendenci budovat to jako subjekt, který by chtěl být významnějším parlamentním hráčem. Označoval bych jeho stranu spíš za projekt jednoho muže než za projekt politického podnikatele,“ doplnil.

Zdůraznil, že Hilšer usiluje o podporu liberální demokracie, což nebývá cílem podobných stran. Je proto paradox, že jeho strana nevychází odspodu od lidí, kteří se podílejí na politice, ale stojí na jedné osobě.