Prezident Petr Pavel: Životopis, program a cíle

Vojenské ambice si Petr Pavel, který se narodil 1. listopadu v roce 1961, nesl od dětství. Jeho otec Josef Pavel působil jako zpravodajec a důstojník Československé lidové armády, on sám se chtěl připojit k výsadkářům. V mládí se také věnoval sportovní gymnastice či hokeji.

Po základní škole absolvoval Vojenské gymnázium Jana Žižky v Opavě a následně Vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově. Aby se dostal k výsadkářům, rozhodl se v roce 1983 podat přihlášku do Komunistické strany a v roce 1985 byl do strany přijat.

On sám toto rozhodnutí, které mu mělo otevřít dveře k vysněné kariéře, dnes považuje za chybu a naivitu. Dodal také, že nikomu neublížil. V tehdejších posudcích se o něm píše jako o aktivním jedinci, který se snaží získat pro politiku ostatní.

Jako člen prostějovských výsadkářů byl Petr Pavel před rokem 1989 členem vojenské rozvědky, v letech 1988 až 1991 si doplňoval vzdělání na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a následně na studijních pobytech v britské Camberley a na Královské akademii obranných studií na King’s College London.

V lednu 1993 jej čekala první zahraniční mise. V rámci mise UNPROFOR, jednotky mírových sil OSN, v bývalé Jugoslávii vedl jednotku českých a slovenských vojáků, která pomohla zachránit odříznuté francouzské vojáky u chorvatského Benkovce. Za to se spolu s dalšími třemi členy své jednotky dočkal francouzského vojenského vyznamenání Válečný kříž.

Na zahraničních misích Armády ČR působil Petr Pavel celkem šestkrát. Během americké invaze do Iráku v roce 2003 působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru. V roce 2011 se stal zástupcem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka, kterého v roce 2012 na pozici vystřídal.

V roce 2014 získal Petr Pavel vojenskou hodnost armádní generál, ve stejném roce jej tehdejší vláda navrhla na pozici předsedy vojenského výboru NATO, nejvyšší vojenskou funkci Severoatlantické aliance, pro období 2015 až 2018. Díky úspěšné nominaci se tak Petr Pavel stal prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který tuto funkci zastával.

Na pozici náčelníka generálního štábu ho v roce 2015 nahradil Josef Bečvář.

Za své působení v nejvyšších strukturách NATO získal Petr Pavel také americké vojenské vyznamenání komandér Záslužné legie. Poté, co mu v roce 2018 funkce vypršela, rozhodl se odejít do výslužby. I nadále ale zůstává aktivní ve veřejném prostoru.

Petr Pavel je podruhé ženatý. Z prvního manželství s Hanou Pavlovou má dva syny. Jeho druhou manželkou je podplukovnice Eva Pavlová, se kterou se zná už od začátku své vojenské kariéry.

O možné kandidatuře Petra Pavla na prezidenta ve volbách v roce 2023 se spekulovalo dlouhodobě. Sám v roce 2019 prohlásil, že o kandidatuře bude uvažovat, pokud po tom bude společenská poptávka. V létě 2021 začal sestavovat tým odborníků, kteří by jej prezidentskou kandidaturou měli provést.

V rámci svého volebního programu chtěl Petr Pavel využít myšlenky, které představil v létě 2021 skrze iniciativu Spolu silnější. Ta se zaměřila na pomoc proti koronavirové pandemii a už dříve ji podpořilo několik českých miliardářů.

Ve spolupráci s odborníky sestavil „Systém protikrizové ochrany“, který následně nabídl i politickým stranám. Uvedl, že v rámci takzvaného protikrizového desatera by se chtěl zaměřit na analýzu hrozeb a přípravu možných scénářů včetně například povinných cvičení vlády na rozsáhlý blackout.

Chtěl by také prohloubit digitalizaci a jednotnou koordinaci, v rámci čehož navrhuje novou pozici pro státního tajemníka pro bezpečnost. V rámci ekonomiky navrhuje, aby vláda zajistila transparentní seznam nepostradatelných výrobců v krizi důležitých produktů a služeb. V zahraniční politice se pak chce zaměřit na spolupráci s mezinárodními spojenci v oblasti prevence a zvládání krizových situací.

Jako prezident chce aktivně hovořit s veřejností o stavu ekonomiky. Na svých webových stránkách před volbami uvedl: „Sestavím ekonomický poradní tým, zveřejním termíny, témata i výsledky jeho jednání. Veřejnost získá jistotu, že se prezident o dění v domácí i světové ekonomice aktivně zajímá.“

Soustředit se chce také na řešení nastalé energetické krize. „Těžké časy jsou ale příležitostí vyřešit roky ignorované problémy. Nezáviset na jediné možnosti, jednom dominantním dodavateli. Potřebujeme využít všech dostupných zdrojů a budovat otevřenou a flexibilní energetiku,“ uváděl ve svém programu.

Podle Pavla síla České republiky není v ekonomice, nerostných surovinách nebo rozloze: „Je ve schopných lidech, kteří se dokážou prosadit nejen v Česku, ale i v Evropě a ve světě. Potřebují podmínky, ve kterých mohou rozvíjet nápady a sbírat zkušenosti. Změna přístupu ke vzdělávání je prvním krokem.“

Dalším bodem Pavlova programu je životní prostředí a ochrana klimatu. To je podle něj podmínkou pro kvalitní život. Jako prezident by chtěl posílit návrat zeleně do měst. „Dopady klimatické změny jsou společným nepřítelem nás všech. Nejen Čechů, Evropanů, ale světového společenství. Proto využiji diplomatických cest a jednání na zahraničních fórech či konferencích s cílem výměny zkušeností a také hledání nových zdrojů financování, na nichž by se měly podílet celé národy.“

V programu Petra Pavla také stojí pět zásad, kterými se řídí: nezávislost, dodržování pravidel, blízkost lidem, přímá a otevřená komunikace a jako poslední respekt, tolerance a dobrá vůle.

Petr Pavel podporuje setrvání ČR v EU i NATO. Je také zastáncem toho, abychom pokračovali ve zbrojení Ukrajiny ve válce proti Rusku. Jedním z jeho hesel je „Vést zkušeně a klidně v těžkých časech“.