Článek
Úcta k tradicím státu, demokracii a lidským právům, odolnost společnosti vůči nepřátelským vlivům, rozvoj státu v oblasti hospodářství či ekonomická nezávislost na jiných státech. To jsou hlavní priority prezidentského kandidáta Pavla Fischera.
Současný senátor svou kandidaturu na Pražský hrad oznámil oficiálně necelé tři měsíce před volbami. Dle jeho slov to není pozdě. „Třeba hnutí ANO svého kandidáta na hrad zatím nepředstavilo vůbec,“ připomněl na tiskové konferenci.
K prezidentské kandidatuře je nutné získat podpisy 50 tisíc občanů, 20 poslanců či deseti senátorů. Fischer dosáhl potřebný počet v obou komorách Parlamentu, dohromady má nyní 51 podpisů. Důvěru získal třeba od předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) či poslanců Marka Bendy (ODS) nebo Marka Výborného (KDU-ČSL). Svou podporu vyjádřil senátorovi i Miroslav Kalousek.
Fischer, Nerudová i Pavel ocenili podporu koalice SPOLU
Fischer je také jedním z kandidátů, které podpořila koalice SPOLU tvořená stranami ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Spolu s ním i bývalou rektorku Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla.
Zrovnoprávnění manželství pro stejnopohlavní páry
Fischer strhl lavinu pozornosti svými výroky proti homosexuálům. Před prezidentskými volbami v roce 2018 řekl, že by nejmenoval homosexuála ústavním soudcem. Minulý týden zase v rozhovoru pro Deník N odsoudil legalizaci stejnopohlavních manželství s tím, že posiluje obavy, že se „budou shánět děti na trhu a bude se s nimi obchodovat“.
Homosexuála bych ústavním soudcem nejmenoval, překvapil prezidentský kandidát Fischer
Po dřívějších výrocích byl Fischer na tiskové konferenci tentokrát mírnější. Dokonce by prý podepsal zákon zrovnoprávňující sňatky osob stejného pohlaví. „Bude-li mít za sebou robustní podporu Parlamentu a bude-li v souladu s právními a ústavními pravidly, tak bych ho podepsal,“ sdělil Fischer.
Zároveň také odsoudil vraždu dvou mužů z komunity LGBTQ+ před barem Tepláreň v Bratislavě. „Jakékoliv užití verbálního či fyzického násilí považuji za nepřijatelné,“ uvedl. Zároveň dodal, že je pro, aby měly stejnopohlavní páry totožná práva jako manželé. „Je to na Parlamentu,“ dodal Fischer.
Zaměřit by se bývalý diplomat chtěl také na mezinárodní politiku a rozvoj vztahů se západními státy. „Prosazuji vrcholnou suverenitu naší republiky, která není vázána žádnou politickou ani ekonomickou závislostí na jiném státě. S využitím svých zkušeností z diplomacie budu aktivně rozvíjet spolupráci s našimi spojenci,“ vysvětlil. Fischer v uplynulých letech kritizoval politické režimy v Číně a Rusku.
V projevu připomněl spolupráci s Václavem Havlem, s kterým pracoval mezi lety 1995– 2003.
Prezidentskou kancelář by Pavel Fischer přenesl mimo areál Pražského hradu, aby byla výkonnější, efektivnější a více transparentní. Areál hradu by chtěl otevřít veřejnosti jako památné místo české státnosti s edukačním zázemím pro školy a studenty.
Fischerova kandidatura se zatím opírá o menší finanční příspěvky. „Spoléhám na malé dárce a velkým sponzorům se nebráním,“ řekl. Zároveň dodal, že s několika jednal. „Ještě to ale není na účtu, takže nevím, kdo z nich to potvrdí.“
Senátor Pavel Fischer kandidoval na prezidenta již ve volbách 2018, kdy skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem. Úmysl znovu kandidovat do prezidentského úřadu poprvé sdělil po svém zvolení do Senátu v roce 2018.
Volba prezidenta České republiky je naplánována na 13. a 14. ledna 2023 a její případné druhé kolo na 27. a 28. ledna. Současnému prezidentu Miloši Zemanovi skončí druhé funkční období 8. března 2023.
Pavel Fischer
Pavel Fischer se narodil 26. srpna 1965 v Praze. Je český politik, diplomat a senátor za Prahu 12.Vystudoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nastoupil na pražské Gymnázium Jana Nerudy jako učitel francouzštiny. V roce 1991 se stal sekretářem biskupa a následně zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace. V roce 1995 začal pracovat pro kancelář prezidenta Václava Havla, nejprve jako tiskový specialista, později jako zástupce mluvčího. Vzdělání v oblasti státní správy si doplnil na vysoké škole v Paříži a v roce 1999 se stal ředitelem Politického odboru v prezidentské kanceláři. Jako velvyslanec ČR v Monaku a ve Francii získal roku 2009 prestižní Řád svatého Karla a roku 2010 Řád čestné legie za aktivitu a přínos v rámci česko-francouzských vztahů.