Jak průzkumy viděly předchozí prezidentské volby. A jak to nakonec dopadlo

Před první přímou volbou prezidenta v lednu 2013 prosincové průzkumy favorizovaly nejvíce ekonoma Jana Fischera (22,5 až 26 procent podpory). Jen agentura Median přisoudila Miloši Zemanovi o půl procenta víc (26,5 %) než někdejšímu šéfovi statistiků. Přesto Fischer nakonec ani nepostoupil do druhého kola, skončil až třetí za zdánlivým outsiderem Karlem Schwarzenbergem, přičemž jeho reálná podpora byla nakonec až o deset procent nižší (16,35 %), než kterou uváděly průzkumy.

Ponechme stranou, proč Fischer pozici neudržel, zda za to mohl jeho výkon v debatách či špatný závěr kampaně.

Z výsledků šetření tehdy jako nejpodceňovanější vyšel právě Schwarzenberg, jenž se nakonec utkal se Zemanem v druhém kole voleb. Nejvíce podpory mu přisuzovala agentura Median (9,5 procenta), voliči mu ale nakonec dali více než dvakrát víc hlasů (23,4 procenta). Agentury to tehdy vysvětlovaly tím, že se veliké množství voličů rozhodovalo až těsně před volbami.

Výrazný nesoulad mezi odhady a výsledkem se objevil i u Přemysla Sobotky. Někdejší šéf Senátu z ODS skončil s žalostnou podporou 2,46 procenta voličů. Ve spodní části žebříčků se sice Sobotka umisťoval po většinu času, tak nízkou podporu ale v žádném z průzkumů nezaznamenal. Například v prosinci se jeho předpokládaná podpora pohybovala u agentur Median, STEM a ppm factum od 5 do 7 procent.

Nejkřiklavěji pak působí přímé srovnání Sobotky právě se Schwarzenbergem v průzkumu agentury STEM, kde dosáhli téměř totožného výsledku (5,7 % vs. 6,1 %).

V minulých volbách v roce 2018 se už odhady v průzkumech přiblížily konečným výsledkům o něco víc. Měsíc před volbami v průzkumech vedl Zeman, který také vyhrál první kolo. Rozmezí jeho voličské přízně se pohybovalo od 29 do 43,5 procenta. Ve skutečnosti Zeman získal v prvním kole 38,56 procenta hlasů.

Také u jeho protikandidáta Jiřího Drahoše agentury odhadly podobný výsledek, i když některé ho lehce podceňovaly.

Průzkumy však podcenily i výsledky dalších kandidátů a nynějších senátorů Marka Hilšera a Pavla Fischera, který skončil třetí.

Např. Kantar a Median přiřkly Hilšerovi jen 2 procenta voličské přízně, nakonec ale získal téměř 9 procent hlasů. Pavel Fischer skončil v prvním kole třetí, ačkoli agentury umisťovaly na třetí místo textaře a podnikatele Michala Horáčka.

V minulých volbách se také ukázalo, že proti Zemanovi coby vítězovi prvního kola se ve druhém kole zcela nesemknula voličská základna všech neúspěšných kandidátů, kteří se proti němu vymezovali, a nehlasovala jednotně pro druhého Jiřího Drahoše. Prostým součtem výsledků z prvního kola by přitom měl mít Drahoš pohodlnou většinu, nakonec ale prohrál v těsném poměru 49 % : 51 %.

Průzkumy pro aktuální volby favorizují zejména trojici Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Petr Pavel, kteří se ve vedení střídají. Podle prosincového průzkumu agentury STEM vede Babiš s 30 procenty. Průzkum agentury Ipsos vede Nerudová. Podle posledního šetření Medianu se do vedení vrátil Petr Pavel.

První kolo současných prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna 2023. Češi v nich přímou volbou vyberou kandidáta, který ve funkci nahradí Miloše Zemana, úřadujícího už deset let.

Pokud některý z kandidátů získá v prvním kole přímé volby více než 50 procent hlasů, stává se prezidentem hned. V opačném případě se koná o dva týdny později druhé kolo, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti.