Dnes den D. Poslední slovo bude mít soud

Nasbírané podpisy 50 tisíc občanů, deseti senátorů či dvaceti poslanců odevzdalo k pátku dvanáct zájemců. V pondělí se k nim přidali generál Petr Pavel a podnikatel Tomáš Březina. V Buštěhradě na Kladensku Pavel oznámil, že ho podpořilo 81 250 občanů. Prozatímní prvenství v počtu podpisů drží ekonomka Danuše Nerudová, která nasbírala 82 628 podpisů.

Kandidáti sbírají víc podpisů pro případ, že by ministerstvo vnitra při kontrole část kvůli chybám vyškrtlo.

Jasno by mělo být 25. listopadu, kdy resort rozhodne o registraci nebo odmítnutí přihlášek k volbám. Nápravy se případně mohou neúspěšní uchazeči domáhat u Nejvyššího správního soudu.

Nerudová odevzdala podpisy už minulý týden. Podpisy občanů v pondělí odevzdal i podnikatel Tomáš Březina. Ředitel jeho kampaně Jaroslav Navrátil ČTK řekl, že k dispozici měl jeho tým asi 85 tisíc podpisů, po kontrole jich odevzdal více než 73 tisíc.

Na vnitro v úterý ráno zamířil i podnikatel Karel Diviš, v plánu to má i Karel Janeček, kteří sbírali podpisy občanů. Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková sice tvrdí, že získala na 65 tisíc podpisů, ale pokud nezíská 100 tisíc podpisů, což považuje za minimální hranici pro silný mandát, kandidovat zřejmě nebude.

„Ačkoliv jsem splnila zákonnou podmínku 50 tisíc podpisů, velmi zvažuji, zda kandidátku vůbec odevzdávat. Obávám se, že bych se ocitla v šedi ostatních kandidátů,“ napsala na Facebooku.

Přihlášku k prezidentskému klání odevzdal minulý týden expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, kterého podpořilo 56 poslanců z jeho hnutí. Podobně poslanec za SPD Jaroslav Bašta, jenž sehnal minimum 20 podpisů od poslanců hnutí. Na roztrhání byli naopak senátoři. Spolehl se na ně senátor Pavel Fischer, podpis mu dalo 20 poslanců a 34 senátorů. Třináct senátorů sehnal bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, části z nich ale již vypršel mandát.

Také 13 senátorů, zejména z klubu Starostů, sehnal i senátor Marek Hilšer. Původně měl podpisů víc, i on měl ale problém s tím, že některým po volbách skončil mandát. Ze seznamu je proto vyškrtl. Při striktním výkladu zákona by totiž mohl narazit u Nejvyššího správního soudu, pokud by někdo podal stížnost. Hilšer sbíral i podpisy občanů. Ty nakonec neuplatnil.

„Myslím si, že to byla cesta férová. Jezdil jsem po republice, chtěl jsem se o to pokusit, ale také jsem do toho nechtěl investovat velké peníze, sehnat podpisy stojí i několik milionů. Myslím si, že jsem to dobře odpracoval a podporu senátorů si zasloužím,“ dodal Hilšer.

V narážce na Pavla a Babiše uvedl: „V mé minulosti nejsou stíny, které bych dnes musel jakkoliv zamlžovat.“ Prezident s minulostí, která může být zpochybnitelná, podle něj může být zranitelný a „vydíratelný“.

Kampaň bude Hilšera stát asi dva miliony korun. Jde na ni i část peněz, jež získává jeho politická strana Marek Hilšer do Senátu za jeho senátorský mandát. Ročně jde o 900 tisíc korun. Vše je podle něj transparentní a podle zákona, nechce být závislý na vlivových skupinách.

Úspěšný byl v Senátu údajně i odborový předák Josef Středula, ačkoliv spřízněná ČSSD má pouze jednoho senátora. „Má nasbírané podpisy občanů i podpisy senátorů,“ řekl v pondělí Právu jeho mluvčí Jan Štoll. S výjimkou TOP 09 podepsali Středulovi zástupci „všech stran“.

Do souboje o Hrad se asi nezapojí Josef Skála (KSČM). Podle informací Práva byl ještě včera daleko od 50tisícové hranice. Nasbíráno má údajně jen 36 tisíc podpisů. Skála Právu řekl, že se bude o postupu radit. K počtu se však nevyjádřil.

Už minulý týden zástupci vnitra uvedli, že část odevzdaných přihlášek zjevně nesplní předepsané náležitosti. Otázky budí kandidatura Denisy Rohanové, prezidentky České asociace povinných, jež opřela přihlášku o podpisy exposlanců za ČSSD a KSČM.

Ukončení kampaně oznámil minulý týden teolog Ivo Mareš, kvůli nedostatku podpisů. V létě odvolala kandidaturu advokátka Klára Long Slámová, která vyjádřila podporu Hilšerovi.