Prosazuje řád a klid, potýká se s komunistickou minulostí. Jak si vedl Petr Pavel před volbami?

Petr Pavel je bývalý náčelník generálního štábu, v letech 2015 až 2018 působil v nejvyšší vojenské funkci v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Byl také prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nejvyšší vojenskou funkci NATO zastával. Po svém působení v Severoatlantické alianci odešel v roce 2018 do výslužby. Z prvního manželství má dvě děti, podruhé se oženil s podplukovnicí Evou Pavlovou.

O Pavlovi se jako o možném kandidátovi na hlavu státu začalo hovořit už v roce 2018, kdy odešel do výslužby. V roce 2020, kdy vypukla pandemie, spekulace podpořil založením iniciativy Spolu silnější, pod jejíž hlavičkou objížděl republiku, aby jednal s experty a zjišťoval, jak lidé v regionech situaci zvládají. O rok později začal s propagováním svých příspěvků na Facebooku. Kampaň oznámil oficiálně 6. září 2022, heslem jeho kampaně bylo Vraťme Česku řád a klid.

Na podporu Petra Pavla vznikl také spolek s názvem Společný prezident, který založil podnikatel Adam Coubal. V jeho dozorčí radě sedí mimo jiné exguvernér ČNB Zdeněk Tůma. Obdobně jako Danuši Nerudovou, tak i Pavla podpořila řada známých osobností, například herečka Eva Holubová nebo režisér Jan Hřebejk. Pavel se prezentuje jako kandidát, který by zemi vedl zkušeně, klidně a s chladnou hlavou a za svá rozhodnutí je připraven nést odpovědnost. Podporuje setrvání ČR v EU i NATO, je také zastáncem toho, abychom pokračovali ve zbrojní pomoci Ukrajině ve válce proti Rusku.

Nejvíce propíraným tématem kandidáta Petra Pavla je jeho komunistická minulost. Pavel vstoupil do KSČ v roce 1985. Generál ve výslužbě se od začátku své kampaně členstvím netajil, na svém webu zveřejnil všechny dokumenty, které o něm Archiv bezpečnostních složek shromáždil. Podle historika Petra Blažka a bývalého spolužáka Petra Pavla, Pavla Beneše, ale Pavel o své minulosti neuvádí vše a celou věc zlehčuje.

Podle dokumentů z Archivu bezpečnostních složek Pavel studoval od roku 1988 kurz Zpravodajské správy Generálního štábu (ZS/GŠ) pro vojenské vyzvědače, nikoli pro elitní výsadkáře nebo diplomaty, jak on sám tvrdil. Kurz připravoval na nasazení do zemí NATO, kde měli pod různým krytím získávat informace, a kladl hlavně důraz na osvojení si zpravodajského řemesla. Podle Pavla Beneše měl mít Pavel krycí jméno Pavel Pávek a k režimu měl být loajální. V médiích se objevil také životopis, který Pavel napsal v roce 1987 a kde popisuje své postoje k okupaci ze srpna 1968.

Ve svém vyjádření Pavel uvedl, že výpověď Beneše je nevyhnutelnou součástí předvolební kampaně. „Kdyby bylo na mé minulosti cokoli diskvalifikujícího, těžko by si mě zástupci 30 zemí NATO zvolili za nejvyššího vojenského zástupce s přístupem k těm nejtajnějším plánům,“ uvedl Pavel. Členství v KSČ s odstupem času vnímá jako chybu. Tvrdí, že svou následnou třicetiletou prací pro ČR musel všechny přesvědčit o tom, o jaké hodnoty mu dnes jde.