18 otázek pro finalisty prezidentské volby

Funkci chtějí vykonávat oba aktivně a jasno mají i v tom, že se na Pražský hrad stěhovat nechtějí. Zajedno jsou v otázce uzákonění manželství pro homosexuální páry. Rozcházejí se například v postoji k přijetí eura, zavedení korespondenční volby nebo v zahraničních otázkách. Palčivým tématem voleb je válka na Ukrajině, podobně jako byla v minulých prezidentských kláních otázka migrace nebo sudetských Němců.

„Ukrajině je třeba pomáhat,“ řekl Babiš a dodal na otázku Práva, že „vlajku by na Pražském hradě nevyvěšoval“.

Pavel se tomu v situacích, jako je současná agrese na Ukrajině, nebrání.

Směrovat tam v případě zvolení chce i svou druhou zahraniční cestu, po návštěvě Slovenska. Odlišný postoj mají také k výkonu některých pravomocí. Třeba k pověření vítěze sněmovních voleb sestavením vlády.

„Pokud by vítěz voleb neměl schopnost sestavit stabilní vládu s důvěrou, pověřil bych toho, kdo takovou šanci má,“ řekl Pavel.

Politolog Lubomír Kopeček očekává, že pokud by zvítězil Pavel, bude aktivnější v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. „Dává to smysl vzhledem k jeho minulosti a kariéře,“ řekl Právu. Naopak Babiš by se mohl více soustředit na domácí politiku, i proto, že je předsedou největší opoziční strany. Více by mohl využívat právo veta oproti svým předchůdcům. Naznačují to podle politologa expremiérovy dřívější výroky.

„Myslím si, že by byl v tomto mimořádně aktivní prezident, a byť by agendu nedokázal zastavit, protože má tato vláda dostatečnou většinu v parlamentu k jeho přehlasování, tak by byl počet vet zřejmě hodně vysoký,“ odhaduje Kopeček.

Oba kandidáty oslovilo Právo s anketními otázky ve stejném znění. Na zodpovězení měli omezený prostor v rozsahu 320 znaků. Část otázek zodpověděli v anketě před prvním kolem voleb.

1. Podporujete další ekonomickou, humanitární a vojenskou pomoc Ukrajině? Jak byste k ní (ne)přispěl jako hlava státu?

Petr Pavel (61, nestr.): Ano. Jako prezident bych Ukrajinu navštívil a potřebu její podpory bych vysvětloval na mezinárodních jednáních, stejně jako hrozbu agresivní politiky Ruska.

Andrej Babiš (68, ANO): Pomoc Ukrajině by měla být udržitelná pro naši zemi – z hlediska ekonomiky a vybavení armády – a hlavně koordinovaná se spojenci v EU a NATO.

2. Měla by se na Pražském hradě vyvěsit vlajka EU a Ukrajiny?

PP: Vlajka EU ano, protože jsme její pevnou součástí a plnohodnotným členem. Ukrajinskou vlajku na Pražském hradě vyvěsili jako gesto solidarity s Ukrajinou po vypuknutí války, v takto závažných situacích by tam být měla.

AB: Já souhlasím s tím, aby na Hradě visela i vlajka EU. Co se týče Ukrajiny, té je potřeba pomáhat. Sám jsem to v minulosti dělal, a to nejen finančně, ale i osobně, když jsem se vypravil na slovensko-ukrajinské hranice a pomohl z Ukrajiny dostat tisíc volyňských Čechů. Vlajku bych ale na Pražském hradě nevyvěšoval.

3. Kam byste podnikl svou první a druhou zahraniční cestu?

PP: První cestu bych podnikl tradičně na Slovensko, ke druhé cestě bych rád přizval slovenskou prezidentku Čaputovou, abychom z Bratislavy společně pokračovali na Ukrajinu.

AB: Kdybych uspěl ve volbách, držel bych se zavedené tradice a na svou první zahraniční cestu bych určitě vyrazil na Slovensko. O druhé zahraniční cestě jsem ještě nepřemýšlel. Bylo by to případně až v březnu, do té doby se může spousta věcí změnit a já bych rád reagoval na aktuální situaci a témata.

4. Jak se stavíte k přijímání uprchlíků v ČR?

PP: Správné je nekompromisně chránit svou zemi a rozhodně nepodceňovat hrozbu nelegální migrace. Na druhou stranu jsme demokratickou a relativně bohatou společností, je proto důležité být solidární a pomáhat lidem, kteří se za našimi hranicemi dostali do potíží, například kvůli válce.

AB: V červnu 2018 jsme společně s kolegy z V4 prosadili zrušení povinných kvót na nelegální migranty, které nám chtěl nadiktovat Brusel. Teď ČR pomáhala ukrajinským válečným uprchlíkům, a to považuji za správné. Škoda jen, že na rozdíl od okolních zemí nemá naše vláda přehled, kdo přesně k nám přišel, jaké mají profese.

5. Jmenoval byste premiérem zásadně šéfa vítězné strany?

PP: Ne. Pokud by vítěz voleb neměl schopnost sestavit stabilní vládu s důvěrou, pověřil bych toho, kdo takovou šanci má.

AB: Ano, první pokus o sestavení vlády by měl vždy dostat předseda vítězné strany.

6. Která pravomoc prezidenta by se podle vás měla změnit a jak?

PP: Prezidentské pravomoci bych nepřepisoval. Co by se mělo změnit, je přístup prezidenta, aby zase začal plnit svou úlohu strážce ústavnosti a respektovat ducha Ústavy, nikoli ji ohýbat podle toho, jak se mu to hodí, jako to v uplynulých letech předváděl Miloš Zeman.

AB: Nechci měnit žádné prezidentské pravomoci. Několikrát jsem se jasně vyjádřil v tom smyslu, že současná úprava prezidentských pravomocí je podle mého názoru dostatečná a vyhovující.

7. Za jakých okolností byste udělil milost?

PP: Pokud jde o individuální milosti z humanitárních či výjimečných důvodů, například v případě justičního omylu, tak to vnímám jako opodstatněné, ale rozhodně ne jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy.

AB: K milostem budu přistupovat velmi obezřetně, od ministerstva spravedlnosti bych vždy chtěl mít stanovisko. Jako příklad dobré praxe lze uvést třeba nedávnou milost od prezidenta Zemana pro manžele Kordysovy, se kterou souhlasím.

8. Jak se stavíte k vyhlašování amnestií?

PP: V plošné amnestii opravdu nevidím smysl.

AB: Amnestii neplánuji. Jednak pro ni nevidím žádný důvod, zároveň amnestie vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, takže to zdaleka není jen rozhodnutí prezidenta.

9. Měly by se uzákonit sňatky homosexuálů?

PP: Ano, protože uznávám princip svobody a rovnosti každého člověka z pohledu práva. Není důvod omezovat něčí práva na základě sexuální orientace.

AB: Jsem pro to, aby se upravilo registrované partnerství do podoby manželství, aby práva a povinnosti byly naprosto identické. V současné době tomu bohužel tak není.

10. Podporujete zavedení korespondenční volby?

PP: Ano, pro Čechy žijící v zahraničí by to zjednodušilo přístup k volbám a motivovalo by to k vyšší volební účasti, samozřejmě při zajištění maximální bezpečnosti a férovosti voleb.

AB: Ne, nepodporuji. Jedním rizikem je, že nelze zabezpečit, za jakých okolností by byl hlas vložen do obálky, což je nejdůležitější princip demokratických voleb. Svobodná a tajná volba. Druhým rizikem je, že nad hlasem je po určitou dobu ztracena kontrola. Je dán do obálky a odeslán, nelze ale ohlídat, co se s ním děje.

11. Kterou osobnost byste rád vyznamenal a proč?

PP: Nemám připravený seznam lidí, kterým bych rád udělil vyznamenání. Výběr vyznamenaných by měl být proces, ze kterého vzejdou ti, kteří si to z pohledu odborné i široké veřejnosti nejvíce zaslouží.

AB: Takových lidí, kteří by si zasloužili vyznamenání, je v ČR jistě celá řada, já ale zatím opravdu neřeším prezidentskou agendu a nemám v hlavě konkrétní jména, která bych v budoucnu případně vyznamenal.

12. Jste pro výraznější progresivní zdanění fyzických osob?

PP: U daně z příjmů už progresi máme. Můžeme se bavit o tom, jestli by progrese měla být větší, změny ale musí být součástí komplexní reformy daňového systému.

AB: Nejsem, myslím, že současné nastavení daní i progrese je v pořádku.

13. Jste pro zdravotnické nadstandardy nebo zdravotnické připojištění?

PP: Nejsem pro vznik dvou úrovní zdravotní péče. Už dnes je ale možné si za některé druhy nadstandardních zákroků nebo pomůcek připlatit, a tak by to mělo zůstat.

AB: Zdravotnictví nemá být pro bohaté a pro ostatní. Všichni občané ČR mají mít stejně dostupnou zdravotní péči. Přispívají dost na zdravotní pojištění, aby měli bezplatnou péči.

14. Mělo by se na VŠ platit školné?

PP: V tuto chvíli ne, protože Česko trápí velké rozdíly v přístupu ke vzdělávání a kvalita neodpovídá standardům, za které by měli studenti platit.

AB: Nemělo. Vysokoškolské vzdělání by mělo být dostupné všem, i sociálně slabším.

15. Jste pro přijetí eura?

PP: Ano, protože jsme se k tomu zavázali a přinese nám to více výhod než nevýhod. Ale musíme ho přijmout až ve chvíli, kdy splníme podmínky a budeme na to připraveni.

AB: Nejsem, Česká republika nemá ručit za dluhy jiných předlužených zemí eurozóny.

16. Které cizí jazyky ovládáte?

PP: Anglicky se domluvím plynule, to pro mě byl vždy první pracovní jazyk. Francouzštinu v tuto chvíli nepoužívám aktivně, ale domluvím se. Ruštinu pasivně.

AB: Francouzštinu, angličtinu a němčinu. Ruštinu pasivně.

17. Jaký dlouhodobý zdravotní neduh, o kterém by voliči podle vás měli vědět, řešíte?

PP: Žádné dlouhodobé neduhy mě netrápí. Jsem navíc připraven zveřejnit zprávu z celkového vyšetření v ÚVN, které plánuji absolvovat.

AB: Beru prášky na tlak, jinak nic. Jsem na svůj věk zdravý a zveřejňoval bych pravidelné zprávy o svém zdraví.

18. Kde byste bydlel v době prezidentství?

PP: Na Hradě budu přespávat, když to bude vyžadovat prezidentský program. Ale když to trochu půjde, rád se pojedu vyspat domů.

AB: Doma v Průhonicích, kde už bydlím posledních 16 let. Pražský hrad a zámek v Lánech bych otevřel veřejnosti.