PŘEHLEDNĚ: Rusové volí prezidenta, fakta a kontroverze

Ruské prezidentské volby se konají vůbec poprvé ve více dnech - naplánovány jsou od pátku 15. března do neděle 17. března.

Už předtím Moskva zahájila volby na okupovaných územích na Ukrajině, kde Rusko stále pokračuje v invazi. Lidé tam mohli „svého“ prezidenta volit od konce února do 14. března.

Kromě Ruska a Ukrajiny se podle ruských médií budou volby konat 17. března i v moldavském Podněstří, které ovládají proruští separatisté.

Lidé mohou hlasovat pro čtyři kandidáty, jsou to: jednasedmdesátiletá současná hlava státu Vladimir Putin, místopředseda Státní dumy a kandidát strany Noví lidé Vladislav Davankov, předseda silně pravicové Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij a kandidát nominovaný Komunistickou stranou Nikolaj Charitonov.

O kandidaturu usiloval například také kritik války na Ukrajině Boris Naděždin nebo kandidát strany Komunisté Ruska Sergej Malinkovič, ústřední volební komise je ale jako kandidáty nezaregistrovala kvůli údajnému vysokému počtu neplatných hlasů.

Ruský prezident je volen na šest let přímou volbou, hlasuje se ve dvou kolech, pokud některý z kandidátů už v prvním kole nezíská přes 50 procent odevzdaných hlasů, což zatím většinou získal. Zatím pouze Boris Jelcin byl v roce 1996 zvolen až v druhém kole.

Ruská federace je oficiálně vzato poloprezidentskou republikou. Ústava ukládá, že prezident je hlavou státu a velitelem ozbrojených sil. Zároveň jmenuje vládu a další úřady. Svou moc vykonává pomocí Dekretů prezidenta Ruské federace, které jsou podřízené pouze ústavě a federálním zákonům.

Ruských prezidentských voleb se může účastnit zhruba 112,3 milionu lidí. Dalších 1,9 milionu lidí má právo volit v zahraničí a 12 tisíc v Bajkonoru, což je kosmodrom, který si Rusko pronajímá v Kazachstánu.

Voleb se obvykle účastní kolem 70 až 80 milionů lidí. Volební účast v posledních prezidentských volbách v roce 2018 byla 67,5 procenta.

Ruské agentury pro průzkum veřejného mínění uvedly, že v letošních volbách chce „zcela jistě“ volit 78 procent dotázaných voličů. Dalších 14 procent má „nejspíš přijít“. Sečteno podtrženo, účast by údajně mohla přesáhnout 90 procent. Pomoc tomu mají i agitační komisaři.

Za jasného vítěze je předem považován Putin, který v Rusku fakticky vládne už od roku 1999. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už loni v srpnu avizoval, že prezidentské volby jsou jen pouhou formalitou. Uvedl, že míra podpory Putina je „naprosto bezprecedentní“ a že pokud se rozhodne kandidovat, bude drtivě zvolen. Předpověděl, že Putin získá přes 90 procent hlasů, což by byl historicky největší zisk. Nejblíže tomu byl v roce 2018, kdy získal 76,7 procenta.

Putin v zemi podle průzkumů podporu mezi Rusy skutečně má, k čemuž přispívá i ovládnutí médií a soustavné potírání opozice.

Putin se už od začátku svého působení ve vrcholné politice neúčastní předvolebních debat, přičemž Kreml pokaždé přichází s jiným vysvětlením, proč tomu tak je. Letos se mluvčí Dmitrij Peskov omezil na lakonické: „Prezident se předvolebních debat neúčastní.“

Funkční období ruského prezidenta je od roku 2012 šestileté. Podle ústavy nesmí být prezident zvolen víckrát než dvakrát za sebou, Vladimír Putin přesto kandiduje již popáté. Po dvou obdobích v letech 2008 až 2012 formálně ustoupil do premiérské pozice, aby se pak na dvě další období vrátil.

Současná kandidatura je umožněna dodatky ústavy z roku 2020, které předchozí volební období resetovaly. Teoreticky tak Putin může být za současných podmínek prezidentem až do roku 2036.

Volby podle not Kremlu by ráda narušila opozice. Julija Navalná, manželka ruského opozičníka Alexeje Navalného, který nedávno zemřel v trestanecké kolonii, vyzvala Rusy, aby v neděli 17. března ve 12:00 (10:00 SEČ) přišli všichni najednou do volebních místností projevit nesouhlas s Putinovým režimem.