Plat 130 procent průměrné mzdy pro učitele už není cíl všech stran

Před volbami 2017 si pouze ANO dovolilo konkrétní slib, že během čtyř let navýší platy kantorů o polovinu (tento plán obsahuje i vládní program s ČSSD), což se do konce roku podaří. Před čtyřmi lety měl pedagog na pásce v průměru kolem 30 tisíc hrubého, letos částka překoná metu 45 tisíc hrubého.

Při porovnání k loňské průměrné celorepublikové hrubé mzdě, která činila 35 611 korun, činí poměr učitelských platů kolem 126 procent. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v příštím roce porostou učitelské platy o 3,5 procenta a dosáhnou 47 tisíc v průměru.

Oproti ostatním profesím, kde je vyžadováno vysokoškolské vzdělání, berou kantoři tři čtvrtiny jejich průměrné mzdy.

Teď už ale ve volebním programu ANO tak konkrétní cíle nejsou. „Budeme pokračovat v navyšování platů ve školství na všech stupních, a to jak u pedagogických, tak nepedagogických pracovníků. Vytvoříme takové podmínky pro mladé učitele, aby neodcházeli,“ stojí v programu.

Koalice Spolu se ve svém volebním programu i nadále upíná k metě 130 procent průměrné mzdy a udržení takového stavu i do budoucna.

Piráti a STAN ve svých volebních dokumentech připomínají, že v parlamentu předložili návrh na zafixování platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy s účinností od roku 2023. Hnutí ANO však projednání novely ve finální fázi zablokovalo ve spolupráci s ČSSD a KSČM.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je platový návrh neodpovědný, protože by vyšel na 30 miliard korun navíc, takže by se muselo škrtat v jiných odvětvích až o 15 procent. Soc. dem. zase vadí, že návrh také umožňuje, aby do škol nastoupili lidé bez pedagogického vzdělání, které by si mohli do tří let doplnit. Vstup nekvalifikovaných učitelů do škol odmítají. Ve svém programu se ale ČSSD ke slibu dosažení 130procentní mety hlásí.

„Budeme dávat na školství o jedno procento HDP více než dnes, což představuje cca 50 miliard Kč navíc. Umožní to i zvýšit platy všem pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům. Průměrný plat kvalifikovaného učitele má dosahovat 130 procent průměrné mzdy,“ uvádí program ČSSD.

Nekonkrétní je pak slib komunistů: „Budeme prosazovat navyšování platů a zlepšování pracovních podmínek pro pedagogické i nepedagogické pracovníky škol včetně učitelů v oblasti odborného výcviku.“

Podobně je tomu u SPD. „Potřebujeme získat do školství kvalitní pedagogické pracovníky. Motivovat je musí odpovídající plat a smysl jejich práce. Dobrý kantor je základ úspěchu,“ stojí v materiálu. Hnutí Přísaha se o platech pedagogů nezmiňuje, stejně tak ani koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků.

Návrhy některých stran zase naznačují, že by se po volbách opět mohly měnit maturity a přijímačky na střední školy, které nyní připravuje Cermat zřizovaný ministerstvem školství.

Koalice Spolu se chystá školy od povinnosti přijímaček osvobodit. „Využití jednotné přijímací zkoušky pro maturitní obory ponecháme na rozhodnutí školy,“ stojí v programu.

Také chce zavést státem garantované národní srovnávací zkoušky, které mají u přechodových ročníků ověřovat kompetence a gramotnost, a ne se zaměřovat na znalosti podle současného konceptu jednotných zkoušek. Podle Spolu by se zkoušky mohly stát součástí přijímaček, maturit a závěrečných zkoušek na SŠ.

Koalice Pirátů a STAN chce zase vrátit do diskuse úplné zrušení státní maturity. Nahradit by ji měla státem garantovaná zkouška ze zvládnutí středoškolského minima. V případě úspěšného splnění zkoušky by student mohl přistoupit ke školní maturitě, která je v režii školy. Studenti by zkoušku mohli složit kdykoli v průběhu studia.

SPD se zaměřuje na přijímačky na střední školy. Podle něj by státní přijímačky měly zůstat povinnými jen v případě uchazečů o studium na gymnáziu. V případě ostatních by přijímačky nahradilo hodnocení žáků v posledním ročníku, které by sloužilo jako nástroj k přijetí na střední školu.