Článek
„Ministerstvo zahraničních věcí trvá na tom, že volby v Rusku ve dnech 15. až 17. března 2024 neproběhly transparentně a demokraticky. Uskutečnily se během probíhající agresivní války proti Ukrajině a v podmínkách systematického potlačování ruské občanské společnosti, nezávislých médií a jakéhokoli náznaku opozice,“ stojí v prohlášení MZV.
V něm se dále uvádí, že ruská volební komise neumožnila kandidovat několika uchazečům, a to zejména těm, kteří se vymezili proti Putinově válce na Ukrajině. Jedním z nich je například Boris Naděždin, kterého komise jako kandidáta nezaregistrovala kvůli údajně vysokému počtu neplatných hlasů.
MZV dále poukázalo na to, že Rusko organizovalo volby i na okupovaných ukrajinských územích. „Česko neuznává konání této nelegitimní volební frašky v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny,“ píše dále ministerstvo.
Putin by se stal prezidentem pouze Ruska, jinde nejsou volby směrodatné, řekl Novinkám expert


Putin ve volbách hlasoval elektronicky.Video: AP
Naděždin nebude kandidovat na prezidenta, rozhodl ruský nejvyšší soud

Ruská federace v okupovaných územích volby zahájila už koncem února, končily ještě před oficiálním startem voleb v Rusku.
„Okupace uvedených území představuje porušení nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny dle Charty OSN a principů mezinárodního práva. Cílem Ruska je opět legalizovat výsledky své agresivní politiky vůči Ukrajině. Přitom opakovaně porušuje mezinárodní právo, když zasahuje do suverenity cizích států,“ konstatuje MZV.
V ruských prezidentských volbách mohli lidé hlasovat pro čtyři kandidáty, které volební komise zaregistrovala. Mezi nimi byla jednasedmdesátiletá současná hlava státu Vladimir Putin, místopředseda Státní dumy a kandidát strany Noví lidé Vladislav Davankov, předseda silně pravicové Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij a kandidát nominovaný Komunistickou stranou Nikolaj Charitonov.
Za jasného vítěze byl předem považován Putin, který v Rusku fakticky vládne už od roku 1999.
Fandí Putinovi, ale myslí, že je příliš měkký. I od některých Rusů z Česka dostane vládce Kremlu hlas


Anketa s Rusy, kteří v Česku volili prezidenta.Video: Marek Tereba, Novinky