Německé volby: Neřeší se otázka, kdo vyhraje, ale co bude dál

Ve všech dosavadních sondážích vede blok CDU/CSU, v jehož čele stojí Friedrich Merz. Průzkumy mu přisuzují okolo 30 procent. Otázkou ovšem je, o jak hořké vítězství půjde. Na jednobarevnou vládu očekávaný volební zisk zdaleka stačit nebude. Nejbližším partnerem konzervativního uskupení jsou programově svobodní demokraté (FDP), kteří do loňského listopadu byli tři roky ve vládní koalici se sociálními demokraty a Zelenými. Je otázkou, zda se FDP do parlamentu dostane. V průzkumech se dlouhodobě pohybuje těsně pod pětiprocentní volební hranicí.

Merz si je toho vědom, a tak začal během předvolební kampaně testovat a lákat budoucí koaliční partnery. Mezi prvními se začal „kamarádit“ se Zelenými.

Tady narazil u své sesterské strany CSU a jejího šéfa, bavorského premiéra Markuse Södera. Ten spolupráci se Zelenými kategoricky odmítá. Stranu charakterizuje jako levici a odmítá její postoj k migraci i energetice. Podle něj byli Zelení „dominantní částí“ spolkové vlády. „Celou koalici nevedl kancléř Olaf Scholz, ale Zelení. Ti dělají spoustu věcí spíš hůře než lépe,“ tvrdí Söder. Spolupráce s touto stranou oslabuje CDU/CSU a „je v rozporu s pocitem velké většiny Němců“. CDU/CSU navíc slibuje, že v případě volebního vítězství chce Německo vrátit zpět k jaderné energetice.

Faktem ale je, že Merzův nápad na koaliční spolupráci se Zelenými hatí poslední průzkumy. Přisuzují jim 12 - 13 procent.

V tomto směru by větší naději měla případná koalice CDU/CSU se sociálními demokraty (SDP) dosavadního kancléře Olafa Scholze. SPD by měla podle posledního průzkumu získat ve volbách 16 procent, což by na většinu, byť těsnou, mohlo stačit. Letos se bude volit podle nových pravidel, která omezují počet poslanců Spolkového sněmu na 630.

Ostatně, bývalá kancléřka Angela Merkelová (CDU) byla v čele dvou koaličních vlád, které tvořila CDU/CSU a SPD, a to v letech 2005 až 2009 a poté 2013 až 2017.

Pohodlnou většinu by CDU/CSU mohla získat s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. AfD by podle průzkumů měla dostat až pětinu hlasů a neustále posiluje. Nahrávají jí také krvavé útoky posledních dnů a týdnů. Merz ale dosud vylučoval, že by navázal s AfD spolupráci.

Překvapením je nárůst podpory strany Levice, která se ještě před několika měsíci držela hluboko pod pětiprocentní hranicí. Nyní by získala sedm procent hlasů.

Levice má kořeny v komunistické Sjednocené dělnické straně Německa (SED), jež vládla v dobách minulých v bývalé Německé demokratické republice. Předloni se od ní odštěpila skupina kolem Sahry Wagenknechtové, která pak loni v lednu založila vlastní stranu - Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Uskupení by se podle posledního průzkumu nemělo do parlamentu dostat.

Mnoho lidí ale ještě nemá jasno, komu svůj hlas odevzdají. Rozhodovat se budou až těsně před volbami (13 procent) a u hlasovací schránky (sedm procent voličů), tvrdí průzkum agentury YouGov.

Jasné je zatím pouze to, že Německo čekají po nedělních volbách komplikovaná a zdlouhavá jednání o nové vládě.