Článek
1. Termín voleb 2024
Termín voleb do krajských zastupitelstev prezident vyhlásil na 20. a 21. září 2024. Čas otevření volebních místností bude jako obvykle v pátek od 14:00 do 22:00, druhý den od 8:00 do 14:00. Volí se ve všech krajích s výjimkou Prahy.
PŘEHLEDNĚ: Termín krajských voleb a jak volit
2. Kdo může volit
Právo volit má každý občan ČR, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl nejméně 18 let věku a je přihlášen k trvalému pobytu v obci náležící do územního obvodu kraje.
Překážky výkonu volebního práva ve volbách do krajských zastupitelstev dle zákona č. 130/2000 Sb. |
---|
Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, |
omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva, |
zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, |
výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí. |
3. Jak volit v krajských volbách
Ve vyhrazeném prostoru vkládá volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na něm může zakroužkováním pořadového čísla označit nejvýše 4 kandidáty, kterým dává přednost. Na kandidátní listině strany, hnutí či koalice může být uvedeno nejvýše o 5 kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva kraje.
Voliči, který nemůže volit ve volebním okrsku, v němž je přihlášen k trvalému pobytu, vydá obecní úřad na jeho žádost voličský průkaz. O ten lze žádat osobně u obecního úřadu do uzavření stálého seznamu voličů nebo podáním nejméně 7 dní předem v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem či elektronicky přes datovou schránku.
S voličským průkazem lze volit v kterémkoliv volebním okrsku na území kraje, v němž je volič přihlášen k trvalému pobytu.
Ve volební místnosti se volič prokazuje platným občanským průkazem či cestovním pasem ČR. Zastoupení není přípustné. Volič může ze závažných důvodů požádat obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o umožnění hlasování mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena.
PŘEHLEDNĚ: Jak a do kdy si zažádat o voličský průkaz pro krajské volby
4. Kdo může být volen
Členem zastupitelstva může být zvolen každý volič, funkce je však neslučitelná s funkcí na ministerstvu, ústředním orgánu státní správy, orgánu státní správy s celostátní působností či mj. funkcí v orgánu, jehož územní působnost se alespoň zčásti kryje s územní působností kraje.
Uvolní-li se mandát v zastupitelstvu kraje v průběhu funkčního období, nastupuje na něj náhradník ze stejné politické strany, hnutí či koalice podle pořadí na hlasovacím lístku. Není-li žádný náhradník, mandát zůstává uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva.
Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice je povinna si pro financování volební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu.
Preferenční hlasy v krajských volbách: až čtyři kroužky pro vaše favority
4. Rozdělení mandátů stranám, hnutím a koalicím
Krajská zastupitelstva čítají 45 členů (v kraji do 600 tisíc obyvatel), 55 členů (v krajích s 600 tisíci až 900 tisíci obyvateli) nebo 65 členů (v krajích nad 900 tisíc obyvatel). Lidnatost se zjišťuje každých 10 let sčítáním lidu.
Stanovený počet mandátů v zastupitelstvu kraje se rozdělí politickým stranám, politickým hnutím a koalicím jen v 1 skrutiniu (výpočtu rozdělení mandátů). Do skrutinia postupují ty strany a koalice, které v rámci kraje získaly alespoň 5 % ze všech platných hlasů.
Počet platných hlasů postupující strany se dělí podle upraveného D'Hondtova dělitele. Dělí se postupně 1,42; 2; 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Tím se liší od klasického D'Hondtova dělitele, který začíná jedničkou a používá se v ČR ve volbách do zastupitelstev obcí a do evropského parlamentu. Tato úprava je českou zvláštností, pomáhá ještě spíše posilovat silné strany na úkor slabých než klasická podoba tohoto dělitele.
Komunální volby: Průběh a přepočet mandátů voleb do zastupitelstev obcí
Každé straně se vypočte tolik podílů, kolik kandidátů nominovala. Nezapočítají se odvolaní a ti, jež se kandidatury vzdali. Z těchto podílů se hledá tolik nejvyšších hodnot, kolik mandátů se v rámci kraje rozděluje.
Pro příklady byl vybrán kraj s nejmenším možným zastupitelstvem (s 45 členy).
Příklad dělby mandátů mezi strany v Libereckém kraji ve volbách v roce 2020 |
---|
V Libereckém kraji se rozdělovalo 45 křesel v krajském zastupitelstvu. Výsledky ČSÚ zde. |
Hranici 5 % překročilo celkem 5 stran a žádná koalice. |
Byli jimi Starostové pro Liberecký kraj (38,57 %), ANO 2011 (17,85 %), Česká pirátská strana (9,86 %), ODS (8,59 %) a SPD (6,09 %). |
Výpočtem nejvyšších podílů se zjistilo, že SLK náleží 22 mandátů, ANO 2011 má 10 křesel, Piráti a ODS po 5 zastupitelích a SPD získává 3 mandáty. |
5. Jak kandidát dosáhne na mandát
Vstupní pořadí kandidátů do voleb za každou stranu, hnutí či koalici stanovuje kandidátní listina. U stran, které díky svým podílům dosáhnou v kraji na mandát, se funkce poslance přiděluje podle pořadí na kandidátní listině.
Přednostní hlasy: Jak funguje kroužkování v jednotlivých českých volbách
Pokud však některý z kandidátů obdržel takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % všech platných hlasů pro svou stranu či koalici v rámci kraje, získává mandát on bez ohledu na pořadí na kandidátní listině.
Pokud více kandidátů obdrželo takový počet přednostních hlasů, připadají mandáty nejprve těmto „preferovaným“ kandidátům postupně v pořadí podle nejvyššího počtu přednostních hlasů. Při shodném počtu přednostních hlasů rozhoduje vyšší pořadí kandidáta na listině.
Příklad dělby mandátů mezi kandidáty ODS v Libereckém kraji ve volbách v roce 2020 |
---|
ODS získala z 45 křesel v zastupitelstvu celkem 5 míst. V kraji obdržela 11 932 hlasů. |
5 % z tohoto počtu je 597. Tedy kandidáti, kteří obdrželi více „preferenčních hlasů“, mohou přeskočit kolegy umístěné výše na kandidátní listině. |
Přednost od více než 5 % voličů ODS získali 4 kandidáti. |
Nejvíce „preferenčních hlasů“ získal lídr kandidátky Dan Ramzer. Dostal 1 196 hlasů. |
Na druhé místo celkového pořadí se dostal Vít Němeček se 792 hlasy. Na kandidátce přitom byl zařazen na 5. místo. |
Za něj se ziskem 748 hlasů zařadil Petr Beitl, původně 6. jméno na listině. |
Největší skok voliči umožnili Jiřímu Čeřovskému. 735 hlasů jej vystřelilo z původně 12. místa na výslednou čtvrtou příčku, tedy i do krajského zastupitelstva. |
Tím byli vyčerpáni všichni kandidáti, kteří byli upřednostněni alespoň pěti procenty voličů. Jeden zbývající mandát tak připadl nejvýše postavenému dosud nevybranému kandidátovi z listiny. |
Jelikož jednička kandidátky Ramzer už své místo získal díky přednostním hlasům, pátým zastupitelem za ODS se stal 2. muž listiny – Vladimír Richter. |
Zbývající jména se postupně dle pořadového čísla na kandidátní listině stala náhradníky. |
Zvolení zastupitelé dostávají odměny podle vykonávané funkce. Vládní nařízení upravuje jejich výši. Liší se podle velikosti kraje (počtu obyvatel) a také dle konkrétní pozice. Zejména jestli je uvolněná („plný úvazek“) nebo neuvolněná (zastupitel stále má své běžné zaměstnání).
Za každý získaný mandát v krajském zastupitelstvu náleží straně či hnutí příspěvek ze státního rozpočtu ve výši 250 tisíc korun ročně. Stejnou částkou se oceňují místa v zastupitelstvu hlavního města Prahy vzešlá z komunálních voleb.
Krajská zastupitelstva (a zastupitelstvo hlavního města) rovněž disponují tzv. zákonodárnou iniciativou. Smí přijít s vlastními návrhy zákona a předat je následně Poslanecké sněmovně k projednání.
6. Nové volby
Pokud množství zastupitelů klesne pod polovinu řádného počtu, konají se nové volby. Nedojde na ně, pokud do konce stávajícího funkčního období zbývá méně než 6 měsíců.
Krajské volby, kde se rozhoduje o složení krajských zastupitelstev, se konají každé čtyři roky. Letošní krajské volby probíhaly společně se senátními volbami v pátek 20. a sobotu 21. září 2024. Průběh voleb jsme sledovali v online reportáži.