Bartoš: Bojím se, že jsme na trajektorii Slovenska a Maďarska

Zopakovat 12procentní výsledek jste asi nečekali, ale takovýto debakl?

Ten výsledek je obrovským zklamáním vzhledem k tomu, že jsme byli ve všech krajích a v devíti jsme se podíleli na vedení a lidi tam odváděli fakt dobrou práci, tak takový propad je fakt nečekaný.

Předsednictvo dalo funkce všanc. Proč nerezignujete rovnou a nevyhlásíte volby?

Předsednictvo bylo zvoleno na začátku tohoto roku a nastoupili jsme do rozjetého volebního roku dvojích voleb.

Pokud by nebylo republikové předsednictvo, musí se okamžitě svolat zasedání Celostátního fóra.

Je důležité, aby se ověřilo, zda předsednictvo důvěru má, nebo ne. Pokud nebude mít důvěru potvrzenu, tak předsednictvo rezignuje. Předpokládané hlasování je do 14 dnů. Zatím ale ještě ani nevím, jak je to přijímáno v rámci strany.

Znamená to, že berete vinu na sebe?

Předsednictvo vždy reprezentuje stranu navenek, podílí se na koordinaci kampaní a myslím, že jiná možnost než nabídnout posty, či požádat o potvrzení důvěry, ani nebyla na stole.

Vaše jméno bylo také v poslední době hojně skloňováno s nepovedenou digitalizací stavebního řízení.

Šel jsem na ministerstvo, kde ležel tento projekt někdy od roku 2014 a nikdo do něj nechtěl hrábnout. Byl tam připravený za dvě miliardy obrovský projekt, který podle mě jevil známky „podojíme stát o peníze a dodáme mu to, co chceme my“. Rozhodl jsem se projekt spustit na jiném podvozku. Systémy běží, jsou v nich už povolené stavby.

To, že to neběží stoprocentně, že je tam velký diskomfort na straně úředníků, je pravda. Ale to haló, které se v mediálním prostoru, ale i ze strany některých koaličních partnerů, rozjelo, tak to samozřejmě mělo vliv i na krajskou kampaň. Přesto si myslím, že je důležité projekty spustit, dotahovat a řešit, a ne je politizovat.

Říkáte, že kolegové v krajích odváděli dobrou práci, ale i v Plzeňském kraji, kde jste měli hejtmana, jste dostali jen šest procent. Není to přece jen objektivní zhodnocení jejich práce?

Ten výsledek Pirátů celorepublikově byl nevalný. Nedostali jsme se vlastně v žádném jiném kraji do zastupitelstva. Trochu mi to připomíná předminulé krajské volby, kdy jsme uspěli jen v Karlovarském kraji.

Jako ministr mám možnost řešit regionální politiku a v krajích být přítomen. A když jsem viděl práci Pirátů v Libereckém kraji nebo na Vysočině ve věci vzdělávání, investic, digitalizace, kolegu Bulíčka v Královéhradeckém kraji a jeho velké investice včetně budování nemocnice, tak prostě bylo pro mě překvapením, že se tyto věci nezúročily. Sice hodně pracují, ale nikdo to neví.

Už u eurovoleb se vám nepovedla kampaň, jak ji hodnotíte teď?

Kampaně se vedly individuálně v jednotlivých krajích. My jsme zastavili kontaktní kampaň v momentě, kdy přišly povodně. Zbylé peníze, asi 700 tisíc kraje poskládaly a daly to na Člověka v tísni. Než se na ČR přivalily ty přívaly vody, tak jsme jeli kontaktní kampaň a myslím, že Piráti byli v ulicích vidět. Teď nejsem schopen vyhodnotit, co mělo větší podíl na špatném výsledku.

Krajní pravice, ostatně i krajní levice, jsou na vzestupu, ANO má rekordní zisk. Jaký je to vzkaz pro vládu?

Bojím se, že je to lehká předzvěst trajektorie Slovenska nebo Maďarska. To si ČR nezaslouží. Nejsem schopen to teď vyhodnotit z pozice celé vlády, ale je důležité soustředit se na lidi, protože by to tady mohli v dalších volbách převzít extrémisti, nebo strany, které nejsou nějak moc hodnotově ukotvené a dokážou spolupracovat s kýmkoli výměnou za to, že se podílejí na moci.

A viděli jsme, jak to vypadalo za dominantní vlády ANO s přiznaným či nepřiznaným partnerem KSČM. Teď, když se podívám, jak je KSČM pod novým brandem relativně úspěšná, tak bych nerad, kdybychom se dostali do nějakého populisticko-autoritářského režimu. Piráti vždy reprezentovali aktivní liberální hlas v politice. Tak budeme bojovat dál, aby ČR do trajektorie Maďarska, Slovenska nedostala.

A není to právě selhání demokratických stran, že za jejich vládnutí došlo k vzedmutí těchto tendencí?

Ta vláda je konzervativní, jsou dominantní hodně témata, která jsou průmyslově orientovaná. Ale ČR sice má páteř v těžkém průmyslu, ale naprostá většina lidí jsou ti, kteří žijí své životy jinde než v továrnách na auta. A když nebudeme mluvit k těmto lidem a oni nebudou rozumět tomu, co vláda dělá, tak to půjde touto cestou.

Co s tím?

Musíme dělat politiku, ze které střední vrstva cítí, že se o ni vláda stará. Proto dělám dostupné bydlení. To není pro nějakých 150 tisíc lidí. Je to pro střední třídu, pro mladé rodiny. Z výzkumů vyplývá, že mladí lidi odkládají založení rodiny, protože nemají kde bydlet. To je přece průšvih. Na tato témata se musíme soustředit. To nejsou marginální věci, jsou to prioritní věci, aby lidi byli spokojení, nebáli se, co přijde, aby se na budoucnost mohli těšit.

Populisti na to mají velmi jednoduchou odpověď, ale je třeba dělat reformní kroky.

V oblasti školství se velké reformní kroky nestaly. Takových věcí je celá řada.

Proto jsem začal realizovat reformu Bydlení pro život, ať už je to zákon k podpoře bydlení, obecní výstavba, kde jsme nakonec ty peníze vyhádali. To jsou věci, které ti lidi řeší v každodenním životě. Vláda musí ukazovat perspektivu pro střední třídu.

Za čtyři roky je vidět, že to jde s pirátskou stranou dolů. Není v dohlednu konec vlivné pirátské strany?

Je důležité se z těch věcí, které se nedaří, poučit. Situace se i za tu dobu, co jsem v aktivní politice od roku 2017, změnila. V době konjunktury byli lidi hodně citliví na témata, která v tuto chvíli i naši jádroví voliči vnímají jako důležité, ale ne jako prioritní. Pirátská strana má ve svém repertoáru spoustu kompetencí v důležitých tématech, ať už je to energetika, ekonomika, představili jsme poměrně solidní plán Republika v pohybu, který ukazuje, kde jsou bolístky ČR v oblasti vzdělávání, trhu práce apod.

Akorát nikdo o těchto kompetencích neví. Přitom partaje, které mají na to nějakou populistickou odpověď, tak jsou vnímány jako ty, které se jim věnují a přinášejí řešení. Musíme si uvědomit, že nestačí to mít dobře spočítané, ale taky to dávat na stůl jako variantu dalšího vývoje. To je cesta, kterou by se měla pirátská strana vydat.

Myslíte si, že je ještě cesta zpět?

Je tam trošku disonance mezi tím, když se podíváte na hodnocení pirátské strany jako celku. I v letních měsících, kdy digitalizace stavebního řízení a Ivan Bartoš byli snad každý den na snad všech titulních stranách, tak Piráti dlouhodobě mají kolem 10 procent, někdy k 13, naposledy 8,7 procenta. Není to tak, že by strana neměla celorepublikově podporu. Jsou strany, které mají celorepublikovou podporu nižší, ale kandidování v koalicích jim přineslo krajské mandáty. Pirátská značka je dobrá a jsou tu schopní, vzdělaní a pracovití lidi. Na nich se musí stavět, ale je třeba také ukázat řešení, která jsme přinesli, což se nám úplně nedaří.