Teplice řeší bezdomovectví. Vedení města žádá o pomoc stát, opozice by zavedla represe

Aktuální vedení města, vedené hnutím ANO, zapojuje lidi bez domova, kterých je v Teplicích zhruba stovka, do práce a úklidu veřejného prostoru, provozuje nízkoprahové ošetřovny a připravuje pro ně noclehárnu.

O prevenci bezdomovectví, dostupnosti psychologické a psychiatrické péče, práci s lidmi v krizi a o tom, jak převést existující strategie do praxe, jednal nedávno teplický primátor Jiří Štábl (ANO) s náměstkem ministra sociálních věcí Davidem Pospíšilem a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).

„Bez pomoci státu nemá žádné město šanci tyto problémy dlouhodobě zvládnout,“ uvedl Štábl po setkání.

Důležitá je podle něj prevence, která propojí bydlení, sociální práci, zdravotní péči, psychiatrickou a adiktologickou pomoc, zaměstnávání lidí v těžké životní situaci i stabilní financování služeb.

„Pokud některá část systému chybí, důsledky se vracejí do ulic měst,“ podotkl Štábl. Důležité jsou podle něj mezioborové, terénní a návazné služby, které dokážou pracovat i s lidmi v největší krizi.

Opozice v čele s bývalým primátorem Hynkem Hanzou (ODS) chce změnit dosavadní přístup města a spojit účinnou pomoc s důsledným vymáháním pravidel. „Pro lidi, kteří chtějí svou situaci řešit, musí existovat sociální práce, možnost zapojit se do práce a následná cesta k bydlení,“ zdůraznil Hanza.

Zároveň by uplatňoval více represe vůči těm, kteří pomoc odmítají a porušují pravidla. „Situace je závažná do takové míry, že zvažujeme vydat zákaz bivakování, táboření a vytváření provizorních obydlí na vybraných veřejných prostranstvích. Je nezbytně nutné vrátit více pěších hlídek městské policie do problémových míst a důsledně řešit přestupky, znečišťování, obtěžování a další narušování veřejného pořádku,“ upozornil.

Lázeňské město uplatňuje takzvaný akční plán řešení bezdomovectví. Za půl roku se podle magistrátu podařilo dostat první lidi do programu nízkoprahového zaměstnávání prostřednictvím integračních míst, která podporuje úřad práce. Lidé se zároveň zapojují do úklidu.

Ve městě fungují dvě nízkoprahové ošetřovny pro lidi bez domova, které vznikly ve spolupráci města, Českého červeného kříže a organizací Květina a White Light.

Jako největší problém při možnostech řešení bezdomovectví se jeví existence jediné protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice v Ústeckém kraji v areálu zdejší nemocnice. Jsou do ní sváženi opilci a lidé pod vlivem drog z celého kraje, kteří po propuštění zůstávají v lázeňském městě, neboť se často nemají jak dostat zpět do místa, odkud byli na záchytku přivezeni.

Město uplatňuje takzvaný návratový systém. „Člověk, který se potýká se složitou sociální situací nebo je bez domova, dostane přímo v nemocnici informace o návazné pomoci. Je nasměrován do blízkého nízkoprahového denního centra, lidem mimo Teplice je poskytována podpora při získání jízdenky na vlak do místa bydliště,“ připomněl Štábl.

Od října se podle něj do systému zapojila i městská policie, která dostává předem informaci o plánovaném čase propuštění člověka, který není z Teplic. Hlídka může tudíž dorazit včas, vyhodnotit situaci a podle potřeby jednotlivci pomoci například s doprovodem na nádraží.

Opozici přijde takové nastavení v pořádku, jen by do něj navíc zapojila sociální pracovníky či jiné pověřené osoby, které by spolu se strážníky člověku po propuštění ze záchytky okamžitě nabídli odvoz do místa jeho bydliště, případně do místa, odkud byl do Teplic přivezen.

„Přítomnost městské policie má zajistit bezpečný průběh a zároveň vytvořit jasnou motivaci, aby nabízený návrat skutečně využil. Nejde o nucený odvoz bez zákonného důvodu, ale o to, aby návrat byl okamžitě připravenou a preferovanou možností,“ vysvětlil Hanza s tím, že záchytka by měla mít vlastní nebo smluvní převozovou službu.

Náklady na ni by podle něj měl hradit Ústecký kraj, který záchytnou službu ze zákona zajišťuje a její provoz v Teplicích financuje. „Není podle nás přijatelné, aby služba pro celý kraj vytvářela negativní dopady, jejichž řešení následně zůstává především na městu,“ doplnil Hanza.

V minulém roce dorazilo podle statistik magistrátu po propuštění ze záchytné stanice do nízkoprahového denního centra 61 osob bez domova nebo lidí v životní a sociální krizi. Zhruba dvě třetiny z nich pocházely odjinud.