Článek
Podle politologa Michala Pinka tato skutečnost nahrává argumentu, že v českém prostředí existuje příliš mnoho samostatných obcí a je potřeba je sloučit do vyšších celků.
„Jedním ze atributů samosprávné obce je právě ochota a připravenost občanů podílet se na samosprávě, a to ve vyšší míře, než je nezbytně nutné. Obec by měla mít soutěživé komunální volby, je to jedním ze znaků samostatné obce,“ řekl Pink Novinkám.
Profesor politologie z Masarykovy univerzity Stanislav Balík se k tak vysokému číslu obcí s jednou kandidátkou nestaví natolik jednoznačně. Podle něj není zcela jisté, co tento počet znamená.
Volby by vyhrálo ANO. TOP 09 s lidovci mimo Sněmovnu
„Tušíme, že v některých obcích probíhá takzvaný předvýběr, kdy se formou ankety vybírá, kdo by měl a neměl kandidovat. To už je jakási forma výběru. V maličkých obcích jsou domluveni a zastupitelství koluje, lidé to berou jako službu obci. A může existovat i dohoda, že z každé rodiny zde bude jeden zástupce. A pak jsou samozřejmě obce, kde horko těžko někoho seženou, lidé to totiž nechtějí dělat,“ uvedl Balík s tím, že všechny tyto faktory se pak slévají do tak vysokého čísla obcí.
Menší počet kandidátů mají na svědomí i koalice
Jedním z vysvětlení mezivolebního poklesu počtu kandidátů v řadě obcí a měst jsou podle Balíka i koalice. Tam, kde dříve kandidovaly zvlášť vyjmenované strany, nyní kandidují společně.
Politolog dodává, že na příkladu SPOLU to mohou být všechny tři strany nebo jen dvě z nich. Leckde se také slučovali komunisté se sociálními demokraty nebo SPD s Trikolorou.
Pink k tomuto tématu dodává, že obecně voličům spojování ideově či programově blízkých stran vadí méně než straníkům.
Kandidáti do komunálních voleb navíc málokdy vystupují za jakoukoliv parlamentní stranu. Mnohem častěji se jedná o nezávislá a lokální uskupení.
„Na komunální úrovni v současné době obtížně mluvíme o stranické politice, pokud termínem strana vymezujeme hlavně parlamentní strany,“ uvedl Balík s tím, že v minulých komunálních volbách bylo jen deset procent zvolených zastupitelů z parlamentních stran.
Komunální úroveň je pro stranickou scénu ztracená
„Vidíme neustálý pokles, který velmi pravděpodobně bude i v těchto volbách pokračovat, a tím pádem nám strany zůstávají už jen v některých místech z historických důvodů. A i zde stačí odchod jedné postavy a ze stranické kandidátky vznikne nezávislá,“ dodal Balík.
Fakt, že například ani hnutí ANO se nepovedlo dostat se na kandidátku ve více než 385 obcích (z více než 6300), pak podle něj poukazuje na to, že se mu nepodařilo transformovat se do celospolečenského hnutí a že opravdovým hnutím vlastně nikdy nebylo.
„Vystavte vládě vysvědčení“. ANO zahájilo horkou fázi kampaně
„Ukazuje se, že to byl od počátku projekt vymyšlený shora a těsně navázaný na jednu konkrétní osobu, Andreje Babiše,“ uvedl Balík. Pink jeho slova doplňuje tím, že ANO není klasická politická strana, která by vznikla jako reprezentant zájmů určité skupiny společnosti, a proto je její schopnost sestavit kandidátní listiny v menších městech a obcích hodně nízká.
Podle Balíka je to pro hnutí ANO velmi špatná zpráva do budoucnosti, protože za uplynulých 32 let víme, že pokud chtěla nějaká strana uspět a stát se trvalou součástí stranického spektra, tak se to nikdy nestalo, aniž by byla silně zakořeněná na místní úrovni. Naopak ty strany, kterým se to podařilo, následně neměly problém překonat i krize, jako tomu bylo u ODS či KDU-ČSL.
Budoucnost komunistů a sociální demokracie
Ani životnost tradičních stran však nemusí být nekonečná. Stejně jako na celostátní úrovni, tak ani na té místní svou pozici nejspíš nadále nedokáží obhájit komunisté. Za posledních 32 let na celostátní úrovni tvořili sinusoidu, hlasů dostávali oproti průměru jednou více, podruhé méně, na komunální úrovni však průběžně neustále ztráceli.
U posledních komunálních voleb v roce 2018 to navíc byl velký skok dolů. „To, co vidíme nyní, že nominovali málo kandidátů, je skutečně jen v kontextu toho, co se dělo na komunální úrovni v předešlých letech,“ uvedl Balík.
ČSSD chce zastropování cen energií, vyšší mzdy a důchody či nové daně
U sociální demokracie je to pak o něco komplikovanější. U této strany totiž zafungoval raketový vzestup v letech 1998, 2002 a 2006, nicméně v následujících letech došlo k úpadku a podle Balíka se zdá, že ani letošní volby ten propad nezastaví.
Lídři ČSSD nekandidují za ČSSD
„Nejistotu sociální demokracie vidíme i v tom, že ani její předseda nekandiduje na listině, která by ve svém názvu nesla sousloví sociální demokracie. To stejné platí u bývalých vysokých představitelích, jakými jsou Jan Chvojka z Chrudimi nebo Martin Netolický v České Třebové,“ dodal Balík.
Je patrné, že sociální demokraté experimentují s formou koalic, že někde vytváří koalici s komunisty, někde s ANO a dominantně pak s nezávislými kandidáty.