Článek
V roce 2014 přišlo k volbám do zastupitelstev měst a obcí 44,46 procenta voličů. Do zastupitelstev městských částí pak volilo jen 36,17 procenta lidí.
O čtyři roky později, v roce 2018, byla volební účast do zastupitelstev měst a obcí 47,34 procenta a v městských částech 42,76 procenta.
Téměř čtvrtina českých obcí zná vítěze už před volbami
Podle politologa Balíka se dá podobná účast očekávat i letos. „V komunálních volbách dlouhodobě vidíme hodně stabilní účast,“ řekl Právu Balík. Podle něj „není ani pravděpodobné, že by voliči brali komunální volby jako referendum o současné vládě“, které by v krizi přitáhlo větší počet lidí k urnám, jak je k tomu nabádá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
„Politické strany mizí z komunální úrovně, zůstávají jen výjimečně v nějakých obcích a pak ve větších městech. Čím dál větší část komunální úrovně je ovládána různými nezávislými uskupeními. Tam, kde kandidují politické strany, jejich podpora nebývá spojena s parlamentní úrovní,“ míní Balík.
Tento trend potvrzují také statistiky z posledních komunálních voleb v roce 2018. Nezávislých kandidátů, kteří nebyli součástí kandidátní listiny žádné z politických stran, bylo zvoleno 44 367. Nejvíc zastupitelů z řad politických stran měla ODS, konkrétně 1557, následovali lidovci, kteří v posledních volbách získali 1226 zastupitelských křesel.
Balík nepředpokládá, že by mezi voliči proběhla nějaká volební revoluce. Podle něj je to dáno také tím, že všechny strany postavily buď stejně, nebo dokonce méně kandidátů než před čtyřmi lety.
Senát přitahuje jen při souběhu voleb
„Spíše bych viděl pokračování trendu. Jestli soc. demokracie postavila polovinu kandidátů než v minulých volbách, které pro ni skončily propadákem, tak velmi pravděpodobně nedojde ani k žádnému comebacku, stejně tak u komunistů,“ řekl Balík.
Účast v senátních volbách v prvním kole je velmi proměnlivá, například v roce 2016, kdy se zároveň konaly také krajské, to bylo 33,54 procenta. O dva roky později se dostavilo o téměř deset procent voličů víc, konkrétně 42,3 procenta, což byla druhá nejvyšší účast v historii, konaly se v souběhu s volbami komunálními.
Senátní volby: krize nahrává ANO, poslední šance ČSSD
Ve druhém kole senátních voleb však účast opadává až k 15 procentům. V některých obvodech není výjimkou účast jen desetinová. Jako třeba před dvěma lety na Chebsku (10,77 procenta) nebo na Karvinsku (7,72 procenta).
Největšímu zájmu se tradičně těší volby do Sněmovny. U posledních trojích voleb je dokonce patrný vzrůstající trend. V roce 2013 hlasovalo 59,84 procenta voličů, o čtyři roky později účast byla skoro 61 procent a loni 65,43 procenta právoplatných voličů.
Volby do zastupitelstev obcí, měst a městských částí a první kolo senátních voleb se uskuteční 23. a 24. září. Druhé kolo senátních voleb se koná o týden později.