Politologové: Referendem o vládě budou až senátní volby

„Volby mají spoustu lokálních vítězů, výsledky se dost liší. V řadě větších měst posílilo hnutí ANO a SPD, ti se určitě mohou cítit vítězi, ačkoliv v největších městech neuspěli a definitivní výsledek budeme znát, až budou uzavřeny koalice,“ komentoval volby pro Novinky politolog Petr Sokol.

Komunální volby se podle něj nestaly referendem o vládě, po kterém volalo opoziční hnutí ANO. „Ani vláda a ani opozice se nemohou radovat, že by to vyhrály. Myslím, že tečku na hodnocení dají výsledky senátních voleb, kde to v řadě obvodů bude koalice proti opozici. Tam se ukáže, protože senátní volby rozhodují o celostátní politice,“ dodal.

Stejně vnímá výsledky voleb i politolog Miloš Gregor. „Jestli se dá hovořit o jakémsi referendu o vládě, tak spíše v senátních volbách, kde v řadě okrsků postoupili kandidáti ANO do druhého kola,“ řekl Novinkám.

Podle politologa Josefa Mlejnka se růst ANO ve městech dal očekávat vzhledem k situaci, kterou musí vládní koalice Spolu, Pirátů a STAN řešit. „ANO má největší zisky na místech, která dřív byla největší baštou levice, tedy ČSSD nebo komunistů. Tady jde spíš o to, že se jim podařilo, podobně jako SPD získat jejich voliče,“ řekl Novinkám.

Šance ČSSD na návrat se snížily

Pro ČSSD výsledky komunálních voleb nevěstí nic dobrého. Z několika tisíc se počet jejich zastupitelů smrskl na několik stovek. V Praze se jim vrátit zpět na radnici nepodařilo. „Snižuje se jim šance na to, že se strana zase oživí a stane se významnou na celostátní úrovni,“ míní Mlejnek.

Gregor je ještě ostřejší. „Jestli můžeme o někom mluvit jako o straně, která prohrála komunální volby, tak to je jednoznačně ČSSD. Ona už skutečnost, že většina sociálních demokratů nebyla ochotna kandidovat pod značkou ČSSD, de facto pohřbila tu stranu jako nějakého relevantního aktéra. Když sám předseda ČSSD Michal Šmarda nekandiduje pod jménem své strany, tak je otázka, proč by někdo jiný z kandidátů či voličů měl brát tuto stranu vážně,“ řekl Novinkám.

„Možná, že ČSSD v koalicích s jinými subjekty dosáhla dílčích úspěchů v některých městech, ale troufám si říci, že se tím výrazně umenšily šance na obnovu sociální demokracie,“ dodal.

Podle Sokola byly ve volbách poraženy celkově tradiční strany levice. „Komunisté mají dá se říci jednotky zastupitelů. V drtivé většině měst střední velikosti se nedostali do zastupitelstva. To je jeden velký poražený. KSČM se určitě nevrací, ačkoliv by jí situace ve společnosti mohla nahrávat. Totéž se stalo ČSSD, až na výjimky ve větších městech. Téměř nikde neuspěla na své vlastní jméno, obvykle v širších a jinak pojmenovaných koalicích. Ani ČSSD se tedy nevrací a pokračuje v sešupu, který naznačily sněmovní volby,“ řekl Novinkám.

Za pozornost stojí také výsledky Pirátů, kteří loni kvůli kroužkování ve sněmovních volbách ztratili většinu mandátů v dolní komoře a zůstaly jim jen čtyři. „Jejich výsledek neodráží ten nářez, který dostali ve sněmovních volbách, kde dostali čtyři mandáty. Jejich síla je teď větší, ale pořád se vůbec neblíží ambicím, které měl pan Bartoš a pan Hřib,“ komentoval výsledky voleb Sokol.

Podle Mlejnka strana začala stagnovat. „Jsou zastoupeni ve větších městech, což odpovídá charakteru strany a jejich elektorátu. Pro ně by bylo lepší, kdyby se dokázali více zakotvit i v menších městech, což se jim moc nedaří,“ poznamenal.

V Praze koalice na půdorysu vlády?

Volby podle politologů zajímavě zamíchaly politickými kartami v Praze. Podle Gregora je složité výsledky v hlavním městě interpretovat.

„Když se podíváte na sněmovní volby v loňském roce, tak tam koalice Spolu obstála velice dobře, a ještě na jaře letošního roku si mohla pomýšlet podle průzkumů i na 40 procent. To, že Spolu vyhrálo, ale vyhrálo jen s 25 procenty, může být bráno sice jako úspěch, ale pořád je to za očekáváními, která koalice Spolu mohla mít,“ řekl Novinkám.

„Ve velkých městech se ve větší míře projevují nálady, které reflektují národní politiku. To je známá věc. Je to pravděpodobně jedna z věcí, na kterou doplatili Piráti. Ale jejich zisk je spíš nad očekáváními. STAN si ještě na jaře mohl pomýšlet na nějakých 15 procent, ale po korupční kauze Dozimetr mohou to, že se vůbec do zastupitelstva dostali, pokládat za úspěch,“ dodal Gregor.

Podle Sokola by si koalice Spolu nejspíš přála koalici na magistrátu v Praze na půdorysu celostátní vládní koalice.

„Ale ve volební kampani jsme viděli, že Piráti a Praha sobě zapomněli, že soupeřem je ANO a útočili hlavně na koalici Spolu. Nevyšlo jim to, nemají v trojici se STAN většinu. Připadá mi nejpravděpodobnější koalice na půdorysu celostátní vlády, ale je to v rukou Pirátů. Po tom, co jsem viděl, že pirátská strana v Plzni spolupracuje s SPD, tak se asi můžeme dočkat čehokoliv. V Praze bude asi jednání složité a otevřené. Je na Pirátech a STAN, jestli půjdou nějakou divokou cestou jako v Plzni, nebo umožní vládu, kterou by si přála většina Pražanů,“ uzavřel Sokol.

Podle Mlejnka je normální a správné, že jsou koalice na radnicích měst a obcí pestré. „Vůbec se nedá říci, že by nějak kopírovaly celostátní scénu. V Praze byla ODS v opozici, v Ostravě v koalici s ANO. Není důvod, proč by měly městské koalice otrocky kopírovat sestavu na celostátní úrovni,“ řekl Novinkám. Nicméně stejně jako Sokol předpokládá v Praze koalici na půdorysu Fialovy vlády.

„ODS by asi byla ochotná udělat koalici s hnutím ANO, ale je otázka, jestli by do toho šla celá koalice SPOLU. Myslím, že ne. Mohli by riskovat, že voliči je za to opustí,“ dodal.