Koho volit v Praze? Seznam kandidátů na primátora v komunálních volbách

Ve stejné dny svá zastupitelstva zaplňuje přes 6200 českých obcí. V  územně členěných městech se na čtyřleté období obsadí i „malé radnice“. Například v Praze se volí vedení všech 57 městských částí a zastupitelé na magistrátu.

O 65 míst ve vedení hlavního města se uchází celkem 22 kandidátních listin. Původně jich mělo být 23, listina Švýcarské demokracie byla odmítnuta, když z ní hnutí odvolalo jedinou kandidátku. Kompletní seznam kandidátů najdete zde.

V seznamu nejprve uvádíme představitele uskupení, která nyní mají zastoupení v zastupitelstvu vzešlém z voleb v roce 2018.

O místo v zastupitelstvu se vystudovaný lékař pocházející ze Slavičína na Zlínsku poprvé ucházel v roce 2014 ještě jako nestraník. Čtyři roky nato již jako člen Pirátů získal mandát a byl zvolen primátorem. O pozici v čele hlavního města usiluje znovu, v prosinci zvítězil ve stranických nominačních primárkách.

Již dříve s poukazem na nedávné rozpady vládnoucích pražských koalic doufal ve stabilní politické prostředí. Hovořil o snaze zachovat současnou koalici a sestavit Radu hlavního města Prahy ve stejném složení.

K prioritám staví podporu komunitního bydlení a investice do bytových fondů. Financována má být rozsáhle také veřejná doprava a výstavba dopravní infrastruktury, městská doprava má být konkurencí osobní přepravě.

Se stejným lídrem i po čtyřech letech míří k volbám Praha sobě. Na čelo listiny opět staví starostu Prahy 7 a bývalého poslance Jana Čižinského. V zastupitelstvu působí od roku 2014, tehdy byl zvolen jako člen KDU-ČSL v rámci koalice se Starosty a Zelenými.

Představy o budoucnosti města se věnují např. rozvoji MHD a  bytové zástavby, vzniku nových mostů a přípravě okružní linky metra. Od ní si slibují zapojení hůře obsluhovaných oblastí dále od centra do dopravní sítě.

Stejně jako před čtyřmi roky chtěla Praha sobě kandidovat jako nezávislé sdružení. Nedosáhla však na potřebných 7 % podpisů od obyvatel, od mezníku 95 784 podpisů ji dělily asi tři tisíce. Listinu tak podala existující strana „Podporujeme občanskou kandidátku PRAHA SOBĚ“, která dlouhodobě slouží hlavně transparentnosti financování.

Koalice Spolu po sněmovních volbách 2021 udržuje v řadě měst spolupráci i na komunální úrovni. Společnou kandidátku připravila pro Prahu, Plzeň či Olomouc.

Lídrem pro hlavní město se stal lékař a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). V 90. letech strávil šest let jako prezident České lékařské komory. Prahu již vedl v letech 2010–2013. Celopražskou jedničkou bude potřetí v řadě. První místo na společné listině bude mít také ve volbách v městské části Praha 10.

Při zahájení kampaně Svoboda hovořil o odpovědném, profesionálním a pro občany předvídatelném vedení města. „Podařilo se nám vytvořit tým, který dokáže Prahu zase rychle rozpohybovat dopředu a vrátit jí její výjimečnost. Pevně věřím tomu, že to Pražanům budeme moci dokázat,“ uvedl.

Nejvýše se na listinu Starostů a  nezávislých postaví dosavadní 1. náměstek primátora Petr Hlaváček. Pochází ze Zlína, v Praze však studoval architekturu na ČVUT, kde se později stal proděkanem.

V roce 2018 se dostal do zastupitelstva jako nestraník na koaliční listině Spojených sil pro Prahu. V roli náměstka pro oblast územního rozvoje a územního plánu se věnoval brownfieldům, nevyužívaným územím. I nyní cílí na rozkvět takových míst na Palmovce či v Nových Dvorech, kde město již chystá výstavbu bytů.

Coby primátor se hodlá zasadit o propojení jednotlivých oblastí městské správy, hovoří o komplexním řízení. Starosty ve volbách podporují Demokraté Jana Kasla s Liberální ekologickou stranou.

Na druhý pokus poslanec Patrik Nacher získal nominaci na vrcholnou pozici kandidátky. Před čtyřmi roky vyhrál primárky uvnitř hnutí a potvrdil jej i krajský sněm, vedení strany ale využilo svou možnost a na první místo dosadilo tři měsíce před volbami Petra Stuchlíka.

Ekonom Nacher zasedá v zastupitelstvu od roku 2014. V Poslanecké sněmovně působí od roku 2017 a nyní je místopředsedou Hospodářského výboru. Celou svou dosavadní politickou dráhu absolvoval jako nestraník, členem ANO 2011 není ani nyní.

V čele města se hodlá soustředit na boj s  rostoucími životními náklady, bydlení a dopravu. Zdůrazňuje potřebu návratu selského rozumu, spolužití řidičů, chodců a cyklistů. V Praze má být jedna velká rezidentní parkovací zóna. Rovněž chce prosazovat opatření, po nichž by se nesnižovaly počty pruhů a nevznikaly by zbytečné cyklopruhy.

Sdružení stran, hnutí a nezávislých kandidátů vzniká ve snaze neopakovat propadání hlasů z loňských sněmovních voleb. Na první místo toto spojení vyslalo architekta a místopředsedu SPD Milana Urbana.

Lídr již v  zastupitelstvu strávil dvě funkční období. V roce 2002 byl do něj zvolen za Demokraty Jana Kasla jako člen Cesty změny, o osm let později se stal zastupitelem TOP 09. V roce 2020 se neúspěšně pokoušel stát senátorem na Praze 1, letos kandiduje na Praze 11.

Podle šéfa pražské SPD Josefa Nerušila se zde sjednotily vlastenecké strany, počítají s úspěchem a proniknutím na magistrát. Urban hovoří o konci „řádění aktivistů“ z dosavadního vedení a Praze jako o „sebevědomé světové metropoli, kde bude chtít každý žít“.

Koalici Solidarita zpočátku tvořili sociální demokraté se Zelenými, do čela vybrala brněnskou rodačku a bývalou veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou. V červenci strany oznámily rozšíření levicové aliance o  Idealisty a Budoucnost.

Šabatová míří do volebního boje jako nezávislá. Takto se již v minulosti neúspěšně ucházela o senátorské křeslo ve Vyškově (v roce 2008) a v Brně-městě (v roce 2020), v obou případech na návrh Zelených.

V Praze žije téměř 50 let, ochraně práv se hodlá věnovat i v primátorské roli. Koalice svůj vznik vysvětluje programovou blízkostí, v případě návratu stran do zastupitelstva se plánuje soustředit na dopravu, sociální oblast a  životní prostředí.

Na čele komunistické listiny stanul místopředseda strany Milan Krajča. Na post v pražském zastupitelstvu sahá potřetí, v minulosti taktéž neúspěšně za stranu kandidoval do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu. Rovněž stál v čele Komunistického svazu mládeže v době jeho rozpuštění v roce 2006. Soud později toto rozhodnutí zrušil.

Při zahájení kampaně hovořil o  problému nerovnoměrné distribuce bohatství mezi Pražany a dopadech „současné kapitalistické krize“. Rovněž se komunisté hodlají zaměřit na dostupnost bydlení, zastropování nájmů a rozvoj dopravní infrastruktury.

Směrem k zářijovým volbám již kola své kampaně roztočila také strana Motoristé sobě.

Směrem k Mariánskému náměstí vede stranu s  oficiální zkratkou AUTO předseda Petr Macinka. V čele strany stojí od května, rovněž je manažerem Institutu Václava Klause. V minulosti působení v tiskovém odboru Kanceláře prezidenta republiky, když Klaus býval hlavou státu.

„Jde nám výhradně o zájmy motoristů, kteří jsou vedením Prahy dlouhodobě šikanováni,“ pronesl Macinka po vystoupání do vedení strany. Jízdu autem považuje za existenční záležitost. K  prioritám strany se řadí provoz víceproudých komunikací a „zklidnění dopravy“. Strana zdůrazňuje, že se „těší podpoře několika automobilových klubů a spolků“.

Do čela hlavního města se chce postavit i bezpečnostní expert David Tygr Ploc. Předsedá straně Domov, jež do února existovala pod názvem Institut. Loni neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny za Volný blok, který se v lednu 2022 přejmenoval na Českou Suverenitu (v názvu skutečně je velké „S“ – pozn. red.). Třetí složku koalice tvoří Rozumní.

Hodlá se zaměřit na dostupnost energie a vyjednávat s ruskou společností Gazprom o nižších cenách plynu. Ploc věří, že se podaří „společně probudit Prahu, která je tradičně hodně pravicová, až sluníčkářská či pravdolásková“. Dalším krokem má být večerní přítomnost strážníků ve stanicích metra.

Koalice má ambici zastupovat chudší osoby a  bojovníky za svá práva kvůli absenci levice v pražském zastupitelstvu i v parlamentu. Za velkou devízu považuje zapojení řady mladých lidí, kteří teprve nedávno dosáhli plnoletosti. Ve věku 18–23 let má hned osm kandidátů, celkově ale je s průměrem cca 50,4 roku šestou nejstarší ze 14  listin čítajících 65 jmen.

Další z koalic usilujících o hlasy v pražských volbách spojuje Přísahu a  Patrioty České republiky. Snahu vede členka Přísahy designérka Hana Čapková, která v minulém roce neúspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny.

Uskupení si klade za cíl vznik nových policejních služeben a dokončení městského okruhu v podobě tunelu. Developeři budou moct budovat další městskou zástavbu pod podmínkou přispění do fondu dostupného bydlení. „Jako rodilé Pražačce mi záleží na tom, aby se lidem v Praze dobře žilo. Navrátíme lidem jejich budoucnost, perspektivu a osobní vize, které jim tato vláda sebrala,“ pronesla Čapková.

Svobodné vede do voleb pražský zastupitel Tomáš Štampach. Jde o jeho třetí kandidaturu, přičemž v roce 2018 získal mandát, když spolu s dalšími členy strany kandidoval na listině ODS.

Listinu prezentuje jako sehraný tým lidí bez skandálů, kteří se dlouhodobě věnují správě města. Letos již Svobodní kandidují samostatně, neboť se ODS rozhodla pro projekt se stranami, které jsou programu Svobodných vzdálené.

„Dost bylo čtyřletého pirátského experimentu s podporou aktivistů z Prahy sobě. Nebudeme nikomu nařizovat, zda má jezdit autem, či na kole,“ pronesl předseda Svobodných Libor Vondráček. Rovněž po volbách hodlají podpořit iniciativu za zrušení cyklopruhů. Cyklostezky podle něj nemají být umisťovány k dopravním tepnám.

Zbavit hlavní město chaosu chce hnutí Praha bez chaosu. V současné podobě existuje od května, vzniklo však už v roce 2002. Tehdy neslo jméno Unie prosperity zdraví a sportu, později měnila název mj. na Stranu Starostové za Ústecký kraj.

V čele kandidátní listiny stojí Jaroslav Ďuriš. Třicet let působil na různých pozicích v pražském dopravním podniku, z toho tři roky byl jeho generálním ředitelem. Krátce v minulosti řídil dopravní podnik v Českých Budějovicích. Připomíná, že pražská MHD byla před pěti lety mezi nejlepšími na světě, ale „čím vyšší je vedení, tím je to slabší“.

K prioritám pro svůj případný čas v zastupitelstvu řadí rozvoj městské hromadné dopravy, boj s  energetickou chudobou „všemi dostupnými možnostmi“ a pomoc lidem v  nouzi. Listina čítá pouze 64 jmen, v souladu se zákonem pro postup do rozdělování mandátů jí postačí cca 4,92 % hlasů namísto pěti procent.

Pravicově konzervativní alternativu chce voličům nabídnout spojení sil čtveřice stran. Koalici vede 1. místopředseda Soukromníků Ladislav Linek. Před čtyřmi roky už o místo na radnici neúspěšně usiloval jako lídr samostatné kandidátky své strany. Listina tehdy dosáhla na 0,16 % hlasů.

Koalice nyní vyhlíží hranici pěti procent jako měřítko úspěchu. V  zastupitelstvu chce prosazovat zahloubení magistrály od Nuselského mostu po Holešovice a zajistit stavbu okruhů a zamýšlených tratí metra.

K vizím aliance patří také přesídlení prezidenta, přímo volená hlava státu podle ní nemá shlížet z Pražského hradu. Ve školách má být vyučována etika, špatné parkování se nemá trestat nasazováním botiček. Odtahována mají být pouze vozidla bránící bezpečnosti.

Za tímto začátkem názvu listiny stojí koalice Aliance národních sil a Národní demokracie. Celý dlouhý název najdete zde. Nachází se v něm zcela kompletní program koalice, jak zdůrazňuje lídr Pavel Opl.

Bývalý policejní rada Opl však nepatří ani do jednoho subjektu. Nestraníkem byl i dříve, pražským zastupitelem se zkoušel stát před čtyřmi roky jako nezávislý na listině Rozumných. V roce 2020 jej Dělnická strana sociální spravedlnosti vyslala do krajských voleb v Ústeckém kraji. Mandát ani v jednom případě nezískal.

V názvu kandidátní listiny stojí, že k lepší Praze pro Pražany má patřit zdvojnásobení lůžkových kapacit v domovech pro seniory či cestování MHD zdarma. Veřejné plochy také již nemá čekat žádné zastavění, daň z nemovitosti má dle koalice klesnout o 50 % (tu však stanovuje zákon, nikoliv zastupitelstvo – pozn. red.).

Volební systém v komunálních volbách se hodně liší od dalších. Detailně ho vysvětlujeme samostatně. Jelikož hlasy stranám a hnutím se udělují prostřednictvím hlasování pro jednotlivce, méně kandidátů znamená méně možných získaných hlasů. Nasadit malé množství uchazečů značně ztěžuje pozici v konkurenci plných listin s aspoň 65 nominovanými.

Přesto však sedm z 22 zaregistrovaných kandidátek čítá o hodně nižší počet uchazečů. Nejlidnatější z nich v tomto směru je zastoupení Společnosti proti developerské výstavbě v Prokopském údolí vedené Michalem Šandou, má 39 členů.

S 21 jmény následuje reprezentace Demokratické strany zelených v čele s Hanou Janišovou. Název začíná S.O.S. Za práva zvířat. Třináct osob čítá listina Za bezpečné ulice v Praze. Nejvíce členů na ni vyslala Dělnická strana sociální spravedlnosti, mj. lídryni Jiřinu Niké Hájek.

Devět osob nominoval nově vzniklý Volt, český díl celoevropské stejnojmenné strany. Listinu vede předseda Adam Hanka. Nejvyšší představitel stojí také v čele kandidátky strany Dost. Předseda Miroslav Bušovský zahajuje šestičlenný seznam, přičemž všichni na něm mají bydliště v Čakovicích.

Jednohlavé jsou listiny Nevolte Urza.cz, kde najdete Martina Urzu, a Volte Pravý blok, na níž stojí Petr Cibulka.

Zastupitelstvo má ze zákona 55 až 70 členů. V současnosti jich je 65 a stávající členové rozhodli, že se stejný počet zachová i pro volby v roce 2022. Zároveň území města zůstane jako celek, nebude se rozdělovat na více volebních obvodů. Ze zastupitelů se tvoří jedenáctičlenná Rada hlavního města Prahy.

V České republice nejsou hlavy měst voleny přímo, primátora vybere až zastupitelstvo na své ustavující schůzi. Volby rozdají karty pro první zasedání i s ohledem na odměňované funkce. Nejvýše v tomto směru stojí primátor. Pokud bude uvolněn, tedy pracovat na plný úvazek, čeká ho odměna téměř 142 tisíc korun měsíčně.

Společně s komunálními volbami se koná první kolo voleb do Senátu. V Praze se vybírá zástupce v horní komoře parlamentu v obvodech Praha 11 (obvod č. 19), Praha 10 (č. 22) a Praha 6 (č. 25).