Hlasování poštou se Češi nedočkají

Návrh podporují hlavně TOP 09, Piráti, lidovci a STAN, proti se naopak staví ČSSD, KSČM, okamurovci. Hnutí ANO a ODS jsou také zdrženlivé.

„Z vyjádření představitelů politických stran je zjevné, že k prosazení korespondenční volby není politická vůle. Navíc zákon vyžaduje, aby se změnou souhlasily obě komory parlamentu, což se také jeví jako nereálné,“ řekl Právu náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Chuť politiky zčásti přešla i po americké prezidentské volbě, kdy údajně docházelo ke zmatkům s korespondenčními hlasy. Velkou roli také hraje politický kalkul vládních stran, protože Češi v zahraničí mají tendenci spíše volit pravici či liberální strany.

Mlsna upozornil, že případná korespondenční volba ze zahraničí by byla finančně i logisticky náročná – stát by mj. musel voličům doručit hlasovací lístky a obálky, zajistit, aby dotyčný nevolil dvakrát, začít brzy s celým volebním procesem i kvůli zákonným lhůtám.

„Pak je otázka zpětné přepravy, aby hlas dorazil do stanoveného termínu. V každé zemi jsou poštovní služby různě spolehlivé. Něco jiného je posílat hlas z Evropy a něco jiného z Austrálie či Jižní Ameriky,“ doplnil Mlsna.

Češi, kteří v cizině žijí nebo jsou na dovolené, mohou po registraci hlasovat ve sněmovních či prezidentských volbách osobně na ambasádách či konzulátech, což ve velkých zemích může být problém, jelikož musí cestovat mnohdy stovky kilometrů.

Proto ze zhruba 300 tisíc Čechů v zahraničí využije možnost hlasovat jen zlomek, asi deset tisíc lidí.

Ještě méně pravděpodobné je, že by se korespondenční hlasování zavedlo v rámci ČR. V současnosti mají voliči možnost si nechat přinést volební urnu domů nebo si nechat udělat voličský průkaz a hlasovat v okrsku mimo své bydliště.

„Tím, že máme centralizované plošné lhůty a extrémně decentralizované sčítání, jelikož máme 14 tisíc komisí, máme výsledky rychle a systém ne­umožňuje volby falšovat. I kdyby byly problémy třeba ve dvacítce okrsků, celkové výsledky to nezmění. Ve velkých státech jako v USA naopak je sčítání centralizované, proto to tam mnohem déle trvá,“ vysvětlil Mlsna.

Odmítavě se ke korespondenčnímu hlasování naposledy v neděli vyjádřil například šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) či lídr SPD Tomio Okamura, kteří varovali právě zkušenostmi z USA.

Podobný názor vyjádřil i předseda ODS Petr Fiala s tím, že Spojené státy bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů. „Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné, bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit,“ uvedl.

Naopak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová připomněla, že korespondenční hlasování v různých podobách existuje ve více než dvaceti zemích EU. Pekarová tvrdí, že kritici se jen bojí hlasů ze zahraničí, protože v jiných zemích jsou zkušenosti s korespondenční volbou dobré.

„Realita možnosti volit pro lidi ze zahraničí je jiná než u nás a v případě korespondenční volby jsme značně pozadu proti ostatním zemím. Musí platit teze, že raději budeme počítat hlasy déle a budeme mít jistotou, že jsou volby demokratické a regulérní, než abychom dbali na rychlost a než abychom jako v Rusku a Číně věděli několik měsíců či let dopředu, kdo bude nakonec zvolen a volba se jako demokratická pouze tvářila,“ řekla Právu Adamová.

Korespondenční volby naposledy zvrátily volbu prezidenta USA, v roce 2016 výrazně zasáhly také do volby hlavy státu v Rakousku.

Češi v zahraničí se také již jednou stali jazýčkem na vahách. V roce 2006 to byli právě oni, kteří se v Jihočeském kraji, kam se tehdy hlasy z ciziny započítávaly, zasadil o zisk mandátu pro ODS. Výsledkem byl volební pat sto na sto, většinu pro vládu Mirka Topolánka později zařídili až přeběhlíci ze soc. dem.