Vymaníme se z migračního paktu, slibují Turek i Konečná. Jen pohádka, reagují odborníci

Migrační pakt začne platit za zhruba dva roky. Pokud by se Česko rozhodlo ho nedodržovat, ztratilo by v očích ostatních zemí důvěryhodnost, a navíc by mu hrozily obří pokuty. Řešením by mohlo být na migrační pakt navázat a posílit jeho slabá místa, myslí si politologové.

Migrační pakt byl vedle Green Dealu jedním z hlavních předvolebních témat. Úspěch slavilo hnutí ANO, Stačilo! a Přísaha a Motoristé, tedy uskupení, která jsou k migračnímu paktu kritická. „Optimální by bylo žádné migranty nepřijímat a ze zpackaného migračního paktu se vymanit,“ řekl v předvolební anketě Novinek Filip Turek, lídr kandidátky Přísahy a Motoristů a největší hvězda voleb. Migrační pakt chce přehodnotit.

Kateřina Konečná pak rovnou napsala: „ČR by v první řadě měla usilovat o zrušení migračního paktu v jeho současné podobě.“

„V české veřejné debatě zaznívalo mnohokrát, že politici migrační pakt zruší. To si nicméně namlouváme pohádky, které se vůbec nepotkávají s realitou,“ uvedl Viktor Daněk z institutu Europeum. „Nemyslím si, že se Evropský parlament bude k migračnímu paktu vracet a revidovat ho. Parlament se posunul doprava, ale určitě ne tolik, jak se očekávalo,“ popsal Daněk.

Podobný názor má i Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha. „Nový Evropský parlament nebude zase tak výrazně odlišný, výrazné změny nečekám,“ uvedl. Iniciativa navíc není na parlamentu, s žádostí o změnu by musela přijít Evropská komise a národní státy. „Tam rozhodně není poptávka vracet se po letech složitého vyjednávání zpět. Představa, že se vyjednané hodí do koše a začne se znovu, je absurdní. “ popsal Daněk.

„Unie by se znovu na mnoho let ponořila do zbytečné debaty, výsledkem by bylo zase něco podobného, jako máme nyní. Musí se totiž protnout zájmy států, které jsou odlišné. Střední Evropa má jiný pohled než státy, které jsou na vnější hranici, nebo cílové země migrantů jako Německo či Švédsko,“ přiblížil Daněk.

„Stává se běžnou praxí, že jsou v kampani používána témata, se kterými strany nemohou nebo ani nechtějí něco udělat. Taková témata mobilizují voliče a nesou v sobě spoustu emocí,“ uvedl politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně.

Téma migrace se podle něj opakovaně objevuje posledních deset let. „Myslím, že jej strany mohou používat donekonečna. Vždy mohou tvrdit, že je progresivní ošklivá Evropa stále ještě v přesile,“ dodal Eibl. Strany tak mohou argumentovat s tím, že zatím neměly takovou sílu, aby mohly například migrační politiku změnit, a je tak potřeba jim dát hlas.

Daněk vidí řešení v přijímání dalších nařízení, která migrační pakt vylepší například v oblasti návratové politiky. Naopak varuje před nedodržováním migračního paktu, jak o tom uvažoval například místopředseda ANO Karel Havlíček nebo i zmíněný Filip Turek, ten se slovy „na národní úrovni se tomu budu bránit“.

Migrační pakt zavádí povinnou solidaritu, kdy musí země buď přijmout přerozdělené migranty, nebo přispět finančně do společného fondu. „Pokud by Česko pakt nedodržovalo, hrozila by mu obrovská ztráta důvěryhodnosti a také pokuty, které by mohly být nakonec vyšší, než kolik by mělo přispět do společného fondu,“ vysvětlil Daněk.