Volby do Evropského parlamentu vrcholí, ještě hlasuje 20 zemí

V neděli se hlasuje v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Německu, Estonsku, Řecku, ve Španělsku, Francii, v Chorvatsku, na Kypru, v Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, ve Slovinsku, Finsku a Švédsku.

Celkem se v rámci unie rozhoduje obsazení 720 europoslaneckých křesel a průzkumy předpokládají nárůst hlasů pro krajní pravici. Složení EP naznačí, kam se bude unijní politika ubírat v následujících pěti letech. První vnitrostátní odhady se očekávají v neděli kolem 18:15 SELČ a první odhadované složení nového europarlamentu kolem 20:15 SELČ.

Pro sledování voleb přímo v budově Evropského parlamentu v Bruselu se akreditovalo přes 1000 novinářů z více než 90 zemí. Zasedací sál, takzvaný hemicycle, kde běžně jednají europoslanci, se kvůli tomu změnil v obrovské tiskové středisko. Po zveřejnění výsledků v něm mají v noci vystoupit i někteří z takzvaných spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů, kteří se ucházejí i o křeslo předsedy Evropské komise (EK). Účast už přislíbila nynější předsedkyně EK Ursula von der Leyenová z lidovecké frakce EPP či Nicolas Schmit za frakci socialistů a demokratů (S&D).

Evropské volby nerozhodují pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Ukáže se, zda nejvyšší post v EU obhájí právě Ursula von der Leyenová, nebo zda ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Příští šéf unijní exekutivy musí na svou stranu získat kvalifikovanou většinu unijních premiérů a prezidentů a zároveň i většinu v Evropském parlamentu, což je 361 hlasů.

O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která bude od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání EP v září.