Vítězové a poražení: Turek, Konečná i Pekarová slaví, Kolaja a Okamura řeší, co dál

Celkově přišly strany vládní koalice v Bruselu o čtyři křesla. ODS ztratila oproti dosavadnímu stavu jeden mandát a skončila se třemi, lidovci přišli ze dvou postů o jeden, Piráti ze tří o dva.

Starostům se naopak o jeden mandát počet europoslanců rozrostl, přesto nelze tažení jejich lídryně Danuše Nerudové pokládat za úspěch i vzhledem k tomu, že ji jako známou bývalou prezidentskou kandidátku kroužkovalo jen necelých 60 tisíc lidí, o více než 90 tisíc lidí méně než Turka. Toho přitom Nerudová v závěru voleb označila za svého rivala.

Dohru může mít ztráta křesla v europarlamentu uvnitř ODS, kde se ozývají nespokojené hlasy kvůli ztrátě jednoho mandátu, a především v KDU-ČSL, kde by se kvůli tomu mohl na podzim vyměnit i předseda. Ten dosavadní, ministr práce Marian Jurečka, totiž před volbami hlásil, že pokud lidovci neuhájí dva mandáty, nebude se na podzim znovu ucházet o křeslo šéfa strany.

Jedinou vládní stranou, která ve volbách naplnila své ambice, je TOP 09. Uhájila křeslo pro Luďka Niedermayera a získala jedno i pro nováčka a dosavadního poslance Ondřeje Koláře. Strana předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové, která v průzkumech veřejného mínění kolísá pod hranicí pěti procent, tak získala jen o jeden mandát méně než ODS, která si v preferencích drží trojnásobek. Jako jediná z koalice Spolu ve volbách neztratila žádný mandát.

Jednoznačně nejtěžší hlavu z výsledků mají Piráti. Propad ze tří křesel na jedno nečekali, ve straně se připouštěla varianta, že uhájí alespoň dva mandáty. Šok tak utrpěl lídr Kolaja, který se po zveřejnění výsledků stáhl bez větších komentářů. Zklamání utrpěla i dvanáctka kandidátky Mikuláš Ferjenčík, který týdny pracoval na vlastní kroužkovací kampani za desítky tisíc korun. Vynesla mu pouze hrozící soud s režisérem Jiřím Strachem, který ho kvůli klipu obvinil z nelegálního kopírování a požaduje po něm 150 tisíc korun.

Uprostřed všeobecného zklamání mohla mezi Piráty slavit jedině znovu zvolená Markéta Gregorová, které dali voliči o zhruba 5 tisíc kroužků víc než Kolajovi. Její úspěch může znamenat i možné budoucí trable pro předsedu strany Ivana Bartoše. Toho totiž Gregorová už letos v zimě vyzvala na souboj o křeslo v čele partaje, je otázka, zda debakl ve volbách jeho pozici ještě nerozkýve.

Velké oslavy naopak zavládly v hnutí ANO, kterým po volbách vzroste počet europoslanců z šesti na sedm. Lídryně Klára Dostálová obdržela vůbec největší počet preferenčních hlasů, a to přes 171 tisíc. Úspěšná byla i bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, která z šestého místa kandidátky vyskočila díky 50 tisícům kroužků na druhé místo.

Jako vítěz se jistě cítí i hnutí Přísaha a Motoristé, kterým ještě poslední předvolební průzkum STEM přisuzoval zisk pod 5 procent voličů. Nakonec to však koalice dvou neparlamentních hnutí dotáhla na třetí místo na pásce a zisk asi 10,3 procenta voličů.

Lídrovi Filipu Turkovi tak neuškodily ani informace o jeho zvláštním vztahu k nacistickým symbolům a Adolfu Hitlerovi, které poslední dny opanovaly mediální prostor. Do Bruselu naopak vytáhl i nenápadnou dvojku kandidátky Nikolu Bartůšek.

Nečekaně velký počet voličů oslovila i koalice Stačilo!, kterou do voleb táhla komunistka Konečná a získala v ní dva mandáty, jeden pro sebe a druhý pro právníka Ondřeje Dostála, který ještě v roce 2021 pracoval ve vládním týmu pro Piráty.

Posílení obou koalic zřejmě přivodilo starosti předsedovi SPD Tomio Okamurovi, kterému navzdory predikcím klesl počet voličů a v Bruselu tak uhájil pouze jeden mandát ze dvou. Překroužkován byl i Okamurův lídr Petr Mach a post tak znovuzískal dosavadní europoslanec Ivan David.

Smutek zavládl uvnitř Sociální demokracie, která ještě na jaře doufala, že překročí hranici pět procent hlasů a získá mandát pro lídra Lubomíra Zaorálka. Nakonec se strana propadla ještě hlouběji, než ve sněmovních volbách v roce 2021. Z podpory okolo 4,7 procenta voličů klesla na necelých 1,9 procenta.

Ačkoliv předseda Michal Šmarda po zveřejnění výsledků prohlásil, že nyní upne síly ke krajským volbám na podzim, uvnitř SOCDEM se rodí plán, zda jej nevyměnit. V této souvislosti se skloňuje jméno bývalé ministryně práce Jany Maláčové, která to zatím odmítá, či náchodského starosty Jana Birkeho.