Článek
Von der Leyenové se může stát to, co v roce 2019 Manfredu Weberovi, proti kterému se postavil nejen francouzský prezident Emmanuel Macron, ale například i země Visegrádské čtyřky.
Tehdejší český premiér Andrej Babiš to vysvětloval tím, že někteří ze „spitzenkandidátů“, mezi nimiž byl Weber zmiňován jako favorit, nemají rádi teritorium V4.
17. června se v sídle Evropské rady sejde skupina 27 hlav států a předsedů vlád, aby se dohodli na tom, kdo Evropskou komisi povede. Jméno Ursuly von der Leyenové se v této souvislosti skloňuje nejčastěji. Ale to je tak asi všechno.
Němci dali Scholzovi a jeho vládě facku, komentují německá média
Post získala o chlup
Leyenová už v roce 2019 získala post šéfky Evropské komise jen o pověstný chlup. Pro bylo pouze o devět poslanců více než proti. V souvislosti s letošním výrazným úspěchem pravicových stran nebude mít šanci, navzdory „námluvám“ s italskou krajně pravicovou političkou Giorgií Meloniovou, tvrdí experti.
Středolevé strany nechtějí hlasovat s některými politiky, jako jsou například maďarský premiér Viktor Orbán či právě šéfka strany Bratři Itálie Meloniová.
Diplomaté EU proto pochybují o vhodnosti nominace a varují v souvislosti s hledáním šéfa EK před patovou situací. Němce varují, že ostatní kandidáti společnost tolik nepolarizují a lépe by se mohla vytvořit většina.
Progresivní Slovensko předčilo v eurovolbách Směr, ukazují neoficiální výsledky
Skloňují se další jména
Proto se v poslední době skloňují jména jako Roberta Metsolová, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, chorvatský premiér Andrej Plenković, rumunský prezident Klaus Iohannis či bývalý předseda Evropského parlamentu sedmdesátník Antonio Tajani. Francouzský prezident Emmanuel Macron do výčtu přidal Maria Draghiho, bývalého premiéra Itálie. Proti němu ale mluví jeho věk, a to šestasedmdesát let.
Pokud by měla von der Leyenová získat další post v čele EU, musí nejprve získat podporu kvalifikované většiny 27 vedoucích představitelů EU u stolu Evropské rady na povolebním zasedání koncem června.
Potom musí získat alespoň 361 hlasů od 720 poslanců Evropského parlamentu, aby potvrdila volbu vedoucích představitelů během následného tajného hlasování v parlamentu.
Experti varují, že i když jim stranické vedení nařídí von der Leyenovou podpořit, něco přes deset procent zákonodárců v každé z těchto skupin bude buď proti ní, nebo se v daný den zdrží hlasování.
Macron vypíše předčasné volby
