Hlavní obsah

Poslední hon na voliče před eurovolbami: Je třeba udržet dobrý dojem a lidi ochotné jít k volbám

Politické strany a koalice mají poslední dny a hodiny, kdy mohou oslovit nerozhodnuté voliče, případně utvrdit své stávající v rozhodnutí. Zda vyhraje koalice Spolu nebo hnutí ANO, rozhodnou dojmy z volební koncovky, míní politologové. Hlasovací místnosti se otevřou tento pátek úderem 14. hodiny.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

Podle expertů na veřejné mínění a politický marketing o konečných voličských náladách budou rozhodovat poslední debaty, respektive jejich ohlasy ve veřejném prostoru a sociálních sítích, případně vnější události, které v důsledku emocí jako strach a hněv mohou nabudit ty, kteří se k volbám vůbec nechystali.

Odborníci oslovení Novinkami upozorňují, že základní rámec je v tuto chvíli daný. I tyto volby se drží v intencích tvou táborů – Antibabiš a Antifiala.

„Podle dat přestup mezi tábory nefunguje již několik let. Že by lidé, kteří zvažují ANO, zvažovali třeba ODS. Částečně se tato bariéra prolomila při prezidentské volbě, ale jinak vůbec,“ uvedl pro Novinky Martin Buchtík, ředitel agentury STEM.

Koalice Spolu skoro dohnala ANO. Rozdíl je minimální

Eurovolby

V současnosti jsou podle agentur věnujících se volebním preferencím zhruba dvě třetiny lidí, kteří se chystají k volbám, rozhodnutí alespoň rámcově a momentálně vybírají ze dvou až tří variant. Zhruba 10 až 15 procent voličů se rozhodne na poslední chvíli. Záležet bude zejména na pocitu dobrého dojmu.

Pocity z posledních debat

Zejména předvolební debaty míří na voliče „poslední chvíle“. Lidé, kteří se politice nevěnují průběžně, zachytí už jen duely nejsilnějších uskupení, případě debaty nejsilnější šestice, v lepším případě osmice.

„Z výběru budou vypadávat Svobodní, Zelení a třeba i Jindřich Rajchl. Ti, kteří se rozhodují až teď, o těchto stranách již nebudou mít žádnou informaci,“ předpokládá Buchtík.

Odborníci na veřejné mínění a politický marketing upozorňují, že samotné debaty už nejsou tím klíčovým. Důležitější je, kdo vyhraje souboj o jejich interpretaci.

Například po debatě Danuše Nerudové (STAN) a Filipa Turka (Přísaha a Motoristé) na Prima CNN News se strhla na sociálních sítích diskuze o tom, kdo to komu „natřel“ a zda náhodou výsledkem jejich klání není vítězství koalice Spolu, která se debaty ani neúčastnila.

Podporovatelé Spolu totiž kritizovali Nerudovou a STAN, že marginálnímu Turkovi dali soubojem vážnost, STAN naopak šíří příběh o odvážné ženě, která naplno ukázala Turkovu plytkost a slabošství. Filip Turek si přitom buduje na sociálních sítích a v kampani aureolu chlapáka se slabostí leda tak pro silné motory.

Efekt Babišova vyzyvatele

Spolu a Starostové bojují o podobné hlasy. Koalice Spolu minulý týden vystřelila s kampaní, že je to právě ona, kdo jediný může Andreje Babiše znovu porazit, a sáhla si na hlasy Starostů. Je tak nyní na Starostech, zda se jim podaří tento výklad narušit a získat hlasy zpět.

„Status hlavního vyzyvatele významně přidává. Viděli jsme to u sněmovních voleb, kdy lidé, kteří váhali mezi PirStanem a Spolu, šli masově ke Spolu, nebo při prvním kole prezidentských voleb, kdy váhající mezi Nerudovou a Pavlem volili Pavla. Proto měla nakonec Danuše Nerudová jen necelých 14 procent,“ připomněl Buchtík důsledky této strategie.

Radost z protivníkovy porážky

Podle experta na politický marketing Otty Eibla z katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně také platí, že si nespokojení voliči Spolu nenechají ujít příležitost znovu Babiše porazit. Nové vítězství nadosah je pak může opět zvednout a dát Spolu, potažmo vládním stranám svůj hlas, i když s jejich politikou nejsou úplně spokojeni.

„Symbolika, že zase jsme mu to dokázali v uvozovkách nandat, je hodně důležitá,“ uvedl pro Novinky Eibl. Nejde už ale o velká procenta.

Obecně se analytici shodují, že strany vládní koalice aktuálně nemají kde brát, protože jejich voliči jsou již nyní motivovaní, kdežto rezervoár hlasů pro hnutí ANO a blok „Antifiala“ vyčerpaný není.

Přijďte k volbám a volte mne

Politické strany a koalice na této straně spektra bojují složitou bitvu, aby jim voliči přišli. A když přijdou, tak aby zvolili právě je. Na rozdíl od voličů vládních stran to jsou právě ti, které eurovolby tak nezajímají a staví se k nim vlažně. Ochota těchto lidí jít k volbám může podle analytiků zasáhnout do konečné interpretace, kdo je vlastně vítěz voleb. Hraje se o desetiny procent.

Do užšího výběru posledních předvolebních debat se probojovali hned čtyři uchazeči o antifialovské hlasy. Kromě favorita voleb hnutí ANO, to jsou i SPD Tomia Okamury, Stačilo! komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné a Přísaha s Motoristy v čele s Filipem Turkem, kteří nečekaně uspěli u potenciálních prvovoličů ve Studentských volbách nanečisto.

Podle Přemysla Čecha z agentury Median například poslední aféra kolem nevydaného inzerátu hnutí ANO, na kterou upozornily Seznam Zprávy, může být přesně tím momentem, který volby rozhodne. Původně hnutí ANO plánovalo do veřejného prostoru pustit obrázek s africkými migranty na moři na nafukovacím člunu s heslem „Volte, než bude pozdě“. Nakonec od akce ustoupilo.

„ANO přichází o nástroj své voliče udržet ve volebním nadšení,“ myslí si.

Hnutí ANO na nelegální migraci jako téma voleb vsadilo, a dokonce prosadilo, že o démonizovaném migračním paktu bude den před otevřením volebních místností jednat Sněmovna. Zpráva o stažení krajně vyhroceného inzerátu by mohla hnutí vzít vítr z plachet a do veřejného prostotu zanést informaci, že ANO to s bojem proti migraci nemyslí vážně. Výsledkem pak může být, že potenciální voliči k volbám nepřijdou vůbec nebo se obrátí na někoho radikálnějšího.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Ve volbách do europarlamentu si občané států EU volí své europoslance. Eurovolby v ČR probíhaly 7. a 8. června 2024. Dění jsme sledovali v on-line reportáži. Přečtěte si vše o eurovolbách.

S podporou 26,14 % hlasů a ziskem 7 křesel zvítězilo hnutí ANO. Svá křesla v Evropském parlamentu získali i koalice Spolu (6), Přísaha a Motoristé (2), Stačilo! (2), Starostové (2), Piráti (1) a koalice SPD a Trikolora (1).

Do Bruselu chtějí skokani. Přední kandidáti mohou přijít o místa

Eurovolby

Související články

Výběr článků

Načítám