Německé eurovolby se převtělily do referenda o straně AfD

Hlasování se tak stane lakmusovým papírkem nálad německé společnosti, která cítí, že v zemi věci nejdou tak, jak by měly jít. Jinak řečeno: Němci u hlasovacích uren vystaví vysvědčení vládě tzv. semaforové koalici kancléře Olafa Scholze. A samé jedničky to rozhodně nebudou.

Kromě voleb do Evropského parlamentu určí v září v Sasku, Durynsku a Braniborsku voliči složení zemských parlamentů. AfD se v těchto regionech na východě země těší mimořádné podpoře veřejnosti, což chce strana využít pro zlomový okamžik – vstup do vlád.

Akutní krizi Alternativy korunoval rozhovor, který Maximilian Krah, jednička na kandidátce, poskytl italským novinám La Repubblica a britským Financial Times. Otázka na Krahna se týkala esesáků, kteří za druhé světové války střežili a spravovali koncentrační tábory a byli z velké části zodpovědní za válečné zločiny. Poválečný Norimberský proces prohlásil jejich uskupení za zločineckou organizaci. „Nikdy nebudu tvrdit, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec,“ prohlásil lídr AfD.

Zatímco Krahovy výroky vyvolaly nevyhnutelnou bouři v německém tisku a na sociálních sítích, jeho kolegové z AfD se zděšením sledovali, jak se kauza vyvíjí. „Byly tři týdny před volbami a on se rozhodl zahájit diskusi o válečných zločinech SS,“ řekl jeden zdroj zoufale deníku The Telegraph. „To je politická sebevražda.“

V důsledku toho se od Alternativy jako první a doslova bleskově distancovala Marine Le Penová z francouzského Národního sdružení, do té doby věrný souputník. Evropští spojenci pak vyobcovali německou stranu z europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID).

Ne dosti na tom: Kraha dohnaly i kauzy týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a také případ jeho asistenta, podezřelého ze špionáže pro Čínu.

Kauza s možnými penězi od proruské sítě se týká i Petra Bystroně, dvojky na kandidátce, který je českého původu. Vyšetřovatelům nahrály i odposlechy, které jim dodala česká BIS.

Alternativa pak provedla to jediné, co bylo možné – oba hodila přes palubu.

Podle průzkumu agentury Insa k evropským volbám AfD navzdory nedávným turbulencím neztratila přízeň voličů. Zaznamenala 17 procent, což je stejný podíl jako v dubnové sondě. Opoziční křesťanská demokracie CDU/CSU získala jeden procentní bod a dotáhla to na 30 procent. Informoval o tom deník Bild am Sonntag, pro který institut provedl online průzkum mezi zhruba tisícovkou lidí.

Vládní sociální demokracie SPD kancléře Scholze ztratila dva body a nyní dosahuje 14 procent. Opoziční Zelení zůstávají beze změny na 13 procentech a vládní liberální FDP zůstává na čtyřech procentech. Strana Levice ztratila jeden bod a dosáhla tří procent. Spojenectví Sahra Wagenknechtová – za rozum a spravedlnost (BSW) si udržela sedm procent.

Průzkumy jsou jedna věc, realita však druhá. Jak se věci mají, když jde na lámání chleba, doložily nedělní komunální volby v Durynsku. AfD sice obdržela podobně jako konzervativní CDU okolo 27 procent hlasů, v žádném zemském okresu ale nezískala více než 50 procent hlasů a jen v jednom okresu dosáhla prvního místa. Zda si AfD nakonec podmaní některé z křesel šéfů okresů, rozhodne 9. června druhé kolo, podotkla televize ZDF.

Volby do Evropského parlamentu jsou spojené nádoby. Trumf AfD by byl katastrofou pro tři strany německé vládní koalice – sociální demokraty Olafa Scholzeho, Zelené a liberální FDP.

Zdá se, že voliči jsou připraveni potrestat je za vše: od byť teď již zkrocené, avšak celé měsíce vysoké inflace, recese a prudkého růstu cen energií až po skokový nárůst nelegální imigrace, který zatěžuje města a vesnice po celé zemi. Lakonicky řečeno: za blbou náladu.

Manfred Güllner z agentury Forsa pro průzkum veřejného mínění v týdeníku The Economist upozornil, že na frustraci ze Scholzovy vlády se podepsala i klimatická politika, zejména zákon o postupném vyřazení plynových kotlů a jejich nahrazení tepelnými čerpadly.

„Většina německých občanů byla a stále je proti rozhodnutí vypnout jaderné elektrárny v zemi, proti zvýšení garantovaného základního příjmu, proti zákazu plynových topných systémů a proti zákazu spalovacích motorů v automobilech,“ zdůraznil. To všechno jsou témata, proti kterým AfD vystupuje. Těží také z neustálých hádek mezi SPD, Zelenými a FDP, které berlínský kabinet vyčerpávaly.

„AfD oslovuje mnoho lidí, kteří jsou nespokojení se současnou politikou zejména spolkové vlády a kteří se mylně domnívají, že současné krize – důsledky války na Ukrajině, ceny energií, migrace, klimatické změny – lze jednoduše přehlasovat,“ konstatovala v Telegraphu profesorka Ursula Münchová, ředitelka Politické akademie pro vzdělávání v Tutzingu.

I v Německu se najdou hlasy upozorňující, že postavení AfD u voličů nemá téměř nic společného s nacistickou nostalgií nebo láskou k Putinovi ze strany příznivců Alternativy.

„Děsí se toho, co se nyní děje ve Spolkové republice. Ať už se jedná o neomezenou migraci nebo náhlý přechod na obnovitelné zdroje energie. Německá vláda zcela ztratila přehled o tom, co je možné. A stoupenci AfD si nemyslí, že CDU je dostatečně odvážná, aby se postavila tomuto vývoji,“ napsal Harold Martenstein v listu Die Welt.