Motoristé úspěch těžko zopakují, míní sociolog

Jak velkým překvapením pro vás výsledky voleb byly?

Pro mě jsou výsledky vždycky překvapení. Čím dál víc se lidé rozhodují na poslední chvíli, takže jsou výsledky čím dál méně předvídatelné. Tentokrát byla kampaň velmi krátká a ke konci hodně intenzivní. Jedním z důvodů bylo i mistrovství světa v hokeji, kdy z těch politických kuloárů zaznívalo, že dokud je mistrovství, nic zásadního dělat nebudou. Asi je velkým překvapením neúspěch Pirátů a z analytického pohledu je strašně zajímavý velký úspěch Přísahy a Motoristů.

Co stálo za jejich vzestupem?

V datech jsme viděli, že mají poměrně velký potenciál, ale čerpali ho hodně od lidí, kteří se třeba neúčastnili sněmovních či prezidentských voleb. Matematický model říkal, že nepůjdou volit ani teď. Ale Filipu Turkovi se povedlo, co se nikomu v minulosti nepovedlo, že skutečně k volbám přišli.

Druhá část úspěchu je právě osobnost Filipa Turka. On je tváří koalice, on udělal ten výsledek, on je hlavní influencer, on má osobně ten velký výtlak.

Třetí věc je, že na tomto poli je velká skepse ke stávajícím uskupením, a toto bylo něco nového, a to také sehrálo přinejmenším dílčí roli. Dokázali oslovit bývalé voliče Trikolóry a třeba Svobodných.

A podíleli se i na propadu SPD?

Jednoznačně. Neúspěch SPD je daný více věcmi. Trochu jim na poslední chvíli sebralo ANO, procentní bod sebrali právě lidé, kteří si řekli, že to téma Filipa Turka je důležitější než třeba migrace, a na poslední chvíli se pro něj rozhodli.

Strategie se většinou tvoří několik měsíců před volbami a SPD chtělo sebrat všechny tyto hlasy a Petr Mach měl oslovit další voliče. Ale mezitím posílilo Stačilo!, poměrně silné je hnutí ANO a vyrostli tady Motoristé. To, že si mysleli, že jejich hlavní problém bude Jindřich Rajchl s hnutím PRO, se ukázalo jako liché.

Takže úspěch Motoristů stojí i na tématu spalovacích motorů a Green Dealu?

To stálo jenom na tomto tématu – a je to naprosto legitimní politická strategie, jít po jednom tématu a jasně a stručně k němu zaujmout postoj, najít tu voličskou základnu. To je pro stranu tohoto typu velmi dobrý základ.

Ale byl bych opatrný s hodnocením, že už je jednou nohou ve Sněmovně. Tento úspěch by potřebovali aspoň zčásti potvrdit v krajských volbách.

Co stálo za úspěchem Stačilo!?

Jim se asi podařilo konsolidovat protestní hlas, který je postavený na sociálních tématech, víc na ekonomice než na migraci. Ale jejich síla je v lídryni Kateřině Konečné. Na rozdíl od Motoristů mi ale připadá, že oni ještě mají kam rozšiřovat koalici. Mohou se rozhodnout pro strategii, že obnoví nějakou podobu levice, pokud se Kateřina Konečná vzdá některých rétorických figur, které má v repertoáru KSČM. Pak může oslovit část lidí, kterým je blízká SOCDEM.

Proč došlo k tomu propadu u Pirátů? Voliči nepřišli, nebo šli jinam?

Nepřišli, ale v tuto chvíli nevím proč. Zatímco pro jiná uskupení je přeliv voličů analyticky vysvětlitelný poměrně jasně, tak tady to vysvětlitelné pro nás není. Je to z velké části tím, že Piráti nedokázali své voliče přesvědčit, že mají k volbám dorazit. Toto vysvětlení data nevylučují, ale ani nepotvrzují.

Máte alespoň dojem, kde ta chyba nastala? Byla to chybná skladba kandidátky, málo peněz do kampaně, nebo třeba zdánlivá rozhádanost, kdy si Mikuláš Ferjenčík vedl osobní kampaň, což zase čelo kandidátky asi netěšilo?

Myslím si, že si spočítali, že jim stačí jít po voličském jádru a přesvědčit je, že má cenu k volbám vůbec přijít. A to se asi nepodařilo a myslím, že to byla slabá kampaň. A přestože je Ivan Bartoš uznávaný lídr, a to dokonce i mezi voliči jiných stran vládní koalice, tak nemají moc dalších osobností.

V případě osobní kampaně Mikuláše Ferjenčíka jsem si téměř jist, že pro běžného voliče je to pod dosahem jeho radaru a je to spíše věc pro fajnšmekry, jako jsem já nebo vy.

Novinkou také je, že se protestní strany začaly po vzoru liberálních stran spojovat. Je to recept na úspěch, anebo je to zase spíše věc osobností?

Na to nemám jednoznačnou odpověď. SPD a Trikolóře se to nepovedlo, a to měli být ti, kteří měli mít přes deset procent. Jestli se to povedlo Stačilo!, tak těm zejména pomohlo, že potlačili značku komunistů, a tím pádem se stali přijatelnějším protestním hlasem.

Lidé, kteří říkají, že situace je výrazně horší než před rokem 1989, tak neříkají, že se chtějí vrátit před rok 1989 a „pojďme zavést reálný socialismus“. Je to spíš výraz nějaké frustrace ze současné situace. Oni jen říkají, že nechtějí to, co je tady a teď. A toto naštvání se projevilo i na úspěchu Stačilo! a neznamená to, že bychom žili nějakým sentimentem za 70. a 80. lety.

A pak, ti jejich kandidáti byli relativně mladí.

Když si sečteme protestní hlasy, tak to máme dohromady kolem 27 procent. Je to proto, že jim vyhovuje tento typ voleb, anebo se to dá přenést i na republikovou úroveň?

SPD se nezadařilo a krajské volby jsou ten klíč, od kterého se odrazíme do sněmovních a budeme vědět více.

Nejlíp má nakročeno hnutí ANO, to má všechny předpoklady krajské volby vyhrát. Oni jsou ten vítěz, oni dosáhli fakt dobrého výsledku. Dokonce Klára Dostálová, z níž si analytici dělali trochu srandu, že je slabá, tak získala suverénně nejvíc hlasů, a to výrazně víc než jiní kandidáti ANO.

Klára Dostálová je kometa i z historického hlediska, protože dosud nejvíce přednostních hlasů dostal v eurovolbách Miloslav Ransdorf – 142 tisíc. Překonat tisícovku se ale stávalo zřídka. Ale letos i Filip Turek měl přes 152 tisíc preferenčních hlasů, Alexandr Vondra získal 118 tisíc…

To proto, že v určité části populace se stalo kroužkování tématem a lidé kroužky začínají čím dál víc využívat. Pořád to není masové, je to třeba třetina voličů, ale výrazně víc než před pěti lety a bude to víc i ve sněmovních volbách. To se volič postupně učí.

Ale zpět k otázce. Pro Přísahu s Motoristy bude velmi složité potvrdit na krajské úrovni tento úspěch, protože to stavěli na osobnosti Filipa Turka, a uvidíme, jestli se jim podaří potvrdit toto vzedmutí. A nevím, jestli právo na to jezdit autem na benzín nebo naftu, bude tématem krajských voleb. Budou muset najít jiné.

Ale u Stačilo! mají jisté hlasy v elektorátu, mají ekonomické téma kvality života, které je důležitější než kulturní rozměr toho, jakým mám jezdit autem. Jsou připraveni hrát více témat a zároveň mají hypoteticky potenciál sjednotit levici. SOCDEM má za sebou už několikátý neúspěch v řadě a otevírá se možnost, že už nebude ten její hlas tím dominantně levicovým.

Opoziční strany získaly 53 procent, koalice 37 procent. Jak moc vážně mají koaliční politici tento výsledek brát, když je zřejmé, že ani ve sněmovních volbách nebude Green Deal výrazným tématem?

No hodně vážně, protože koaliční strany měly před pěti lety v součtu 47 procent. Na absolutní počet hlasů to bylo vesměs stejné, kolem 1,1 milionu, ale hypoteticky vzato, všichni voliči, kteří přišli navíc oproti volbám před pěti lety, hlasovali pro někoho jiného než pro strany vládní koalice. V minulosti vždycky proevropské strany bodovaly líp než protievropské.

Výsledek 37 procent není asi nic, co by strany nečekaly. Není to asi nic, co by byla světově unikátní situace. Když máte středopravou vládu v ekonomické recesi, která říká, že se má hlavně držet rozpočtový deficit na nějaké úrovni, tak to není nikde populární vláda.

Ani před volbami nebylo nijak extra pravděpodobné, že by se v roce 2025 složila vláda na stejném půdorysu. Teď už je to jen podané v nějakých číslech.

Bylo pro ODS výhodné být v koalici Spolu, nebo by samostatně uspěli lépe?

Spíš by uspěli lépe, ale i z ODS se linou zvěsti, že trochu obětovali evropské volby tomu, aby zachovali značku Spolu. Takže si myslím, že to nelze hodnotit, jestli je to pro ně výhra. Z hlediska strany je to trochu jedno, jestli má tři, nebo čtyři europoslance. Víc by asi nezískali. Tak se dá očekávat, že za tím byla širší úvaha, že má být značka Spolu životaschopná, že dokáže hrát roli hlavního vyzyvatele a že dokáže brát v závěru kampaně ty hlasy, které jsou nejisté, ale jejichž důležitým motivem je hlasovat proti Andreji Babišovi.

A vysoká účast je tedy dána tím, že k urnám přišli lidé s protestními hlasy?

Zároveň je to i tím, že se Evropa stala důležitějším tématem než před pěti lety. Za tu dobu celý region prošel významnými krizemi, jako jsou covid, ruská agrese na Ukrajině, inflace a energetika, kde jednoznačně hrály významnou roli evropské instituce, Evropská komise nebo dohadování premiérů a prezidentů na celoevropské úrovni. V posledních volbách obecně máme vyšší volební účast. O něco málo víc lidí pokládá za věc bontonu chodit k volbám.