Jaká je síla 21 českých europoslanců? Jen taková, jakou mají jejich spojenci napříč Evropou

Česko bude v europarlamentu zastupovat 21 lidí, celkově se však v Evropě volí 720 poslanců a poslankyň. Pokud Češi a Češky budou chtít významně do chodu Evropského parlamentu zasahovat, musí po volbách zvolit správnou strategii, ke které frakci se připojit.

Těmi nejsilnějšími v končícím parlamentu jsou evropští lidovci a socialisté. Obhajující europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si ale vedle toho pochvaluje váhu, kterou jeho názorům dává frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), byť jsou „jen“ středně silnými, a českého Piráta Marcela Kolaju poslala rovněž „jen“ středně silná frakce Zelených a Evropské svobodné aliance mezi evropské politické špičky.

Tou nejpočetnější a bezpochyby i nejvlivnější frakcí ale zůstává Evropská strana lidová (EPP). Automaticky sem spadají čeští lidovci, v současnosti se k nim hlásí i TOP 09 a Starostové.

„Neplánujeme žádné změny a setrváváme v EPP, kde jsme spokojeni,“ uvedla pro Právo a Novinky šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

U Starostů ale váhají, zda setrvat, nebo přejít do liberálnější Renew. „Obě jsou ve hře, hned první týden nás s oběma čekají jednání v Bruselu. Za mě je ale nemožné posílit řady Renew, které zásadně oslabuje účast ANO,“ řekl Právu a Novinkám druhý na kandidátce STANu Jan Farský.

Farský s předsedou strany Vítem Rakušanem, Danuší Nerudovou a ministrem pro Evropské záležitosti Martinem Dvořákem se potkali se zástupci frakce Renew koncem minulého roku. Již tehdy připustili, že řešili možnosti spolupráce.

Jednání vedli paralelně ale i s evropskými lidovci. Vít Rakušan se například setkal mezi čtyřma očima s šéfkou Evropské komise Ursulou van der Leyenovou v dubnu při oslavách dvaceti let vstupu Česka do Evropské unie. Van der Leyenová je oficiální kandidátkou EPP na šéfkomisařku i pro nadcházející volební období.

Šance, že by liberálové nakonec Andreje Babiše a jeho hnutí ze svého středu vyštípali, je téměř mizivá. A to přesto, že europoslanci Renew v minulosti chování svého českého člena řešili. Vadila jim jeho úzká spolupráce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který v poslední době blokuje rozhodování Evropy směrem k Ukrajině, ale i národovecké výroky.

Výzvy ale vyšuměly do ztracena a lídryně hnutí ANO Klára Dostálová má nyní například pevné místo na společné prezentaci Renew před evropskými volbami.

„Teď jsme v Renew, respektive v jeho konzervativnějším křídle, ale tohle je otázka, o které se můžeme bavit po volbách,“ uvedla pro Právo a Novinky.

Starostové ale nejsou jediní, kdo po liberálech pokukuje. Hlasy vyměnit Zelené za Renew zaznívají opakovaně i u českých Pirátů, jenže i zde jakékoliv plány blokuje fakt, že v Renew je jejich hlavní oponent z domácí politiky Andrej Babiš.

„V současné frakci jsme si prosadili plno výhod. Můžeme hlasovat podle sebe, Marcel Kolaja se stal místopředsedou Evropského parlamentu a to je velký úspěch,“ říká obhajující europoslanec a předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa. Přiznává ale, že identita Pirátů není jen zelená, a tedy za ideální by považoval zřízení přímo pirátské frakce. „Jenže to není tak jednoduché. Pro zřízení nové frakce potřebujete 25 europoslanců z celkově sedmi zemí,“ uvedl.

O nové frakci pak v poslední době mluví komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. Svůj mandát obhajuje a patří k těm, kteří mají šanci se do europarlamentu skutečně probojovat.

V současnosti působí ve frakci Levice, která patří s 38 zástupci k těm slabším. Sdružuje levicové politiky napříč Evropou, kteří se hlásí k radikální levici, ale i radikální ochraně planety. Kateřina Konečná sice opakovaně tvrdí, že ji kolegové její hlasování v rozporu s frakcí nevyčítají, pravdou ale je, že v kulturních otázkách typu práv LGBT+ lidí nebo ochraně klimatu se jejich cesty pravidelně rozcházejí.

Konečná v předvolební debatě na CNN Prima News naznačila, že zkouší vyjednávat novou frakci, nicméně o tom, zda skutečně vznikne, rozhodnou volby.

„Nebudu do oznámení výsledků voleb sdělovat, s kým jednám. K jaké frakci se přidám, pokud budu zvolena, oznámím bezpochyby hned, jak bude vše dohodnuto,“ napsala Konečná Právu a Novinkám.

V Bruselu se totiž vážně hovoří o vzniku nové levicové frakce. Impulzem je odtržení známé německé levicové političky Sahry Wagenknechtová od postkomunistické Die Linke. Spolu s dalšími osmi exposlanci Die Linke založila vlastní stranu „Spojenectví Sahra Wagenknecht“.

Jejich spojenectví je nabíledni. Wagenknechtová se hlásí stejně jako Konečná ke konzervativní levici. Stejně jako Konečná kritizuje způsob, jakým Západ pomáhá Kyjevu a volá po míru.

Ve stejné debatě na CNN Prima News pak nastínil své plány další „černý kůň“ voleb – Robert Šlachta z Přísahy a Motoristů. Pokud by se jeho kandidáti probojovali do europarlamentu, tak by rádi do frakce Evropských konzervativců a reformistů (EKR), kde je nyní ODS. Ta tam hodlá zůstat i po volbách, přestože její koaliční partneři z kandidátky Spolu míří k evropským lidovcům.

„Tyto věci budeme řešit až po volbách. Závisí to na tom, zda se Přísaha vedena panem Šlachtou vůbec do Evropského parlamentu dostane, zda se ten který subjekt přihlásí k politickým zásadám EKR a zda s tím frakce následně souhlasí,“ uvedl pro Právo a Novinky Alexandr Vondra (ODS). Vlastní názor na případnou spolupráci se „šlachtovci“ přidat odmítl.

Šlachta sám kandiduje z posledního místa, tahákem jeho kandidátky je influencer a motorový závodník Filip Turek, který v předvolební kampani sází na své chlapáctví a ostré, až hulvátské vyjadřování. Frakci s Vondorou si prý vybrali sami kandidáti z čela jeho kandidátky kvůli boji o zachování spalovacích motorů a migračnímu paktu.

Čeští europoslanci pak v současnosti sedí v ještě jedné evropské frakci - Identita a demokracie. Nazývají se vlastenci a sdružuje národovecké strany napříč Evropou. Česko tam zastupuje SPD Tomia Okamury.