Článek
1. Volební systémy v zemích EU
Všechny členské země Evropské unie musí používat volební systémy, které zajišťují poměrné zastoupení, tedy že počet zvolených členů z každé kandidátní listiny závisí na podílu získaných hlasů pro kandidátní listinu a výsledné obsazení mandátů odpovídá poměrné podpoře kandidátům ve volebním obvodě. Volební systém poměrného zastoupení, kdy se hlasy převádějí na mandáty, se provádí pomocí několika metod. Tou nejznámější je tzv. D’Hondtova metoda.
Co je to D'Hondtova metoda
Platné hlasy se dělí dle D'Hondtova dělitele (postupně řadou čísel 1, 2, 3, …). Vypočítá se tolik podílů, kolik kandidátů každá strana vyslala do voleb. Nezapočítají se odvolaní a ti, kteří se kandidatury vzdali. Ze všech vypočítaných podílů u všech stran dohromady se hledá tolik nejvyšších hodnot, kolik mandátů se má obsadit. Mandáty pak připadnou stranám, u kterých ony nejvyšší hodnoty vyšly.
Dále musí státy využít buď kandidátní listiny, nebo systému jednoho přenosného hlasu.
Co je to systém jednoho přenosného hlasu
V takovém systému volič přiřazuje číselné pořadí, v jakém by kandidáty podle svých preferencí volil, hlasovat lze i napříč stranami. K přenosu hlasů při převodu na mandáty pak může docházet shora i zdola. K přenosu hlasů shora dochází v případě, že kandidát dosáhne či přesáhne stanovenou kvótu preferenčními hlasy, tehdy se zbytek jeho hlasů dělí mezi ty kandidáty, které jeho voliči volili jako další v pořadí. Naopak u přenosu hlasů zdola dochází k dělení hlasů kandidátů s nejnižšími počty hlasů, které se přerozdělují mezi kandidáty s nejvíce získanými hlasy, kteří však jen svými preferenčními hlasy nedosáhli stanovené kvóty.
Členské země EU, které v eurovolbách tento systém využívají: Irsko, Malta
2. Minimální hranice v procentech
Napříč členskými zeměmi se liší také stanovená minimální hranice celkově získaných hlasů v procentech pro přidělení mandátů. V českých volbách činí celá republika jeden obvod a minimální hranice je pětiprocentní.
| Volební hranice v % jednotlivých států EU v eurovolbách | |
|---|---|
| 5 % | Česká republika, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko |
| 4 % | Itálie, Švédsko, Rakousko |
| 3 % | Řecko |
| 1, 8 % | Kypr |
| Žádné | Belgie, Bulharsko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Španělsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko |
3. Kroužkování nebo uzavřené listiny
Kandidátní listina pak může být uzavřená, či otevřená. Pokud je otevřená, voliči mohou preferenčními hlasy ovlivnit pořadí jednotlivých kandidátů. Pokud je uzavřená, voliči nemají možnost ovlivnit složení kandidátky a prakticky hlasují pouze pro stranu jako celek.
Země využívající v eurovolbách uzavřené kandidátní listiny:
- Francie, Německo, Maďarsko, Rumunsko, Španělsko, Portugalsko
Většina členských zemí využívá otevřených seznamů a možnosti preferenčního hlasování. Tento systém používá v eurovolbách i Česká republika. Volič může zvolit buď kandidátku jako takovou, nebo preferenčními hlasy vybrat konkrétní kandidáty, zvýšit tak jejich šance na zvolení a potenciálně mít vliv na konečné pořadí kandidátů na listině.
Kandidáti zakroužkovaní alespoň x % voličů své strany (stanovené hranice se napříč státy liší) mohou přeskočit výše umístěné. Pokud více kandidátů obdrželo přednostní hlas od alespoň x % voličů, rozhoduje počet těchto preferencí. V případě remízy se výše umístí ten, který stál na vyšší pozici na kandidátní listině. Ti, kteří na x % hlasů nedosáhnou, se do konečného pořadí postaví postupně podle svého pořadového čísla na listině.
Systém kroužkování v eurovolbách využívá vedle ČR také Rakousko, Bulharsko, Kypr, Dánsko, Lotyšsko, Estonsko, Slovensko, Itálie, Chorvatsko, Polsko, Litva, Finsko, Nizozemsko, Belgie, Řecko, Lucembursko, Slovinsko a Švédsko.
Jak probíhají volby do Evropského parlamentu
4. Volební obvody v zemích EU
Velmi důležité pak je, zda daná země tvoří jeden obvod, nebo je rozdělena na více obvodů. Pokud ve volbách figuruje více obvodů, lze tím poměrný systém do jisté míry omezit. Tím, že je země rozdělená na více obvodů, může dojít k rozporu mezi celkovým počtem získaných hlasů a vytěženými mandáty. V menších obvodech s méně mandáty je také obvykle nižší procentní hranice. Více volebních obvodů využívá Itálie, Belgie, Polsko a Irsko.
V Belgii je například celkových dvaadvacet mandátů obhajováno ve třech volebních obvodech: třináct europoslanců vzejde z nizozemského obvodu, ve francouzském bude zvoleno osm europoslanců a v německém jeden.
V Irsku, které se dělí rovněž na tři obvody, v minulých eurovolbách strana Sinn Féin dosáhla celkem téměř dvanácti procent hlasů (196 001) a dosáhla na jeden mandát, oproti tomu strana Independents 4 Change se 7,4 % hlasů (celkem 124 085) získala mandáty dva. Irsko je nicméně v tomto specifickou zemí, přepočítávání mandátů vedle obvodů ovlivňuje také již zmíněný systém jednoho přenosného hlasu.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Ve volbách do europarlamentu si občané států EU volí své europoslance. Eurovolby v ČR probíhaly 7. a 8. června 2024. Dění jsme sledovali v on-line reportáži. Přečtěte si vše o eurovolbách.
S podporou 26,14 % hlasů a ziskem 7 křesel zvítězilo hnutí ANO. Svá křesla v Evropském parlamentu získali i koalice Spolu (6), Přísaha a Motoristé (2), Stačilo! (2), Starostové (2), Piráti (1) a koalice SPD a Trikolora (1).
