Eurovolby jako byznys pro malé strany: Za jedno procento hlasů dostanou statisíce

V letošních eurovolbách se budou o přízeň voličů ucházet hned tři desítky stran nebo koalic. Pro zvolení je třeba získat pět procent všech odevzdaných hlasů, důležitým volebním procentem je ještě jedno číslo a to je jedno procento. Právě od hranice jednoho procenta se totiž začíná počítat finanční benefit, který kandidující uskupení mohou od státu získat.

Každá strana, která překročí procentní hranici, získá od státu 30 korun za hlas. Peníze se vyplácejí jednorázově, jen po eurovolbách.

„Při minulých volbách jedno procento znamenalo 24 tisíc hlasů,“ připomněl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Tehdy byla volební účast 28,8 procenta, tedy z pohledu předchozích eurovoleb spíš průměrná. Při hodnotě 24 000 hlasů na procento by byl státní příspěvek 720 000 korun.

Před pěti lety si na tyto peníze sáhly hned tři strany, které měly pod pět procent. Kromě sociálních demokratů a HLASu někdejšího eurokomisaře a exposlance Pavla Teličky to byla i recesistická kandidátka ANO, vytrolíme europarlament. To získalo podporu od 1,6 procenta voličů, což znamenalo 37 tisíc hlasů. Na peníze to vyšlo na 1,1 milionu korun.

Krátce po volbách si peníze rozdělily hlavní postavy kandidátky. „Nic jsme nevytunelovali, šlo o volební výdaje,“ vysvětlil iRozhlasu v té souvislosti šéf hnutí Jiří Kyjovský.

Jeho firmě ANO, vytrolíme europarlament vyplatilo záhy po volbách 450 tisíc korun. Kyjovský pak tvrdil, že částka byla určena na přepravu členů hnutí. 108 tisíc korun pak vyplatilo hnutí lídryni a youtuberce Lucii Schejbalové za správu sociálních sítí.

Jak se státním příspěvkem naložili, zkoumal posléze i Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí a za celkem sedm prohřešků v jejich hospodaření jim udělil pokuty v celkové výši 127 tisíc korun.

I letos pak kandidují satirická hnutí, asi nejviditelnějším je ANO, lepší EU s mimozemšťany (zastavíme drahotu a válku).

Stejně jako jejich předchůdci si vypůjčili značku od jednoho z favoritů voleb, hnutí ANO. Ve své prezentaci šli ještě dál a voliče lákají v kostýmech mimozemšťanů, ve kterých chodí i do předvolebních debat. „My mimozemšťani máme nadhled, díváme se na tu věc tak trochu jinak, ale v žádném případě nejde o recesi,“ bránil se v rozhovoru pro iRozhlas lídr kandidátky Tomáš Franěk.

V minulosti se přitom opakovaně ukázalo, že voliči bývají nepozorní a jsou schopni kandidátky zaměnit. Ukázalo se to i na příkladu poslankyně Andreji Babišové, příliš neznámé političky, která ovšem nosí stejné jméno jako její předseda. Na kandidátce hnutí ANO v parlamentních volbách v roce 2013 pak uspěl stejně neznámý Středočech Miloš Babiš.

Jako přiznaná recese vznikla pražská strana Mourek, která se původně strefovala do problémů v Praze 8. Z facebookové skupiny vznikla komunální strana a ta nyní tvrdí, že chce ovlivňovat dění na všech politických úrovních.