Proč nemají senátory? ANO, SPD i Piráti narážejí na volební systém

„Radikálnější strany mají problém v senátních volbách v tom, že se proti nim ve druhém kole voliči ostatních stran spojí a jejich kandidáta vyautují. U ANO, které luxuje voliče radikálním stranám a posouvá se k nim, funguje podobná logika,“ vysvětlil situaci politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity.

Jeho kolega Josef Mlejnek z Karlovy univerzity souhlasí. „Když se z těchto stran někdo dostane do druhého kola, ostatní se proti němu spojí,“ poznamenal.

V roce 2022 postoupilo do druhého kola senátních voleb sedmnáct kandidátů ANO, jeden byl zvolen hned v prvním kole. Nakonec strana získala pouze tři mandáty.

Mlejnek soudí, že problém se týká i pirátů. „Mají pověst radikálních levičáků. Proto radši voliči ve sněmovních volbách v roce 2021 kroužkovali STAN.“

Piráti mají v Senátu jen dva senátory, Adélu Šípovou a Lukáše Wagenknechta, přestože se jejich volební preference už roky pohybují na hranici deseti procent.

Mlejnek za tím vidí i to, že partaj čelí na své straně politického spektra větší konkurenci. Bureš za hlavní problém pirátů v senátních volbách pokládá nedostatek osobností v regionech. „Je to pražská strana, je dominantní maximálně ve větších městech. Má skutečně nedostatek schopných kandidátů,“ poznamenal.

Senát nyní početně ovládají ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Jejich převahu neohrozí ani výměna třetiny senátorů, která proběhne po dvoukolových volbách na konci září. Senátorský klub ODS a TOP 09 má 36 členů, letos obhajuje 13 křesel, lidovci mají v klubu 12 senátorů, obhajují jen tři místa a Starostové můžou přijít maximálně o třetinu z 18 senátorů.

Mandát letos končí i pirátu Wagenknechtovi a dvěma senátorům z šestičlenného klubu ANO, šéfovi Miroslavu Adámkovi a jeho kolegovi ze SOCDEM Petru Víchovi, nebo nezařazenému senátorovi Pavlu Fischerovi či Přemyslu Rabasovi ze SEN21.

SPD ani komunisté žádného senátora nemají, v letošních volbách mohou tedy jen získat. Stejně jako ANO se snaží tyto strany učinit z krajských a senátních voleb „referendum“ proti vládě, jako se to povedlo ČSSD v roce 2008, kdy zvítězila ve všech třinácti krajích díky kampani postavené na celostátních tématech.

Není vyloučeno, že model zafunguje i letos. „Teoreticky se to stát může - popularita hnutí ANO je opravdu vysoká a popularita vlády naopak extrémně nízká,“ poznamenal Bureš.

Babiš by měl podle něj přestat s dehonestací Senátu, o kterém vykládá, že je zbytečný. „Voliči ANO často ke druhému kolu voleb ani nepřijdou,“ přitakal Mlejnek.

První kolo voleb do třetiny Senátu se koná spolu s krajskými volbami 20. a 21. září, druhé kolo, do kterého postupují dva nejsilnější kandidáti, o týden později.