Kdo vlastně vyhrál? Senát udržela ODS, ANO třetí nejsilnější

Hnutí ANO uspělo, nicméně ne tolik, kolik by si asi přálo. Z devatenácti kandidátů v druhém kole uspělo jen šest, a když se přičtou dva z prvního kola, získalo hnutí ANO osm nových členů horní komory parlamentu.

Za jasný úspěch se dá ale považovat fakt, že hnutí ANO společně se sociálními demokraty vyšoupli lidovce z třetího místa v pořadí nejpočetnějších frakcí. Jsou nyní třetí a otevírá se jim cesta do vedení Senátu.

V očekávání dobrých výsledků si již před volbami řekl předseda hnutí Andrej Babiš o jedno z místopředsednických míst. V minulém volebním období totiž měli lidovci a jejich dvanáctičlenný klub na takové místo nárok. V současnosti je místopředsedkyní horní komory „jejich“ Jitka Seitlová.

„Máme velkou radost, poprvé v historii jsme vyhráli senátní volby,“ ohodnotil výsledky šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ve vedení Senátu by podle něj mohla stanout jeho stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová a domnívá se, že by měla vést i senátorský klub.

Vítězem voleb se prohlásil ale i premiér a předseda ODS Petr Fiala. „Vládní koalice jednoznačně vyhrála nad opozicí,“ uvedl na povolební tiskové konferenci občanských demokratů. Samotná ODS získala šest křesel, pokud se k nim započítá i obhájivší konzervativní senátor Zdeněk Hraba.

Celkově vládní strany uspěli v 15 senátních obvodech, kandidáti stran koalice Spolu pak v devíti. „Voliči ocenili dobrou práci našich kandidátů,“ řekl Fiala.

A do třetice – za úspěch považují volební výsledky i Starostové. „Jsou to třetí volby, ve kterých se nám podařilo posílit,“ radostně poznamenal místopředseda hnutí Lukáš Vlček.

Podle předsedy Starostenské senátní frakce Jana Sobotky by si pak mělo jeho hnutí udržet post prvního místopředsedy Senátu pro Jiřího Drahoše. Někdejší kandidát do Senátu svůj mandát rovněž během víkendu obhájil.

Starostenský klub by měl mít i po volbách 18 členů.

Fiala v proslovu (video v úvodu článku) nejprve chybně uvedl, že vládní strany získaly 15 mandátů, ANO devět, později se opravil.

Podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd UK nepřinesou volby zásadní otřes, koaliční strany budou mít v Senátu dál většinu. Přesuny ale mohou nastat mezi vládními stranami, zajímavé podle něj bude sledovat i to, ke komu se přidají noví politicky nezařazení senátoři.

„Myslím si, že vládní krize se tam neprojevila, ani se neměla jak projevit. Protože na základním rozložení voličských sil to nic nemění,“ uvedl Mlejnek.

Obdobně hovoří i Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Jednoznačný vítěz zde není. Výsledek je pro všechny úspěch za daných okolností,“ uvedl.

V případě hnutí ANO mluví spíš o uměřeném úspěchu, ne o drtivém výsledku. Zejména v porovnání s krajskými volbami, které hnutí ANO nezpochybnitelně vyhrálo, a volebními preferencemi kolem 35 procent.

„Vládní strany posbíraly většinu mandátů. A i když ODS senátory ztratilo, velká prohra to není,“ pokračoval Kopeček. Připomíná, že ODS je momentálně nejsilnější vládní stranou – a ty běžně v druhořadých volbách ztrácí, protože nesou vládní zodpovědnost.

Jako příklady jednoznačných vítězství pak uvedl výhru sociálních demokratů v roce 2008 a jejich legendární „oranžové tsunami“, které přebarvilo jak mapu regionů, tak Senátu, nebo vítězství ODS z roku 2018, kdy občanští demokraté z opozičních lavic rovněž v senátních volbách zazářili.