Hlavní obsah

Zeman komplikuje plán Pirátů na předčasné volby

Prezident podle Ústavy může, ale nemusí Sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců, řekl dnes prezident Miloš Zeman k úvahám opozice o takové cestě k předčasným volbám. Ústava ale jasně říká, že v případě, že poslanci většinou 120 hlasů rozhodnou o rozpuštění Sněmovny, prezident tak učiní.

Foto: ČTK

Prezident Miloš Zeman

Článek

V pořadu Partie televize Prima také zopakoval, že pokud by Sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by vzhledem k tomu, že do řádných voleb zbývá jen pár měsíců, kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.

„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění Sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli Ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí Sněmovnu rozpustit," uvedl prezident. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě.

Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. „Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou," uvedl.

Zeman však ve svém výkladu Ústavy není přesný. Článek 35 sice říká v bodě 1, že prezident za jistých okolností „může" rozpustit Sněmovnu, o usnesení třípětinové většiny poslanců se však píše v bodu 2. A tam již jasně stojí, že „prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí", tedy bez prostoru pro vlastní uvážení.

Ústava však prezidentovi k rozpuštění sněmovny nedává žádný termín, byť podle ústavních právníků by měl v podobných případech konat bez zbytečných odkladů. Prezident by tak s krokem mohl počkat až do doby tří měsíců před řádným termínem voleb. Poté už je podle Ústavy rozpuštění sněmovny nepřípustné.

Článek 35 Ústavy České republiky
(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.
(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí.

Piráti kvůli možnému rozpuštění Sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Návrh kritizují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Piráti chtějí vyvolat předčasné volby. Bartoš žádá o schůzku se Zemanem

Domácí

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala minulý týden Babiše, aby požádal Sněmovnu do uplynulého čtvrtka o důvěru, jinak bude usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. K dalším krokům se vysloví v úterý. Piráti a STAN preferují rozpuštění Sněmovny kvůli tomu, že nedůvěra vládě by podle nich posílila pozici prezidenta.

Senát bude o novele volebního zákona rozhodovat koncem dubna. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Související témata:

Výběr článků

Načítám