Článek
„Strategii máme připravenou na vítězství a úspěch. Jiné varianty neřešíme,“ napsal Novinkám ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný.
Podobně odmítla otázku, jak bude koalice postupovat, pokud na podzim volby nevyhraje, i šéfka TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která však ze zdravotních důvodů letos nekandiduje. „Jít do voleb se strachem, že prohraju, nedává smysl. To je asi, jako kdyby profesionální sportovec šel na start závodu s myšlenkou na prohru místo vítězství, asi těžko by s takovým nastavením mohl zvítězit,“ řekla Novinkám.
„Naším hlavním cílem je zabránit Andreji Babišovi a jeho přirozeným partnerům, jako jsou komunisti či Okamurova SPD, aby unesli naši zemi na Východ, podobně jako jeho přátelé Fico a Orbán,“ dodala v narážce na vlády na Slovensku a v Maďarsku.
Koaliční smlouva slovo „opozice“ nezná
V koaliční smlouvě, kterou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL minulý týden podepsaly, se slovo „opozice“ nevyskytuje.
„Smluvní strany se zavazují, že budou vyjednávat o povolebním uspořádání společně,“ uvádí dokument. „Nominace na obsazení funkcí v orgánech Poslanecké sněmovny a na členy vlády provedou společně smluvní strany na základě návrhu vyjednávacího týmu,“ píše se dále ve smlouvě.
Ta upřesňuje, že po volbách a vzniku mandátů strany vytvoří ve Sněmovně své samostatné kluby, ty se však pro účely voleb do vedení komory, ustavení výborů, komisí a delegací sdruží. To by v praxi mělo znamenat, že strany budou své poslance podle odbornosti rozdělovat do orgánů společně, může se tak stát, že v některých výborech bude sedět například jen zástupce ODS, nikoliv lidovců či „topky“. Záleží však samozřejmě na počtech poslanců, které jednotlivé strany budou mít.
Pro povolební vyjednávání ustavuje smlouva „koaliční radu“. Ta bude mít tři až devět členů, skládat se bude z předsedů a místopředsedů stran a z šéfů každého poslaneckého klubu.
Jakým způsobem se koalice zachová, pokud bude jasné, že zamíří do opozice, smlouva nespecifikuje.
Bylo by zemětřesení, míní Jurečka
Bývalý předseda lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předpokládá, že pokud Spolu volby do Sněmovny na podzim nevyhraje, tak se rozpadne. „Velmi pravděpodobně si myslím, že by k tomu potom došlo,“ řekl v podcastu Česká jízda na Info.cz, který vyšel před dvěma týdny. „Ve všech třech stranách bude zemětřesení. Budou se hledat úplně noví lídři a nové vedení,“ poznamenal Jurečka.
Budoucnost projektu v případě volební prohry nevěští ani jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS. „Spolu je projekt postavený jen na vítězství a vládu – ne na to, aby spolu tyto strany prohrály. Pokud to nastane, nebude to fungovat,“ řekl Novinkám v rozhovoru.
Volební průzkumy naznačují, že varianta prohry je pro Spolu více než reálná. Zatímco ANO si drží stabilní podporu přes 30 procent voličů, koalice ODS, TOP 09 a lidovců osciluje okolo 18 až 20 procent. I přesto se lídři stran tváří, že výhru mají na dosah.
„Průzkumy nejsou volby. Jsme si vědomi toho, že pro část voličů nejsme dostatečně atraktivní, část voličů jsme ztratili, část voličů váhá, naším úkolem je v příštích měsících přesvědčit, že volba koalice Spolu je správná,“ uvedl k tomu premiér a lídr Spolu Petr Fiala (ODS). „Ta motivace je obrovská. Cílíme na vítězství,“ dodal Výborný.
Koaliční smlouva byla uzavřena na dobu určitou do konce 10. volebního období Poslanecké sněmovny. Vypovědět ji lze s účinností ke 30. dnu po písemném oznámení výpovědi ostatním smluvním stranám a s uvedením závažného důvodu.
Sankce však dokument nedává. „Výpovědí koaliční smlouvy jsou smluvní strany zproštěny všech závazků vyplývajících z této smlouvy s výjimkou finančního vypořádání a závazku na financování volební kampaně v přiměřené výši,“ uvádí.
Spolu vzniklo jako koalice před volbami v roce 2021, získalo v nich 27,8 procenta hlasů, tedy jen o 0,6 procentního bodu více než druhé hnutí ANO. Spolu pak kandidovalo jako koalice i v evropských volbách, v některých obvodech stavělo společné kandidáty do Senátu, jednotlivé strany také spolupracovaly i v některých regionech v krajských volbách loni na podzim.
