Článek
Z dat sesbíraných loni v prosinci plyne, že Češi jsou spíše konzervativci a tradicionalisté. V rámci rozdělení na čtyři kvadranty akcentující pravicové či levicové smýšlení a zároveň autoritativnost, respektive liberálnost postojů, se 48 procent lidí na ocitne v segmentu autoritativní levice.
V něm je dominantní silou hnutí ANO, jemuž se, jak analýza připomíná, „v minulých letech podařilo zdecimovat konkurenci v podobě ČSSD (dnes SOCDEM) i KSČM (dnes Stačilo!) a čerpá odsud dvě třetiny své volební podpory“.
SOCDEM i komunistům, kamuflovaným pod hlavičkou Stačilo!, stejně jako hnutí SPD nezbývá než soupeřit o zbývající vyhraněné voliče, které lze oslovit pouze skrze extrémnější formy kampaně. Do těch se ANO nepouští v obavě, že by ztratilo středové a umírněné voliče. Středových voličů je podle šetření 15 procent.
Uprázdněné místo se naopak nachází mezi voliči, kteří inklinují k liberální levici. Těch se námluvami s komunisty vzdala SOCDEM. Jedinou relevantní stranou, která se v segmentu liberální levice nachází, jsou Piráti.
Zacílení stran.
Ti se však, jak analýza připomíná, vydali po vnitrostranické debatě, která vyústila ve změnu vedení, směrem ke středu. Při minulých volbách se jim v důsledku koalice se STAN nepodařilo přetavit podporu v poslanecké mandáty a adekvátní hlas levicových liberálů tak chybí.
Antibabiš už nemusí stačit
Na pravé straně tuzemského politického spektra koexistují podle analýzy strany současné vládní koalice. ODS s lidovci coby subjekty zastupující autoritativní a tradicionalistickou dikci, lavírující TOP 09 a nesměle liberální hnutí STAN.
„Ideologická vzdálenost stran ale není příliš velká a množství pravicových voličů je poměrně limitované. Spojování do koalic typu Spolu proto dává smysl, jelikož nahrává budování hegemonie skrze pozici hlavního vyzyvatele ANO,“ připomíná NMS.
K autoritativní pravici tíhne podle šetření 12 procent voličů, k východiskům liberální pravice 5 procent.
Kdo dokáže oslovit levicové liberály, kteří tvoří až pětinu elektorátu, je otázkou. Podle analýzy se zde nachází prostor pro vznik nového subjektu. Nepochybně se na ně zaměří i strany, které po minulých volbách stály u zrodu vládní koalice.
Ty budou patrně opět sázet na liberalismus, zatímco levicovější témata budou spíše upozaďovat.
„Je ale otázka, zda kampaň ‚Antibabiš‘ bude stejně efektivní jako v roce 2021. V opačném případě je možné, že se tento segment nevydá k volbám v tak velkém množství jako naposledy,“ připomněli autoři.
Šetření proběhlo od 3. do 9. prosince 2024 a zapojilo se do něj 1001 respondentů.
