SPD slibuje, že zařídí endiaron. Ten se přitom vrací i bez ní

„Vybrali jsme ho jako symbol léku, který opakovaně nebo dlouhodobě chybí, a tato situace může vzniknout i u dalších léčiv,“ říká poslankyně a expertka SPD na zdravotnictví Iveta Štefanová.

Na billboardech je vyobrazen veselý mladý lékař a šťastná seniorka, která si od něj odebírá platíčko s pilulkami. Výjev doplňuje slogan: „Více radostí, méně starostí.“ Pod ním je další: „Dostupné léky, férové ceny - endiaron za polovinu.“

Přes křiklavá hesla na plakátě poslankyně Štefanová tvrdí, že SPD neslibuje, že zařídí endiaron. „Chceme spíš vysvětlit náš postoj. Že pokud se výroba léků v Česku obnoví, tak budeme moci situacím, kdy léky chybí, mnohem lépe čelit,“ dodává. Od výroby v Česku si slibuje i zlevnění.

A protože už SPD nechce být v lécích závislá jen na soukromnících, celý plán šéfa strany Tomia Okamury je zřídit státního výrobce. „Jste si jistá, že endiaron bude? Navrhujeme systémové řešení a určitě chápete, že nejde jen o jeden lék,“ brání kampaň Okamura.

Výrobcem endiaronu je tuzemská společnost Zentiva. Držitelem registrace je firma Opella Healthcare Czech ze skupiny Sanofi Group. Jde o střevní dezinfekci, která ale nefunguje proti virům ani proti nejčastějším bakteriím způsobujícím střevní potíže. Přesto je v Česku a na Slovensku stálicí.

Ačkoliv je lék nahraditelný například černým uhlím či dalšími léčivy, a dokonce i experti z oblasti gastroenterologie o něm píšou, že není lékem první volby, v pravidelných vlnách vypuká panika, že lék není dostupný. Krizovým obdobím jsou prázdniny, kdy se Češi chystají na dovolenou a lék proti průjmům patří k základní výbavě lékárniček.

Endiaron je nedostupný od loňského léta a není tomu tak poprvé. Důvodem je účinná látka kloroxin, jejíž výroba má výpadky. V Česku se nevyrábí, byť nejde v zásadě o nic složitého. „Její syntézu zvládne průměrná firma,“ říká Tomáš Kudrna ze Svazu chemického průmyslu.

Případná stavba továrny na produkci kloroxinu na„zelené louce“ by si ale podle něj vyžádala investici v řádu desítek milionů. Protože jde o chemický průmysl s přesahem do farmaceutického průmyslu, zavádění takové výroby by bylo spojené s rozsáhlými testy technologií i samotného výrobku. K výrobě se totiž užívají různá chlorací činidla a další nebezpečné látky.

Podle náměstka ministerstva zdravotnictví Jakuba Dvořáčka stojí za nedostatkem kloroxinu fakt, že se jeho výroba reálně nevyplatí. A protože je lék, k jehož výrobě je potřeba, nahraditelný, není větší mezinárodní tlak na jeho výrobu.

Podle něj pak není příliš reálné, aby SPD svůj slib splnila. „Spíš se podívali na Státní úřad pro kontrolu léčiv a tam si přečetli, že bude v březnu za rok,“ rýpl si Dvořáček.

Pochybnosti má i o tom, že by se SPD podařilo zařídit, aby se výroba účinné látky v Česku rozjela. „Je to chemická výroba. Nevím, kdo by chtěl mít nově chemičku za barákem,“ uvedl.

Připomněl ale, že v současnosti se skutečně na evropské úrovni jedná o tom, že část výroby léčiv by se měla navrátit na území Evropské unie. Jde ale o léky, které jsou jinak nenahraditelné.

A proč SPD vsadila právě na lék proti průjmům? „Cílem kampaně je v prvé řadě zaujmout,“ vysvětlovala Novinkám volbu poslankyně Štefanová, sama lékařka.

Variantou symbolu nedostupného léku pro kampaň SPD byl prý penicilin. Ten měl rovněž v době vlády Petra Fialy výpadek.