Protivládní hesla na billboardech hnutí ANO – pravda, nebo lež?

Hnutí ANO na tomto plakátu útočí přímo na předsedu vlády Petra Fialu (ODS), o kterém mluví jako o nejhorším premiérovi na světě.

Údajně vychází z průzkumu americké společnosti Morning Consult. Ta data sbírá online a chlubí se tím, že ji pravidelně citují americká média, například The New York Times, The Wall Street Journal či The Washington Post.

Pravda je, že společnost sice zpracovala mezinárodní hodnocení lídrů, ale do průzkumu zahrnula pouze 22 představitelů významných států a nikoli premiéry ze všech 193 zemí světa (respektive členů OSN, podle které se počet světových států oficiálně udává). Podle jakého klíče hodnocené politiky volila, neuvedla.

Fiala ve srovnání těchto vybraných politiků obsadil poslední příčku. Ovšem průzkum nevyhodnocoval, zda je někdo nejhorší nebo nejlepší, ale spíš popularitu. Fiala podle tohoto šetření získal důvěru 16 procent dotazovaných, naopak mu nedůvěřuje 76 procent z nich.

Data společnost sbírala mezi 27. únorem a 5. březnem letošního roku. Pátý březen je přitom dnem, kdy billboardy s Fialou již visely v ulicích. O den později je šéf hnutí ANO Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém účtu.

Matouš Pilnáček z českého Centra pro výzkum veřejného mínění při Akademii věd pro Novinky říká, že popis metodologie Morning Consult působí standardně.

„Dělají sběr každý den u menšího vzorku a ten průměrují za delší období. Je tedy možné, že data se špatným hodnocením premiéra Fialy vycházela již z nějakého dřívějšího průměru několik dní zpětně,“ myslí si. „Firmu ale bohužel neznám. Může, ale nemusí být seriózní,“ dodává. Podstatné podle něj je, jestli a jak je ověřována totožnost respondentů.

Pilnáček však připomíná, že podobně nízká důvěra v premiéra Fialu vychází i z „jeho“ šetření. Pro příklad jmenoval rok starý průzkum, podle něhož měl premiér Fiala nejvyšší zaznamenaný podíl nedůvěry mezi zkoumanými českými vrcholnými politiky. Nedůvěřovalo mu 79 procent dotázaných, opačný názor mělo pouze 19 procent z nich.

Toto tvrzení je zavádějící, vláda totiž ceny léků nestanovuje. Stát pouze určuje, jaká je maximální cena za léky na předpis, tedy za ty hrazené ze zdravotního pojištění. Omezuje i výši obchodní přirážky lékáren.

Volně prodejné léky stát neomezuje, jejich cenu určuje volná soutěž výrobců, distributorů a lékáren na trhu.

„V tomto segmentu panuje ostrá konkurence. Pokud u volně prodejných léků dochází k nárůstu prodejní ceny, jde zjevně o případy, kdy je nárůst nutný pro udržení produktu na trhu,“ vysvětluje Filip Vrubel, ředitel České asociace farmaceutických firem s tím, že zdražování kopíruje růst cen jinde.

Podle vyjádření mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba se pravidla, podle nichž se cenové stropy u léků na předpis vypočítávají, za současné vlády nezměnila. A nezměnila se ani za předchozích vlád, ve kterých působilo ANO.

Je ale pravdou, že vláda loni v rámci konsolidačního balíčku převedla léky do vyšší sazby DPH. Tehdy sjednotila sníženou sazbu z 10 a 15 procent na tu 12procentní.

Ministerstvo však tvrdí, že ke zvýšení cen přímo pro pacienty nedošlo. Argumentuje tím, že stejně tak se zvýšily úhrady, které pojišťovny platí za léky předepsané na recept.

To potvrzuje i Vrubel: „K nárůstu cen léků na předpis nedochází.“ Podle něj reálné ceny léků na předpis v lékárnách dokonce za posledních pět let klesaly.

„Doplatků se tak změna dotkla jen v menším rozsahu. Změnu DPH pacient patrně zaznamená hlavně u volně prodejných léků, nehrazených očkovacích látek, antikoncepce a kojenecké výživy,“ připouští Vrubel.

Příslib, že jeho vláda nebude zvyšovat daně, se Petru Fialovi už několikrát vymstil a naposledy na něj naráží také aktuální antikampaň hnutí ANO.

Za současné vlády se například zvýšily daně z nemovitých věci a u zaměstnanců se snížil příjmový limit pro uvalení 23procentního zdanění z ročního příjmu 161 296 Kč na roční příjmy 131 901 Kč. Také Fialův kabinet omezil slevy na dani pro manžela či manželku.

Ekonom Petr Bartoň však připomíná, že je problematika složitější a zbraně politického marketingu podle něj nebývají zcela férové. „Tyto kampaně se často vyjadřují tím, že říkají věci, které sice mohou být pravdivé, ale jsou vytržené z kontextu. Nejvíce tradičním srovnáním daňové zátěže je takzvaná složená daňová kvóta, která měří podíl na objemu ekonomiky u toho, co se někdo trochu uměle rozhodl charakterizovat jako daň. Ta skutečně během rozpočtů této vlády drobně rostla,“ připomíná Bartoň.

V letech 2018–2021 však byla za vlády ANO průměrná daňová kvóta 33,7 %, zatímco v letech 2022-2025 je za vlády pětikoalice, jež od podzimu 2024 řídí stát bez Pirátů, průměrná daňová kvóta činila 32,6 %. „Ve skutečnosti tedy Fialova vláda oproti té předchozí daňové zatížení snížila,“ uvádí Bartoň.

„Ve svém tvrzení o zvyšování daní ANO vychází z toho, že každý rok měl stát vyšší příjmy než v tom předchozím. To sice pravda je, ale nic to nevypovídá o tom, jestli vláda zvedla daň, nebo ne. Už jen kvůli inflaci mohou růst příjmy státu i při snižování daňové zátěže. Například v roce 2024 byly příjmy státního rozpočtu jen o 1,35 % vyšší. Při inflaci 2,4 % je jasné, že ve skutečnosti stát reálně vybral od daňových poplatníků méně než v předchozím roce,“ upřesňuje Bartoň.

„V první polovině období, kdy působí současná vláda, byla daňová kvóta skutečně nižší než v jakémkoli roce předchozí vlády. V letech 2024 a 2025 se sice zvýšila, ale pořád byla nižší než v jakémkoli roce předchozí vlády,“ dodává ekonom.

Terčem hnutí ANO se Fialova vláda stala i kvůli cenám energií. „Podle statistik inflace z tohoto týdne ale ceny energií meziročně klesaly,“ upozorňuje analytik Jiří Cihlář ze společnosti Next Finance. Ceny elektřiny a plynu je navíc podle něj nutné hodnotit s delším než čtyřletým časovým obdobím, po který v tuzemsku standardně vládne jeden kabinet.

„Evropské zelené tažení se postupně rozjíždělo v posledních deseti patnácti letech. Pomalu se nám rozjely emisní povolenky, svůj vliv má také příklon k obnovitelným zdrojům. Sázka na to, že je kvůli jejich nestabilitě budeme doplňovat elektřinou získanou výrobou z levného ruského plynu v době, kdy nebude svítit a foukat, však nevyšla,“ upozorňuje analytik.

„Sérii špatných rozhodnutí přijímaly poslední vlády jedna za druhou. Jednoduše schvalovaly, co se v Evropské unii dohodlo. Vinit za to jen kabinet Petra Fialy nejde,“ dodává Cihlář.

Fialova vláda skutečně schválila hned na začátku roku 2022 snížení slevy na jízdné, které zavedl předchozí Babišův kabinet v září 2018, ze 75 na 50 procent. Mohou je dál využívat děti a studenti do 26 let, senioři starší 65 let či osoby ZTP.

„Pokud budeme chtít v Česku udržet současný rozsah veřejné dopravy, který je velice slušný, tak není možné udržet současné ceny už proto, že kumulovaná inflace překročila 30 procent,“ obhajuje vládní krok ekonom Petr Studnička, který je mimo jiné místostarostou Čelákovic za ODS.